poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahojky Ajo, tak uz jsem opet do te lednicky vlezla..........Mela sjem ti v noci strasnou chuut na salam s tmavym pecivem pomazanej flourou..Taky ze jsem si ho dala a rano?? Ano se neptej vycitky atd...Jde to porad do kola:o(((jak jsi se me ptala ohledne manzelstvi ...Tak me manzelstvi s tim nemam nic spolecneho..problem je u me...asi se neumim stravovat...pritom jsem vecera cely den jedla pravoidelne....rano 1 pomeranc k obidku jedno kuremz KFC a k tomu letni salat a ke svace tycinka z mysli a vecere byla na 2x .....salat a pulka celozrne tycky atu dalsi a trosku pozdeji.......No nezda se vam to hodne??? No apk v noci pulku tycky s florou a s uherakem .o(((((( a ted je to videt necitim se ok.........Ajo nejhorsi je na tom to ze mam pocit ze jsem nenajedena........porad bych jedla a nejhorsi je to vecer:o((((((((rano jsem se vazila, ale za 1. mame digitlni vahu...te moc verit nemuzes a za 2. mela jsem 52( oblecena) ..........No a v pase jsem taky pribrala:o(((((((mam 63cm...mela jsem po ranu 62cm......Nevim co a jak dal...sakra vzdyt uz jsem vyzkousela vsechno, abych nechodila v noci jist.........Pripadam si jako v zacarovanem kruhu ze ktereho nelze uniknout..... Zatim pa Deni

Ahoj Denisko, Julinko a Violko, ale i vy ostatni, co mate zrovna pocit, ze nemate, co rict. Deni, bude to dobry uvidis. Bud k sobe trpeliva, netrap se tim, ze mas chute, je to normalni. Hledej silu, jak jim odolat, ale neves hlavu, kdyz to nejde. Rekni si; "no a co ?!" Ono to casem vymizi. Jen, jestli muzu se zeptam, jaky je Tvuj vztah s manzelem ? Nemas pocit hladu po lasce? Nepripadas si moc uvazana, nesvobodna a proto mas v noci ten nutkavy pocit jit a udelat neco svobodne, neco o cem si rozhodnes jen Ty sama a v Tvem pripade dat si neco, i treba "zakazaneho"? Julinko, ani nevis, jak moc me dal Tvuj pribeh. Casto na to myslim a i kdyz Te ani Tve rodice neznam, pripadam si hloupe a smesne. Otevira mi to oci. Myslim na to, kdykoliv myslim na to, jestli mam dost sily vydrzet dokonce. To mi pripomene, ze mam. Ze jsem vlastne hrozne moc stastna, ze ja to jeste muzu napravit, co jsem na svem tele pachala po leta, a ze jini lide by si tu moznost zaslouzili urcite vic. O to vic ja musim sobe ukazat, ze si to sve zdravi a zivot jeste umim vazit. A ja Umim....Chci !!! Violko, kdyz jsem si v tom pekne litala, delalo mi dobre slyset, jak se mnou nekdo citi, jak mi nekdo rozumi, jak nejsem sama, jak za to nemuzu atd atd... Dneska ? Ja ani nevim. Potrebuju slyset, ze ja sama musim. Vim, to sice ale je dobre to obcas slyset. Ze je to jen a jen na me, jak se s tim budu chtit, nebo ne, vyporadat. Ze mi nikdo nemavne protkem a bude po problemu a ze to take nebude prochazka ruzovym sadem to ukoncit jednou pro vzdy. Ze zivot ma jinendulezite hodnoty, na ktere je treba se zacit ucit soustredit. Ale nejvic to, ze je to jen na me a me vuli, kterou v sobe musim hledat a pestovat si ji misto schovavani se za stit, ze ja chudak jsem prece ta nemocna a za nic nemuzu... Milackove, ja se drzim uz 27 dni ! Neni to prima? jeste nejaky ten mesic navrch a budu v pohode ! Tak ja drzim Vam vsem palecky, abyste nasli to sve vsemocne CHCI...pa Aja

Milá Violko, jsi na nejlepší cestě propadnout nemoci , o které tady všichni píšou (píšeme). Přesně tyto pocity znám . Uvědomuješ si, že když nejíš, chováš se nezodpovědně, že to určitě není to, za co by tě tělo chválilo, ale pocit toho, že jsem štíhlá, nebo respektive že chci být štíhlá, vítězí. Ptala ses, co chceme slyšet, vidět nebo třeba zažít, aby nás to trklo, aby to bylo tak silné, že pochopíme přesně to, co jsi psala na úvodu svého příspěvku - totiž že ve štíhlosti a fyzické kráse nenajdeme všechno uspojkojení, že je to prostě vykultivovaný mor této doby, kdy frčí kult (podle mého umělé) krásy, která "prý" spočívá v hubenosti. Jsou to nesmysly, všichni podvědomě víme, že je to nesmysl, ale přesto tomu podléháme. Vím to, znám to, pohledy chlapů, jejich řeči o tom, jestli má nějaská holka někde fald, jestli má velkej zadek, malý prsa a já nevím co ještě. Ale tak to prostě je. Každý z nás je unikát. Někdo má dispozice k mohutnější konstituci, někdo se může přežírat a přesto má stěží 45 kg (přiznám se, závidím jim), stejně, jako je někdo modrookej a blond a druhej hnědoočko a brunet. Byla by to šílená nuda, kdybychom byli všichni vyumělkovaní a fyzicky dokonalí. Žádná z nás určitě netouží po tom, abychom měly chlapa, který by nás obdivoval a vychloubal se s námi jen kvůli tomu, jak jsme úžasně štíhlé. Chápu, že mezi mužským a ženskou se musí jednat i o fyzickou přitažlivost, to je jasné, ale ta ona přitažlivost by měla být globální (tím myslím souhru fyzickou a psychickou) a také je důležité si uvědomit, že naše tělo se prostě důsledkem času změní, nebudeme věčně mladí a krásní, ale to je třeba akceptovat, jinak se můžeme rovnou zbláznit. Vzpomínám si, když jsem si jednou povídala se sestrou svého přítele a říkala jí, jak se bojím, abych nepřibrala, že nutně potřebuju zhubnout, jelikož mám pocit, že se na mně Martin dívá kriticky, zda netloustnu, ona mi na to řekla

Ahoj vsem!Chytam se Tve vyzvy Alenko, a prestavam pouze cekat u pocitace na prispevky ostatnich (delam to uz druhy tyden, co jsem tyto stranky objevila). Prouchy prijmu potravy - to je mor dnesni doby! V mem okoli je jen velmi malo lidi kteri by byli 100% OK pokud jde o stravovani se. Dulezite je ale uvedomit ze tohle neni problem jidla ale postoje k sobe samemu a k jidlu. Take ja mam tohle trapeni, ackoliv bych ho neoznacovala jako anorexie ci bulimie (alespon prozatim). Staci kdyz si clovek prestane uvedomovat, ze jidlo k zivotu a ke zdravi potrebuje, ze "vylepsovat" vzhled sveho tela pro ziskani spokojenosti a uznani druhych je bezcenne a neucelne, ze jidlem problem nevyresim pouze uschovam, ze zajem druhych na ukor sveho zdravi a zivota je neuspokojujici a docasny.... Tohle vsechno jiste uznavame, kdyz uz nevime jak se "vratit zpet". A v te souvislosti me napada otazka: co si myslite ze by vam pomohlo, co je treba slyset, nebo delat ve fazi, kdy vite, ze to co delate neni v poradku a jeste na tom nejste tak spatne aby jste to zmenily? Protoze vetsina se nezastavi a "pochopi" az kdyz jsou v opravdu vaznem stavu. Jak to ze me nestaci varujici pribehy tech, kteri se dostali tak daleko ze se musi lecit? Proc bych zrovna ja mela byt vyjimkou? To jsou otazky na ktere bych mela znat odpoved, ale davam je vam, mozna ve vasich odpovedich najdu porozumeni.Je to snad jisty druh zavislosti? Nesnesu ten pocit ze mam nejake jidlo v sobe, citim se necista. Konecne mam nad necim kontrolu pouze ja a jenom ja urcuji pravidla. A zvladam to, kdyz nechi jist tak proste nejim. Ale dokazu take rict dost? A jaka radost spolecne s trochu strachu je ve me kdyz si musim kalhoty zapinat zavir.spendl. nebo kupovat obleceni o velikost mensi, nebo kdyz stoupnu na vahu a vidim ze rucicka je zase o neco niz? A jsem v obchode a statecne odolavam tomu mnozstvi jidla a skoncim zase u jogurtu? A kdyz pocituji vycitky ze tohle je prece nespravne a nezdrave jednani, reknu si NO A? Alespon budu stihla, potrebuji byt stihla, nemuzu se na sebe podivat. A ja vazne vecer v tom zdrcadle vidim tlustou holku. Uz mesic nejim nic jineho nez nizkotucne jogurty a tak 4 racio rohliky denne + nejakou tu tycinku, ktera navic potlacuje pocit hladu. A kdyz nahodou nekde s prateli jim co je mi dano, jsem v "pohode", protoze to je vyjimecne a v dalsich dnech proste nebudu jist. Spatne svedomi? Rozhodne ANO. Ale zmenit to? Jenom to ne, vzdyt budu tlusta!!!

Ahojky Ajo, tak jsem po tydenni marodce nastoupila do prace :o)....jeste to nei ono, ale doma uz me to nebavilo a hlavne bych se ujedla nudou........U me je to porad stejne...i kdyz se vecer najim v noci jak kdyz do me uhodi blesk vstanu a jdu papat...................tak uz jsem se s tim smirila ze to budu takto pokracocovat na furt.....

Ahoj holky !Tak mam pocit, ze se Vam asi moc nedari, kdyz nepisete. Ja jsem taky mela pocit, co bych sem psala, kdyz se mi nedarilo. Ale ted si myslim,ze je dobry sem napsat, i kdyz se to zrovna nedari, nebo kdyz je Vam zrovna smutno. Sverte se, ulevte si a dejte i ostatnimvedet, jak Vam tam uvnitr v srdicku je. Urcite to pomuze i Vam I tem ostatnim, kdyz uvidi,ze i jinym je take tezko na dusi. Nesedte u pocitace a necekejte na zpravy od jinych a tise si nesedte u obrazovky, zatimco treba zrovna mate pred sebou jidlo. Napiste o pocitech, co zrovna mate. Klidne. Nestydte se. My ostatni prece vime, co a o cem to je. Napiste, treba i co jste zrovna spapaly, naucte se o tom mluvit. Tady se nemusite bat, ze Vas nekdo zavrhne, nebo bude nenavidet. Naopak, kazda mala uprimna zprava, vzkaz potesi ostatni a verim, ze i Vas. Tak se nestydte, piste, piste. Pa pa Budu se tesit, za se zase nektera ozvete, protoze priznam, ze i me to moc pomaha. A to jak cist tak i psat. Alena

Holky musím se k vám přidat, moc vám fandím. co o sobě žíst pro začátek - nikdy jsem netrpěla anorexií ani bulimií ( vím však o čem je řeč, protože anorexii jsem kdysi prožila se svou kamarádkou, ale o tom te´d nebude můj příspěvek).Chi vám psát o tom, že jsem byla vždy od přírody hubená a všichni se mi smály (171, 49). Ve třeťáku na gymplu jsem konečně připbrala do ženských tvarů - na 53. Pak jsem si hezkou postavu držela až do třweťáku na vejšce, kdy jsem začla pít pivo. Po něm jsem měla vžda hroznou chuť k jídlu a dokázala jsem do sebe naládovat kdeco, abych tu chuť uhasila. normálně jsme si nakoleji po pařbě dávali chleba se sádlem. řízky , no někdy i celou čokoládu. Dne smi to přijde jako brutální kombinace - pivo a pak čokoláda! No přibrala jsem na 63. ne , že bych byla tlustá, ale někdo mi již naznačoval, že jsem oplácaná a že již nevypadám tak hezky. No moc jsem se tím netrápila. o prázdninách jsem jela na praxi do Německa a tam jsem si dopřávla samých dobrůtek - dalmánky, šunčičky, kafíčka, čerstvě vylisované džusy, jogurty,... vše bylo zadarmo a task jsem si vždy sebou brala ještě nějaký ten jogurt do zásoby. a světe div se! Já za prázdniny zhubla na 57 kilo a zase jsem vypadala k světu. myslím, že Alenka má pravdu, že to zas tak moc nezáleží na tom kolik toho sníte, ale jaké to bylo kvality, kolik jste měly pohybu... Já bych přidala, že to ještě chce přestat stále na ty kila myslet. pokud se obáváte toho, že ztloustnete, tak stlousnete i kdyby jste toho jedly minimum. Myšlenky a psychika dokáže dělat divy. Holky držte se. Zvládnete to!!!

Hezkou nedeli vsem, a i Tobe Julinko. Tak jsem dnes kvuli Tobe hupla na vahu. Sama jsem na ni jeste nesla za celou tu dobu. Tak teda, jsem docela zklamana. Prisahala bych, ze jsem urcite pribrala, i kdyz to tak moc necitim, ale myslela jsem, ze alespon tak, ja nevim, 5 kilo, ze jsem za tu dobu mohla pribrat. Tak ted jsem skoro az nemile prekvapena zjistila, ze jsem pribrala kilo, dve. Nemam vahu v kilogramech,tady maji POUND'S, coz jedno kilo jsou asi dve pound's. Vlastne uz si vzpominam, ze jedna pound je snad 0.46 -tak nejak kila. Mam tedy 110 pound, vahu, kteropu jsem mela skoro porad, ale vic, kdyz jsem vic jedla a zvracela, takze vetsinou jsem mivala 112-115. Coz je, prepocitavam z hruzou 49.83 kila. Tak ted se vazne priznavam, ze jsem nemile prekvapena. Ted to muze vypadat, ze kecam, jak jim a nezvracim. Na druhou stranu si vzpominam, ze v nemocnici, jsem zazila podobny paradox. Od prvniho dne jsem jedla,co nam dali, coz bylo 6-krat denne a to poradne a velmi vyzivne porce jidel. Hruza vzpominat, no a i tam jsem zazila podobny strach, kdyz se moje vaha, k memu prekvapeni take nezvysila hned. Myslela jsem, ze mi nikdo neuveri, ze to nezvracim... Verili. Pry je to normalni a navic dukaz pro me, ze s tim pribiranim je to jinak, nez si vsechny myslime. Jen se pry nevazit po kazdem jidle a denne ale tak jednou za tyden, rano vyprazdnena a nenajezena. Jinak logocky vaha se meni podle toho, co jime a pijeme, ale to neznamena, ze pribirame na telesne vaze jako takove, ale jen je to obsah strev .....atd. Po case se to pomalinku zacalo zvysovat i tam... Takze vsechno chce svuj cas. Ne, ze bych se snazila rpibrat, ale vazne jsem si myslela, ze prinejlepsim jsem pribrala mozna jen 5 kilo.... Tak ted je mi o neco lehceji na dusi, ale i kdyby to bylo vic,tak nic, byla jsem na to pripravena a musela bych se s tim srovnat. Dneska mam svuj den. Vse je hotovo a ja si muzu delat veci, ktere me tesi. Tak predne se vratim do postele po snidani se po dvou hodinach spanku dospat trochu vic, a pak ? Nevim, asi budu chvili brnkat, pak budu bud hrat video hru, nebo budu psat dopisy. Odpoledne se pujdu projit s pejskama, kdyz nezacne prset...no proste budu odpocivat a ucit se necitit se pritom provinile a line. Tak zatim pa pa vsem spriznenym dusickam a preji krasnou lenivou nedeli. Aja

Ahojky Ajo, predem meho clanku te pozdravuji apreji hezkou nedeli......kdyz tak ctu tve clanky a pises co vsechno s papinkas.......a zaroven ani nepriberes..to bych fakt taky chtela...Ajo opet jsem se v noci probudila asla do te lednicky na ten muj mnamky strudl........, ktery jsem si rano opet dala....Jak jsi psala ze tvoji slabinkou je sladke tak u me to bu asi taky....porad ti mam chute.....hruza.....rano jsem vlezla nejmene 3x na vahu a pribrala kilo..tka mam tedko 52 k 162,5 cm.....No nejradeji bych sklouzla na 48kg..jejda pri teto vaze jsem se citila super......A co ty jak jsi na tom ty??? Myslim vahove?????????Napis opet bzy uz se tesim...............zatim pa pa

Ahoj vsichni!Podivejte se na stranky www.sktlib.czZajimavy pohled na anorexii a bulimii.Gabina

Mila Deni,vis, vsichni mame chute. Ja o sobe, i pres vsechna ta bulimicka leta, muzu rict, ze jsem labuznik. Nikdy jsem do sene nedokazala nacpat cokoliv, hromady a hromady, a jeste rychle. Ne, to ne. Ja desna rada jim a varim, a nikdy jsem nebyla lina, si jidlo pekne vybrat, naplanovat, pripravit. Jedla jsem vzdy pomalu, s chuti a s vnimanim chuti, neprecpavala jsem se, proste kdyz jsem mela pocit, ze uz jsem plna, sla jsem si ulevit a pak se vratila ke svemu jidlu a tak to slo den za dnem, rok za rokem. Nic zavidenihodneho, kolotoc, ze ktereho se jen tezko vystupuje, jestli vubec, kolotoc, ktery ubiji a vycerpava. Ne, ne, ne. Muzu mit rada jidlo sebevic, ale neni treba zit v takovemhle extremu, kterym si ublizuji. Hm, ja jsem puvodem z ze severnich Cech z Teplic, ted ziju ve Statech, respektive v Tennessee- Memphis. Ale moc moc moc se mi styska. Jako male holce nekde ve skole v prirode... Amerika je u nas zidealizovana, ale pravda je takova, ze vsude je chleba o dvou kurkach, a to i tady. Cely zivot tu rozhodne stravit nechci a nastesti muj muz by take moc rad zil u nas, takze jednou se vratime. Lidi jsou kamaradstejsi, milejsi, veselejsi a hlavne, jak bycch to rekla,...no uprimnejsi. Kdyz se nekdo smeje, vis, ze to ze sebe nenuti, kdyz Te nekdo nema rad, vis ze Ti to rekne... Tak ja jsem si dnes udelala zase pekne svoji snidani, pak jsem uklizela a prala, ted pecu taky kure, hlavne ale muzovi na zitra do prace. Ja jeste nevim, co si dam. Kdyz si dam jen neco mensiho, asi toust -dva se sunkou a syrem, kousek rajcete, tak vecer nam oboum udelam nase oblibene jidlo, az se Terry vrati z prace. Je to, jak to prelozit -smazene skeble? Hm, takhle to zni divne, ale mmmmmmmmmmmmmmmnam, je to delikatesa, lehka a skvela. k tomu salat a ja si dam brambor naloupacku s maslikem a Terry je klasickej Amik, tedy hranolkovej. Vis, my tu vlastne to, cemu se u nas rika obed, neboli hlavni jidlo dne, jime vecer. No a navic, kdyz tedy uvarim nam oboum ( je to nejchutnejsi cerstve usmazene) , vim jiste, ze manzel jist bude, on to urcite potrebuje. Kdyz bych se najedla hlavniho ted a vecer si jen neco zobla, vim, ze on by nejspis uz nic nejedl. Jo, s nim je v jidle opacny problem, kdyby to slo, zil by bez jidla.To jen zabira cas a pak je clovek ospalej a to se hur dela. Vlastne jsem mu vcera rekla, ze si zacinam myslet, ze ma anorexii, protoze jeho lhostejnost k jidlu k tomu nema daleko. On ji rad, ale casto radeji vezme prasek na boleni hlavy ( z hladu a nedostatku energie), nez aby se sel najist. Chapu, ze ma spousta prace, ale o to spis by mel lip jist. Nekdy ma dny, kdy ji, ze by leckera babicka mela radost - jako slon, nekdy ma dny, kdy se s bidou naji jednou a to az vecer. U nej ma proste vsechno ostatni prednost pred jidlem. Obcas me s tim stve, hlavne ted, co ja se snazim, ze mi timhle moc nepomaha. Ja uz jsem treba hladova, on jeste ne a ja si pak pripadam, ze jsem to jen ja, kdo ma hlad. Hm, ale uz jsem mu taky rekla, ze jednou denne jist me nestaci a neni to nic zdraveho, coz potvrdil... No, tak ze po svace, nebo jak to mam zvat, si pekne skocim do vany, mozna si dam sklenicku vina, a budu se venovat peci o sebe. -To je taky dulezite, ucit se mit se rad a dovolit si se rozmazlovat. Tak to mi teda uz celkem jde... Pak kdyz mi zbyde cas, nez se muz vrati, asi se na chvilku natahnu, protoze jsem vstavala s nim v pul seste a sla spat nekde ve dve. Vecer se u TV venuji pejskuma mazleni se, aby nemeli pocit nedostatku lasky, zatimco Terry po praci rad odpociva u pocitace, ale i tam pracuje. No, tak to je muj normalni den. Docela prijemna sobota, jakou znam z domova - pracovni i relaxacni v kruhu rodiny... Tak kure je hotovy, ja uz mela svou svacu a ted si jdu vychutnat tu vanu. Tak pa pa kotatka ! Aja-Paja

Ahojky Ajo, dekuji Ti za odpoved.Mas pravdu v tom ze nase telicko si rekne o papu, uz je jedno jestli se jedna o sladke, slane ci nektera hotova jidlicka.........Taky si obcas davam k snidani ovesne vlocky s jogurtikem a velice dobre vim ak ksou mnamky......Ale preci nekdy se clovek neudrzi a proste v noci v kroci do te lednicky ci do spajzu a veme si neco hrisneho......Jakoo vcerejsi noc...Jak jsem psala vcera jsem pekla strudl( ale s tvarohovou naplni) no a ve 2h.rano mi to nedalo a sla jsem si sve dilo ochutnat..chutnalo mi tak ze misto jednoho krajicku jsem zbastila 2 a sla v klidu spinkat..manzel se rano pak probudil a hledel nevericne......Ajo taky se pokousime o miminko, ale zatim nic a velice dobre vim ze se nejprve musim psychicky vyrovnat a pak teprve neco by mohlo prijit..........K sobotnimu obidecku jsem upekla kuratko, take jsem si ho dala, ale pouze maso a trochu zeleniny a ted tu piji capucino(neslazene)....Alespon se snazim nesladit si napoje...Ajo dekuji a doufam ze si budeme dale oporou....Chtela jsem se jestet optat odkud jsi???? Ja jsem z Prahy...........Jestli budes mit zajem vice o sobe naosat a dozvedet se neco take o me napis mi na adresu deniska"email.czPa a preji hezky zbytecek vikendiku pa pa

Ahojky Ajo, dekuji Ti za odpoved.Mas pravdu v tom ze nase telicko si rekne o papu, uz je jedno jestli se jedna o sladke, slane ci nektera hotova jidlicka.........Taky si obcas davam k snidani ovesne vlocky s jogurtikem a velice dobre vim ak ksou mnamky......Ale preci nekdy se clovek neudrzi a proste v noci v kroci do te lednicky ci do spajzu a veme si neco hrisneho......Jakoo vcerejsi noc...Jak jsem psala vcera jsem pekla strudl( ale s tvarohovou naplni) no a ve 2h.rano mi to nedalo a sla jsem si sve dilo ochutnat..chutnalo mi tak ze misto jednoho krajicku jsem zbastila 2 a sla v klidu spinkat..manzel se rano pak probudil a hledel nevericne......Ajo taky se pokousime o miminko, ale zatim nic a velice dobre vim ze se nejprve musim psychicky vyrovnat a pak teprve neco by mohlo prijit..........K sobotnimu obidecku jsem upekla kuratko, take jsem si ho dala, ale pouze maso a trochu zeleniny a ted tu piji capucino(neslazene)....Alespon se snazim nesladit si napoje...Ajo dekuji a doufam ze si budeme dale oporou....Chtela jsem se jestet optat odkud jsi???? Ja jsem z Prahy...........Jestli budes mit zajem vice o sobe naosat a dozvedet se neco take o me napis mi na adresu deniska"email.czPa a preji hezky zbytecek vikendiku pa pa

Jo a jeste jsem se chtela podelit o neco. Dneska rano jsem vstavala brzy s manzelem a vypravovala ho do prace. Pripravovala mu jidlo na dvanactku. Mela jsem hlad, ale tohle jsem musela udelat prvni, aby vcas odesel do prace. Jen jsem za nim zavrela dvere, ani jsem si to neuvedomila, sla jsem rovnou k lednici a zacala se rozhlizet, co bych si dala. Bulimicky jsem zacala vyndavat veci, ktere mi prisly jako dobre a jake bych pak okecala, ze tu uz nejsou, protoze to uz bylo starsi, tak jsem to jako vyhodila do kose a kos samosebou pak vynesla, jeste nez by muz prisel domu... Stara pohadka, naucany zvyk. Automaticky... Vubec jsem nad tim nepremyslea, vubec to neplanovala. Pak uz uz jsem to chtela sazet do mikrovlnky, kdyz mi trklo, co delam a jak bych si to pak vycitala a jak by me mrzelo, kdybych si zase pokaila na cem pracuji tak tezce a dlouho. Vratila jsem vse pekne zpatky, a prekvapena nad automaticnosti sveho pocinani, ktere jsem tak delala uz leta, jsem si rekla, ze ne, ze takhle prece ne. -Ale mohla jsem to do sebe nacpat a a a ...Pak jsem mohla zvracet, pak lhat s klidem jemu, sobe i Vam, ale ne, proste uz me to nebavi holky, proto Vam tu jeden ze svych pripadu, jak bojuji popisuji. Takze jsem si udelala normalne snidani a sla rovnou sem k pocitaci, abych na to pak nezapomela Vam to rict, at vidite, ze i ja tyhle stavy jeste mivam. Ale znovu, stava se to pomalu mene casto a ja se snazim zuby nehty to rozeznavat, jeste nez to udelam. Proste myslet, na to, co delam a proc...!!! Takze ted uz pa pa. Drzte se. AJa

Mila Denisko, vis, telo bude vzdycky hladove ( a kdyz je hladove, tak ma pochpitelne mnohem casteji i " nezvladatelne" chute), je tedy hladove, kdyz nedostane dost energie, kterou pro svuj provoz potrebuje. To, ze se divis, jak to zvladame- zvladaji....nediv se, hlad mame, ale nechceme si ho pripustit, tak ho ignorujeme, namlouvame si, ze kdyz je nam divne, ci zle, pricinou je vsechno mozny jiny, jen ne ten hlad. Protoze hlad znamena jist, ze jo ? A on se po case ztraci. Pak dostat hlad trva dele. Ale ver, ze hlady ma kazdy, at se mu to libi nebo ne. Cim vic si budes nektere druhy jidel zakazovat, zase tim vetsi sance je, ze pro chute nevydrzis, a pak se budes trapit, ze jsi nevydrzela. Je to neprijemny, ale je to fakt, ze telo proste potrebuje od vseho trosku. Ja napriklad mam problemy se sladkym. Miluju sladky, ale z minulosti vim, ze to bylo casto moje spousteci jidlo ( spousteci znamena, ze po nem nasledovalo prejidani atd..), ale take vim, ze moje telo cukry potrebuje. Kdyz je vyclenim uplne, coz uz jsem si take drive vyzkousela, jednou stejne nevydrzim, telo si o to rekne. A ja si budu nadavat a....a buhvi, co jeste. Ne, pokud chci zacit normalne fungovat, musim tedy do jidelnicku zaradit i to milovane a zaroven nenavidene sladke, coz ale neznamena snist tabulku cokolady denne, ze jo ? Hm, ja si jeste na sladke jako cokolada, bonbony... moc netroufam. To zkusim pozdeji a v prvni rade v situaci, kdy nebudu sama a nebudu mit moznost to vyhodit, nebo hur propadnout zravosti. Tedy s manzelem. Momentalne zarazeni cukru do stravy resim tak, ze si rano k snidani vetsinou davam vlockovou kasi, co jsem si ted nedavno vzpomela, ze jsem tak milovala ve skolce. Tu si osladim jak umelym sladidlem, ne ale moc, ale take pridam dve lzicky praveho medu a rozkrajim si do ni kousek, ci i cely banan, nebo Pul jablka, ci jine ovoce, a to je vse. Spapam peknou! misku kase, jednak pak uz nemivam chut na sladke cely den a za druhe, dodam telu i trochu neumeleho cukru. Protoze jinak, ja uz leta pouzivam umele sladidlo, treba do kavy ( tu bych take mela trochu omezit, nacemz pracuji a piji vice caje - zelene a normalni - a teple i studene na zizen...)takze jsem si na chut sladidla uz tak zvykla, ze mi normalni cukr prijde moc sladky. Proste, ne ze ho nechci jist, ale nechutna mi. A do caje si tedy bud nedavam ted nic, nebo si tam zase dam trochu medu posledni dobou. A kdyz prece jen dostanu chut na sladke, jdu si dat ovoce, ktere miluju a to nejlepe banan, ale i jine muze byt. Tak to je muj zpusob, jak resim tolik obavane sladke chute ted pro zacatek. Myslim, ze s chutema na neco, je to tak, ze ne ze si to zakazu, ale dam si trosku, nebo to nahradim, ci osidim necim tomu podobnym, ale ne zakazovani si. Uz jen zakaz sam o sobe pusobi jako nejake omezeni a omezeni jsou tu snad proto, aby se porusovala. A kdyz neco porusim, neni umeni si pak vycitat a nadavat a mit chut se na vse vyprdnout, ale naucit se je brat jako soucast zivota a naucit se je s nima zit. Rict si;"No a co, svet se nezbori, ze jo ?" Kazdy clovek ma chute a kazdy normalni clovek si da obcas i neco nezdraveho. Dovoli si tedy se obcas potesit necim, co mozna neni zcela dietni. Tak trosku se jaksi sami se sebou jakoby pomazli. A to je naprosto vporadku se obcas trosku rozmazlovat. Sama jsem prekvapena, ze kdyz to telu dodam, jak chute ted ustoupily. Mam je, ale uz ne v takove mire, jako predtim. A to je prima, s malyma, ne tak castyma chutema se pak mnohem snadneji vyporadavam. A hlad jako takovy taky mivam mnohem casteji a asi budu, dokud se muj zaludek nevrati do puvodni velikosti. Kdyz tedy mam hlad, vylozene hlad, ze mi kruci v brise nebo mam az krece, i presto, ze jim tri jidla denne, tak si dam neco maleho, jako svacu. Neznamena to snist cely krajic chleba, ale dam si ctrtku, nebo pulku, nebo jen tak dvakrat trikrat do neceho kousnu, abych dala tomu zaludku neco na praci. On zacne pracovat na tom male a uklidni se a ja pak nemam potize vydrzet az do pristiho jidla. Kdyz mam totiz hlad delsi dobu, nevim, co s nim, jsem nesva a protivna a na nic jineho nemyslim, nez na to boleni bricha. Jak uz jsem rekla drive, mam ted denne silene krece,a ted zjistuji, ze jsou z hladu, z toho jak se ted muj zaludek snazi ( doufam) vratit do puvodni velikosti. A to opravdu, casto bych az brecela. Takze, kdyz je do pristiho jidla daleko, ja uz mam hlad, radeji si neco malo zakousnu a vse se uklidni, protoze jinak bych zase riskovala podlehnuti a propadnuti sve bulimii. No a na svou vlastni hlavu prisaham, ze se nic nedeje s vahou. Nebo spis tak malo a pomaloucku, ze to neregitruji. A vsichni dobre vime, ze pozname snad kazde deko, ze jo ? No a vecer ? Dam si veceri a vim ze ta, kdyz obsahuje normalne kousek masa a prilohu a zeleninu, tak minimalne na 6-7 hodin mam klid. Kdyz jsem i pak jeste vzhuru a vim, ze jen tak spat jeste nepujdu ( jsem strasidlo ) bud si dam zase neco, jako toustovy chleba( tady jiny nemaji) s kouskem sunky a syra, nebo jen ovoce. A kdyz, vim ze jdu do postele za chvili, tak si dam jen to ovoce, coz zazene hlad na chvilku, a pak uz budu spat a na hlad nebudu myslet. A rano zase pokracuji snidani...atd atd. No, snad vam to da trosku prestavu, jak to funguje. Sama to vidim, a driv bych tomu neverila a myslela si, ze ja bych takhle urcite, URCITE!!! pribrala jako prasatko...Tak ted vidim jak jsem se mylila. Mohla jsem to uz mit davno vsehno za sebou, kdybych to zkusila uz driv takhle a zdrave a normalne. Vazne, holky, za pokus to stoji, jen se nevzdat po prvnim dni, nebo prvni dny, kdy si clovek po vsem pripada tak nafoknuty a tezky ....a tlusty.......a a a ... Vse prejde po par dnech, to Vam muzu slibit. Tak, lasky, zatim se mejt mo, moc hezky, uzijte si vikendu, zkuste se jit treba projit na chladny cerstvy vzduch, pak se lepe ji....Pa pa berusky Aja Takze takhle to tedy praktikuji ja a zatim se mi vazne dari.

Ahojky Ajo, jsem moc rada ze jsi reagovala na muj prispevek. Ajo ja vim ze muj problem neni zas tak zabazny jako tvuj, ale ja ho beru jako jakxsi problem....Mozna kdybych mela silu dat si prsty do kru a vyzvracet papu, tak bych jiste na 100% zkoncila jako bulimicka........Ale nemam na to zaludek a tak se snazim omezovat se v jidle...Vcera jsem delala vecu pro muze,a uvarla jsem testoviny s omackou( lehce tucnou) tu jsem si pak po dlouhe dobe dala i smanzelem..Jinak papam testoviny s e zeleninou a nebo jeom pokapane olivovym olejem.Vcera vecer me chytla chut na neco a tak jsem se pustlila do strudlu...lad jsem nemela, ale ten se dostavil az kolem 22h...hruza..tak jsem snedla 5 kyselych okurek a polovicku dalamanku:o((((No jo Ajo ale to mni nestacilo, jelikoz jsem se rano kolem 2h. probudila a sla si dat ten svuj upeceny strudl:o((((A tedko rano kdy ti pisi jsem neodolala a dala si ho taky( sice zdobicek ale preci...) Tak nevim...........Jak vy to elate ze nemate hlad?????Poradte mi prosim.......vaha mi jde porad nahoru.......Dekuji Deni a pa hezky vikendik

Mila Denisko,Nejdrive se zeptam, jestli muzu. To jsi k tomu obedu a veceri mela ty testoviny s necim, nebo suche? Vis, suche Ti moc energie asi nedodaji. K tomu koureni -ja zacala kourit, kdyz uz jsem v tom pekne litala. Trosku to pomohlo, ze zacatku, ale pak jsem spis zahanela sve nalady, kdyz jsem nemela sanci na to sve... Kourim uz nejakych 8 let a ne malo krabicku a vic denne. ale zajimave je, ze kdybych cely den mohla jist a zvracet, tak to jsem si na cigaretu ani nevzpomela. Zjevne je zlozvyk bulimie silnejsi nez koureni. A taky jo, vim ze s kourenim bych mohla hned prestat a bez potizi, az na pocatecni stavy absence. To mam vyzkousene. Muj prvni muz byl nekurak a jednoho Silvestra me ponoukal, at si jako predsevzeti do noveho roku dam, ze uz si nezapalim. Hm. Mela jsem uz plne zuby, jak mi vecne pocital, kolik jsem ten den uz vykourila, jak pokazdy rval, kdyz jsem si sla zapalit, ze " Uz zase?!!!" Atak, Tak jsem rekla proc ne a prestala. A slo to bez potizi, diky bulimii jsem nepribrala. Nakonec jsem ale zase zacala, protoze uz mi stacilo videt, ze skoncit nebude problem, ale bulimii ukoncit...to byl neprekonatelny problem. Dneska kourim trosku vic, co se nezaobyvam cele dny bulimii, ale to nevadi. Jedno pekne po druhem, ze jo ? Tak zatim. Drzim pesticky!!! Aja

Mila kotatka, vsem Vam moc dekuju za podporu. me pomaha, kdyz se tu vzajmne podporujeme a sverujeme, i kdyz nam to zrovna v tu chvili nejde se prat s problemem. Jeste jednou -uprimne DIK. Po neprijemnem padu jsem se vsemi silami, co mam i nemam, donutila se vzchopit a jit dal tou cestou, pro kterou jsem se konecne rozhodla. Dnes je to tedy krasnych 23 dni!!! Dneska jsem tedy pokracovala, jako by se nic nestalo a uz je mi o moc lip. Jak uz jsem rekla, ulety jsou soucasti lecby, musim se naucit s nimi pocitat a vyrovnavat se s nimi, kdyz prijdou, ale pokracovat, ne se vracet zpatky. Nemuzeme si z hlavy najednou uplne vytlouct neco, co jsme si tam nekolik ( ja 10) tloukly. A to je vlastne pravda. I ja bych si rada poridila nejakeho drobecka. Doktori mi rekli, ze kdyz otehotnim, bude to jen obrovska nahoda a ze i tak to velmi pravdepodobne potratim, protoze moje deloha se prestala vyvijet diky tehdy anorexii. A kdyz by se mi nahodou ta nahoda povedla jeste jednou, tak v tom pripade by potrat toho prvniho byl vlastne pomoci, ze pry by se tim deloha pripravila a byla by sance druhe donosit. -Slusne vyhledy, co? No jo. Ale ted to ani jeste nepokousim, protoze na to se musim dat naprosto doporadku. Ten clovicek by za moji bulimii nemohl, ale diky ni by mohl byt vazne postizeny, ne-li mrtvy. -Ne!, to bych si nikdy neodpustila. A tohle doporadku nebude za par dni, ci mesicu... Tak je cas fakt neco delat a dotahnout to dokonce. Ja tomu chci verit, ze svoje miminko jednou budu moct mit,at to stoji, co to stoji... A to je asi jedna z mych nejvetsich motivaci, kdyz "to na me leze"... A pak, tehotenstvi prirozene znamena, ze nastavaji urcite telesne zmeny a ja musim byt pripravena je vzit jako fakt, ktery je normalni a prirozeny, a budu na to muset tedy byt velmi silna v kramflecich, co se vahy, jidla tyce. Hm, takze je, co delat. A i mamzel mi rekl, ze nedovoli, abych otehotnela a davala v sazku zivot nejen svuj, ale i zivot toho nevinneho clovicka, ze nechce riskovat, co by se mnou udelalo, kdyby se mi to treba narodilo mrtve... A ma pravdu, asi bych se normalne zblaznila... Mam ted na vse mnohem vic casu a to i vic premyslet a s radosti zjistuji, ze na jidlo myslim pomalu mene a mene, a vice se soustredim na spousty jinych veci. Jsem presvedcena, ze moje snaha me dovede ke spokojenemu konci..., ze budu zase normalne zit a fungovat. Dam si spravit zoubky, zlepsi se mi snad zpet i vlasky, poridim si veci tak -podle vahy, abych se netisnila...postupne a BUDU ZIIIT !!! Ja se tak tesim, holky, ani nevim, jak to popsat, jak moc. Moc mi to ted "keca", tak ja radeji zkoncim, abych vas neznechutila, jo ? Tak zatim pa pa kotatka. A piste, i to neprijemne, ne ze jen ctete a u toho tise papate... Dejte nam vsem i sobe vedet, kdykoliv... Pa Aja

ahoj alenko....a vsetci diskutujuci.....k tomuto tematu....se zatim nechci pridavat.....ale aj tak vam fandim..a drzim vsetky..peste....alenko hlavne tebe :-)....len jednu jedinu vec......zacnite sa mat radi....voiem viem.....nie je to lahke...ale.....iba tam najdete sposom sa s tym vysporiadat......tak zatim..paaaaaa....a drzte sa.....ste sikovne holky.....

Ahoj Julinko, děkuji Ti za odpověď,četla jsem taky Tvé příspěvky. Ptáš se mě kolik mi je let, teď mám 24 let, ale 17. února mi bude 25 let. Dost stará na to, abych se vchopila a žila normálně jako plno jiných lidí. Je mi upřímně líto Tvého tatínka. Nevím co bych dělala já kdyby se našim něco stalo, protože i já mám hodně milující rodiče. Máma je trošku typ generála v rodině, ale jinak jsou správní. Já už s nimi teď nežiji, nejsem vdaná, ale žiji s mým klukem už je to necelé dva roky. S tím užíváním laxativ je to spíš jak jsem už psala Alence psychického rázu, tak jako u Tebe. To není, že mám zacpané střeva, nebo že je tam toho hodně, prostě jen musím, jinak bych se necítila dobře. Jak jsi psala, že některé dny jsi šťastná a na to nemyslíš, taky se mi to stává, třeba to trvá jen chvíli, ale je to hrozně krásný pocit myslet na jiné věci a užívat si života. Jak píšeš, že by si chtěla malého človíčka, tak jsem na tom stejně, ale nevím jestli bych to teď v mém stavu zvládla, také se musím první uzdravit a poté mohu teprve mít nějakého šmudlíka. O té knížce jsem taky slyšela, našla jsem si i www stránku o tom. A objednala si to. Tak uvidím jaké to bude. Julinko měj se moc hezky a držím Ti pěstičky ať je Těch dnů pořád více a více štastnějších, bez myšlenek na chudnutí. Ahojky Berča.