Žádné diety nejsou z dlouhodobého hlediska udržitelné. Vždy dochází k restrikci určité potraviny nebo živiny a především restrikci kalorií. Samozřejmě, pokud budeme konzumovat méně kalorií než doposud, půjde naše váha dolů, ale po určité době člověk dietu ukončí, vrátí se ke svým původním stravovacím návykům a váha jde zase pomalu nahoru. Mnohem lepší je zvolit dlouhodobý a udržitelný přístup, tedy změnit svůj životní styl.

Kdy touha po štíhlé postavě začíná  ohrožovat vaše zdraví?  

Ve městě Narón se tisíce lidí pustily do sportu a ze svého jídelníčku vyřadily uzeniny a smažené kalmary. Jejich město se totiž zavázalo, že do dvou let shodí celkem 100.000 kilogramů.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze v tiskové zprávě uvedla, že každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi 10 a 14 roky věku. Odborníci se proto snaží preventivně působit už na děti na základních školách.

Snažíte se shodit nadbytečné kilogramy a myslíte si, že se musíte zříci všech svých oblíbených jídel, dokonce i o dovolené? To není nejlepší nápad, neboť určitá výjimka z diety nejen že nenaruší výsledek, ale může být dokonce užitečná. Tvrdí to studie týmu nizozemských vědců, která byla zveřejněna na stránkách Personality and Social Psychology Bulletin.

Klíč ke snížení tělesné hmotnosti možná spočívá v tom, kdy jíme. Jedna britská studie založená na časově omezené konzumaci totiž ukazuje, že změníme-li hodinu, kdy snídáme a večeříme, můžeme odbourávat tělesný tuk. Přerušovaný půst, který navíc zlepšuje metabolismus, pomáhá imunitnímu systému a zpomaluje procesy stárnutí.

Večer nás přepadá hlad, protože se zvyšuje produkce hormonu, který stimuluje chuť k jídlu. Abychom večer odolali pokušení, je lépe nevynechávat oběd a svačinu. Ve večerních hodinách totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Proto nesmíme čelit večernímu pokušení vyhladovělí.

Britský šéfkuchař Tom Kerridge, který dosáhl váhy 190 kilogramů, se rozhodl změnit život a během tří let shodil 70 kilogramů. A to díky tomu, co nazývá dopaminovou dietou.

Dlouho se věřilo, že přejídání a následná obezita jsou zapříčiněné nedostatkem vůle a nízkou sebekontrolou. Nové výzkumy ale ukazují, že významnou roli v procesu hubnutí hraje náš mozek, který při pravidelné konzumaci nezdravých potravin vysílá do těla signály, jež touhu po dalším jídle jen podněcují.

Všechny diety působí jen krátkodobě. Úbytek váhy dosažený za několik týdnů je přímo úměrný omezení kalorického příjmu. To je dobrá zpráva. Ta horší je ta, že ze stovky osob, které dodržovaly kaloricky chudou dietu, jich 95 procent do dvou či pěti let znovu získá svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Proč takový neúspěch? Především je tomu tak kvůli fyziologii, nikoli kvůli nedostatku vůle. Naše tělo nechce hubnout. Není na to naprogramováno, píše francouzský deník Le Figaro