Vynervovaní a špatně naladění - může za to také cukr?
Nemáme díky konzumaci cukru naopak něčeho příliš mnoho? Například pár kil navíc? Nebo onemocnění způsobené špatnou výživou? A díky tomu že máme mít lepší náladu?
Většina lidí jí nejen proto, aby doplnili prázdné zásobárny energie, ale také aby obnovili svou psychickou rovnováhu, jídlo může být velmi emocionální záležitostí. Pomůže nám se uvolnit a potlačit nepříjemné pocity. Ti, co jídlem zahánějí stres, by mohli vyprávět. Obzvláště dobře přitom funguje všechno sladké (samozřejmě rovněž v kombinaci s tukem), protože cukr aktivuje v našem mozku centrum odměňování, čímž v nás vyvolá příjemný pocit a možná i zlepší naši náladu. Alespoň krátkodobě.
Problémem ale je, že čím častěji kompenzujeme emocionální strasti jídlem, tím více si na tento mechanismus zvykneme. Důsledkem je, že brzy každý nepříjemný pocit, stres, ale třeba i únavu zajídáme. Den, a někdy i noc, nám potom nabízejí tisíce důvodů, proč se najíst, aniž bychom měli skutečný tělesný hlad. Logickým důsledkem je, že dříve nebo později přibereme, což se samozřejmě projeví velmi negativně na naší náladě. Čím větší nadváhu máme, tím je naše nálada pochopitelně horší. A čím zaháníme to nepříjemné pocity? Jídlem.
Toto chování ovlivňuje látkovou výměnu a my jsme stále častěji konfrontováni s určitou formou „hypoglykemie" což samozřejmě naši náladu také nezlepší. Pokud hladina cukru v krvi klesne příliš (konkrétně pod normální hodnoty), cítíme se slabí, unavení nesoustředění a je nám mdlo. Začne nás bolet hlava, máme špatnou náladu, jsme podráždění, netrpěliví, bez energie a agresivní. A někdy všechno tohle najednou. Signály jsou naprosto zřejmé a jednoznačné: potřebujeme novou energii, abychom zvýšili hladinu cukru v krvi. Nevadí, reagujeme na signály, poddáme se strašnému hladu a jíme. Ale bohužel velmi pravděpodobně zase špatné potraviny - něco sladkého. Začarovaný kruh cukru se uzavírá: hypoglykemie je zpět se všemi svými nepříjemnými projevy. A tak se to opakuje stále dokolečka.
Každé dvě až tři hodiny cítíme důsledky nízké hladiny cukru v krvi, což zdánlivě vyřešíme tím, že se najíme. Za určitou dobu se ale bohužel začnou smazávat rozdíly mezi jednotlivými fázemi, a my se tak často dostaneme do stavu permanentní špatné nálady. A to vše proto, že příliš moc a nezdravě jíme - tušili jste to?
Zdroj: Martina Fontana - Sladká droga, nakladatelství Portál
- Odpovědět
Pošli odkaz