alkoholismus

Zoro, díky za příspěvek - nějak to znám taky. I když od té doby, co jsem mámě řekla,že jestli bude volat s alkoholem v krvi, tak jí nedám děti k telefonu, tak volá střízlivá a pravidelně ve čtvrtek a v neděli dopoledne.. Jinak já to s tím pitím mám jinak. Od té doby, co jsem se znovu dozvěděla, že pije, tak mi pití nějak vůbec nechutná. Vždycky při pohledu na alkohol si na ní vzpomenu..Magdo, nejhorší na tom je to, že máma mi ani nenadává, ani nijak výrazně (hlavně už v spučasné době) mi život neotravuje.Dokonce mě do telefonu i poslouchá.. Přitom mám prostě pořád pocit, že mi vadí, že se s ní bavit ani nechci, ale prostě musím. Je to asi divné, to říkat, ale ano - v podstatě mi svým způsobem vadí..I při psaní tohoto příspěvku se mi stahuje žaludek. A když jsem plánovala dovolenou, tak jsem zase bojovala sama v sobě, jestli za ní jet na 3 nebo zase 10 dní a pak si to vyčítat, že jsem zabila dovolenou.. No nic, hlavně abych se tu ještě nerozbrečela, proč mám zrovna já takovou mámu.. Prostě se s tím musím naučit žít, ale asi to sama nezvládnu, protože kolikrát se ve mně nahromadí takový vztek, že ho potřebuju vyventilovat a opravdu ventilovat ho doma na dětech a manželovi nehodlám. Rozhodla jsem se, že si asi zajdu do poradny. Asi mě od toho nevysvobodí,ale aspoň se tam vypovídám :-). Ahoj a díky.

Pavlíno, já bych mámu neodepisovala. No tak pije, Ty jí v tom nepomůžeš, to už víš. nemůžeš někoho měnit na základě citového vydírání, to už víš určitě taky. Máš jí pořád ráda, to je jasný. Tak jí prostě toleruj. Nebo se zblázníš. Víš, moje máma nepije, ale je to možná ještě horší, psala jsem už sem do fóra na téma věčný problém matka. No, zkopíruju to sem, i přesto že to sem možná nepatří. To co tu teď zkopíruju je staré přes 2 roky a dnes je to ještě horší. Pořád ona ona ona. kolikrát si říkám dej si radši panáka a jdi spát a neotravuj druhý. I když nikomu problém s matkou nepřeju, jsem moc ráda, že jsem objevila tento chat. Podle hodiny ve které píšu vidíte, že ještě nespím, i když vím, že musím ráno vstávat. Moje matka je podle mého názoru psychicky narušený člověk. Po rozvodu s otcem se znovu vdala a po deseti letech nového manželství si našla milence. Kdykoli s ním má nějaký problém, neustále mi telefonuje, dnes poslední telefonický rozhovor skončil v 1 hodinu ránu a trval téměř 2 hodiny. Spřádá různé pomsty, za to, že jí lže, v místě jeho bydliště telefonuje jeho známým a přátelům a vysvětluje jim, co je to za člověka, vyzvídá od nich informace a žádá po mně schválení všeho, co dělá. Stěžuje si na nevlastního otce, neustále mění názory a o každé změně mne informuje a chce vědět, co si o tom myslím. Snažím se odpovídat co nejvyhýbavěji, protože vyjádření souhlasu či nesouhlasu znamená, že to ve chvíli, kdy opět změní názor otočí proti mně. Léčím se s neplodností a dne jsem se "odvážila" jí říct, že se mi její problém zdá běžný a banální a že já to nemám také jednoduché. Odmávla mne s tím, že je lepší děti nemít, že se chytí party a ona tohle jako problém nevidí. Mé starosti jí nezajímají vůbec nebo jen do té míry, do jaké by to mohlo narušit nebo ovlivnit její život. Už se to poněkolikáté opakuje, ale tentokrát mi 14 dní telefonuje každý den (i 8x) a já se rozklepu při každém zazvonění telefonu. Manžel je ochoten mi pomoci, ovšem podle toho, co říká mám pocit, že by to byl mezi matkou a mnou definitivní konec. Tenhle týden už 3x změnila názor na to, kde budeme trávit vánoce jestli na chalupě v jižních Čechách, kam dojíždí i její milenec nebo v Praze, kde bydlíme. Samozřejmě mi ihned telefonuje a zlomeným hlasem mne informuje. Já jdu v úterý na další zákrok, kvůli dítěti a tohle mne hrozně stresuje skoro nespím a opravdu se trápím. Začínám si myslet, že je zlá. Vůbec nevím jak to vyřešit.Vím, že pokud on jí zatelefonuje, budu mít nějakou dobu klid, ale zároveň vím, že to začne nanovo. Prosím poraďte. Je to důvod pro to se obrátit na odborníka a na jakého? nebo to přeháním a moc si to beru? No, mám pocit, že kdyby se radši "ožrala" bylo by to lepší. No ale k našemu tématu. Teď jsem si poprvé uvědomila, že moje stavy vypití se do bezvědomí jsou vždycky na oslavách kde je i ona. Tím to na ní nechci házet, ale zkusím si to v sobě probrat, opíjím se protože jí nechci poslouchat? Je to děs. Zvláštní, že od tý doby co jsem tady s váma jsem si nedala ani to své pivo. Tak to ne!!! Hned zítra si jedno koupím, už se těším.

Já bych Ti ráda poradila, ale univerzální radu nemám. Já jsem asi zrušila všechny city, protože na začátku jsme se jí snažili pomáhat a stejně to bylo na nic. Jen nám nadávala a na všechno kašlala. Teď ji beru jako někoho, koho musím doma snést a je to. Taky mi říkala, že jsem se neměla narodit a tak, to asi říká každá alkoholička (připadá mi to tak, chtějí se nás zbavit, aby jsme je nechali v klidu pít). Já teď odcházím z domu pryč kvůli škole, a tím je to definitivní konec:) Fakt si zkus aspoň nějaký den ji ignorovat! Jinak nevím, mě už to prostě nějak netíží... měj se a zvládni to:))

Magdo, tak to ti jen závidím. Já mám z matky takový podvědomý strach, nebo co to je. Sama to neumím nazvat..Ona nedělá nic hrozného, jak už jsem tady psala, neopíjí se před lidma, nemá doma bordel, chodí upravená, občas si i něco zapamatuje na dýl než 1 den :-).Moc se v ní nevyznám, o co jí teda jde. Já se asi ve vztahu k ní nevyznám ani sama v sobě a to mě dost děsí.. Tak ráda bych se od ní odpoutala a ono to nejde (připadá mi to, jako když týrané dítě neustále brání svoji matku a čím víc mu matka ubližuje, tím víc se k ní upíná - ale ona mě opravdu nikdy netýrala - tedy fyzicky..)..No nějak se do toho zaplétám tím hlubším rozborem..Asi se sebou budumuset taky začít něco dělat,jinak se z toho zblázním. Dopadá to na mě čím dál tím víc.. Co s tím??

No já jsem teď poprvé najela na tyto stránky a vidím že je to všude stejný! Moje matka pije snad odjakživa, byla osmkrát na léčení úplně zbytečně... To co dělá doma raději nebudu popisovat, bylo by to něco jako horor... Navíc teď od doktorů dostala nějaký prášky, tak ta kombinace s alkoholem je pravdu dokonalá... No já jen že nechápu že někdo rodiče-alkoholika může pokládat za rodiče. Já jsem už zrušila veškerý city a tak to zůstane, je to nejlepší co pro sebe můžu udělat. Mějte se!

Zoro, myslím, žes to vystihla s tím absintem naprosto dokonale..Ptáš se, jak se k tomu stavím oje sestra.Tak ta zrovna nebude doma, když máma přijede a uvidí jí asi den.Ale taky už vyjádříla obavy do telefonu.Jenže tady má přece mě..A jinak?Přestala za mámou úplně jezdit-vidí se zhruba jednou za rok.A obě jsou asi v pohodě.Moc si ani nevolají.Není to o tom,že by jí sestra vidět nechtěla,ale prostě není tak "hloupá" jako já, která pořád cítí nějakou povinnost za matkou jet, i když z toho mám sama pak zdravotní problémy..Sestra byla taky jediná, která jí naprosto napřímo řekla, co si o tom myslí a nedala se,opakuje jí to dodnes.My všichni jako bychom měli strach..Já mám strach v podvědomí z doby, co jsem byla malá.Byla jsem strašně šťastná,když máme byla veselá, šťastná a tak jsem raději byla zticha v koutě, jen abych tujejí náladu nezkazila.Zato když měla "svůj den"..Brr..Ne,nebila nás, jen byla naštvaná,měla hloupé řeči..Dneska ráno jsem si zorvna vzpomněla, jak když jsme neměly ve skříni přímo "komínky",tak nám jí celou vymetla a ještě se zlomyslně dívala, jak nám to nejde poskládat zpátky.. Moje setra tohle má v živé paměti taky,ale prostě dokázala to, že pokud jí matka chce vidět, tak ať si přijede. Jenomže máma od té doby, co znovu více pije,tak u nívždycky vyvolává konflikt..U mně ne,nevím proč. Asi proto, že já jí neumím poslat do pryč.. A ségra jo, a docela ní to někdy závidím. Ona mi říká,že už na to přišla dávno, trápila se tím prý taky dlouho,ale nebude si tím kazit celý svůj život.Asi jí to taky štve, určitě,ale má pravdu-už máme svůj život a pokud o nás někdo nejeví zájem a nechybíme mu (popřípadě jako mně máma v opilosti vyčte, že jsem se měla narodit jako kluk a že nás měla prostě proto, že se to dělalo), tak proč si přidělávat problémy.. Je to pravda, já jsem na to doplatila zdraví. No a tak to je. Omlouvám se za delší odpověď na krátkou otázku, ale nějak se mi ta otázka zrovna hodila - viz to moje dnešní ráno se skříní - navenek jsem se smála s manželem, ale uvnitř... Díky.

Ještě jsem chtěl Karince jeden příměr. Karinko, my se za Tebe klidně půjdem prát!!! "Oni" Ti chtějí ublížit. Jsme připravený na kraji ulice a schyluje se k velký rvačce a věř, že to je mela, do který jsme ochotný dát všechno, i když známe, jak to bolí, když člověk dostane pořádně do zubů a měsíc nemůže bolestí žrát! Na nás se ale můžeš spolehnout, protože my Tě prostě nedáme. Neutečem před těmi agresívními hajzly, ani kdyby z nás crčela krev a dovedeme Tě zpátky do naší ulice. Chceme jen, aby ses nakonec nedala k nim. Máme právo očekávat, že budeš stát na naší straně a prát se se stejným zápalem a že budeš ochotna čelit stejnému strachu z bolesti, jaký máme i my, i když sama ještě nevěříš ve svou sílu!!!

Zoro, Tvůj sarkasmus se naopak velmi líbil! Myslím, že ses za něj omlouvat ani nemusela, každý podle mne pochopil, že to myslíš ironicky, a každý také musí vidět, jak absurdní jsou Karinčina "hlášení o stavu mužstava". Karinko, jsi za sebe zodpovědná. Jsi nemocná. Zodpovědnost je nejlépe představit si vůči jiné osobě, a já neváhám přirovnat to na tom, co je ženě asi nejdrastičtějším příkladem: představ si, že máš dítě při návštěvě lékařky zjistíš - asi to nebude moc velké překvapení - že litr alkoholu, který svému děcku denně podáváš, na něj má silně destruktivní vliv a že bys to dále neměla dělat. Přijdeš za lékařkou za měsíc a povíš jí: "Představte si, paní doktorko, že jsem jí ten litr alkoholu denně dávám dál! Poraďte, co s tím!!!". :o)Opakuji. Za Karinku je zodpovědná Karinka. To Ty sama jsi touto, promiň mi ten výraz, nezodpovědnou potrhlou macešskou matkou. A my nejsme s to udělat víc, než lékařka v mém příměru, - nemůžeme Ti stát na zády a fyzicky se s tebou prát, kdykoli saháš po lahvi! Nezbývá nám než apelovat na tvou zodpovědnost, kterou máš sama k sobě, než doufat, že v Tobě probudíme všechny pozitivní síly, aby se vzepřely cestě, která je nastoupena -cestě k marasmu, k debaklu! My v to doufáme. A já myslím, že i Ty sama v to doufáš, proto sem píšeš. My Tě chceme dostat na naši stranu!!! Snažíme se dělat, co můžem! Potřebujeme ale, abys nám pomohla, abys nás v tom úsilí podpořila, abys v sobě začla tu sílu hledat, - protože když tu sílu hledat začneš, tak ji najdeš, o tom nemusíš mít sebemenší pochyby, tím jsem si naprosto jist, a můžeš mi věřit! Nekecám!!!! Potřebujeme, abys skoncentrovala maximální množství té síly, která se Ti teď jakoby tříští a rozpadá se do jednotlivých drobných kousků, které jsou tak malé, že se ti zdají bezvýznamné a slabé. Ale to je jen zdání, ony jsou to kousíčky velmi silné, ale svou maximální sílu dostávají až když jsou v celku, pohromadě, když jsou organizovány! Musíš je posbírat, uplácat dohromady a uvidíš, že se Ti podaří tu sílu pak využít ve svůj prospěch. Nebalamuť se žádnými nesmysly o tom, jestli je některý druh alkoholu vhodnější než jiný, - není!!! Žádná změna značky nikam nevede, to je jenom hovadina, které bys pod vlivem své závislosti ráda uvěřila. Někteří takoví pak uvěřili, že cestou je odklon od alkoholu k drogám! Jistě chápeš, že to je cesta ještě do většího průseru!!!! Smrt pak nastává rychleji.Takže koukni do zrcadla na Karinku, která nás všechny tak provokuje, rozčiluje, štve, zajímá, a kterou bychom všichni chtěli vidět usměvavou, šťastnou, přirozeně veselou, a o které jsme přesvědčeni, že si zaslouží lepší zacházení, než jaké se jí je doteď dostávalo. Koukni se na tu Karinku a řekni jí, že už se o ní budeš starat líp!!! Už jen proto, že na tom záleží Tobě a nám, co jsme tady!!!!! O.K.?

víno,vodka,absinth ... je to tu jak v báru :)) dobré ránko všem s čistou hlavou :)

Včera jsem to trochu přehnala, ale lehce jsem se rozčílila. Přijde mi, že Karinka se sem chodí chlubit, kolik toho vypije. A na co zapomenout? Děje se Ti něco tak šílenýho, že to chceš nevyřešit alkoholem? Prostě máš deprese z pití a řešíš je dalším pitím. Možná by sis měla zajít na jaterní testy, alkohol v kombinaci s léky je docela rychlá cesta na dno, společensky i zdravotně. Pavlíno, nemáš to jednoduchý. Jak k tomu přistupuje tvá sestra?

Karinko, u tebe by bylo nejlepší uniknout co nejrychleji na léčení.. A po tom bys měla co nejdříve začít toužit..

Karinko, zkus absint. Ten má kolem 70%. to by Ti mohlo pomoct.

Ahoj, jen v rychlosti, nestiham. U me stale stejne, kolem litru vina za den, uz jsem zkousela i vodku, po 3/4 lahvi jsem necitila v hlave skoro nic, ptam se proc ? Touzila jsem neco citit, nekam uniknout, nepomohlo to.

Jirko: nebýt tebe, tak se tady opravdu jenom brečí :-).Díky.Zoro: Ptáš se co maminka - zrovna zjišťuje, že se mi rapidně horší den ode dne nálada, protože máma se rozhodla, že zhruba za 10dní přijede, protože ségra vždycky touhle dobou jezdí služebně pryč a máma jezdí jednou za rok "hlídat" synovce. Spíš tedy jezdí, že se střídá s mojí babičkou, která se musí vrátit za pár dní domů, aby jí nevymrzl v této roční době barák.. Takže jí nic jiného nezbývá.. Děsně se obávám toho, že přijede a já budu 6 dní (nebo kolik tady bude) trnout, aby se to všechno zvládlo. Bude sice u ségry,ale k nám to má od ní 7 km a určitě si moje holky nenechá ujít..Mám z toho hrůzu, protože když tu byla naposledy (loni..), tak byla kekonci už tak protivná, že jsem se za ní úplně styděla.. Jednou, když tady byla, tak zase pila, na to jsem ale přišla až později..No hrůza. Prostě když já jedu k ní, tak se můžu sebrat a odejít, ale když ona přijede sem, tak jak se můžu sebrat a odejít?! Co mám dělat? Chtěla bych být klidná, dokonce vím, že se určitě udrží, ale přesto mě mé podvědomí ničí.. Bolí mě žaludek, ozývá se žlučník, doma zvyšuju hlas kvůli kravinám, vyvolávám hádky s manželem..Jako by to všechno její příjezd mohlo zrušit. Neumím říct mami, já za tebou přijedu k ségře, sem nejezdi.. Jsem asi srab.No tak vidíš, Zoro, ptáš se, co maminka a je to na hodinové čtení..Jenomže takhle se můžu svěřovat jen tady, i když můj manžel asi dost dobře ví, proč to náhlé zhoršení nálady.. Tak se mějte a pište..

Jirko, Tys mi teda dal. Není nad trochu legrace , ale pravda je to jak jsi to pochopil i tak jak jsem to původně myslela. A ty zbytečný procházky mě dostaly úplně. Jak pokračují ostatní? Pavlíno, co maminka?

Tak vidím, že se tu trochu zajiskřilo:o) - ale bouře už se nějak přehnala, tak je to dobré. Zora podle mne ví přesně, co chce a už to, že sem přišla, svědčí o tom, že ostražitost jí nechybí, což je podle mne velice důležité! To vytváří dobrý základ pro to, aby se nerozvinul problém v plné šíři! Jen je vhodné dávat si pozor, aby se mrška závislost nepokusila abstinující večírky vynahradit tím, že nenápadně začne zvyšovat konzumaci po jídle, mezi jídlem atd... Musím říct, že jsem se, Zoro, rozesmál v místě, kde píšeš, jak se za večírcích zbouráš vždy úplně do mrtva, takže neočekáváš, že by se to mohlo ještě zhoršovat:o)))) Možná jsi to myslila trochu jinak - v souvislosti s tím, že běžné všední dny nejsou alkoholem nijak deformovány, ačkoli večírky jsou už 15 let takto tragické. Ale člověk má možnost se i u tak vážného tématu občas rozchechtat. :o)Mončo: Fanatismus? No, vím, oč Ti jde. Sám musím přiznat, že u některých kolegů expijácích pozoruju, že si z vlastní abstinence vystvěli smysl života, což mi také nepřijde úplně přirozené. Ona abstinence by měla sloužit životu, nikoli život abstinenci. Nežiju proto abych abstinoval, ale abstinuju proto, abych žil. To je celé. Pokud můj život je ukrajován alkoholem, tak bych se měl postarat, aby se to nedělo. Pokud vím, že prognóza obsahuje vysokou pravděpodobnost, že alkohol ten život ukrajovat začne, tak bych měl učinit opatření už teď, abych tu prognózu odvrátil. Zbytečné panikaření může, pravda, otrávit náladu i člověku, který ve skutečnosti není ohrožen a nasadit mu brouka do hlavy, zkazit mu dobrý pocit. Ale naopak z podcenění skutečné hrozby plynou mnohem větší rizika!Troufám si tvrdit, že "zbytečná" abstinence se ještě nikomu nevymstila. Je to trochu podobné, jako kdyby si člověk stěžoval, že mu lékař doporučil při diagnóze infarktu denní dvacetiminutovou procházku na čerstvém vzduchu, a nakonec se ukázalo, že nešlo o infarkt a že se pacient tedy procházel "zcela zbytečně" :o) Na abstinenci nic škodlivého nenajdete.

Jsem jedna z vás a psala jsem sem před časem, jak jsem skončila s pitím a po čtení těch příspěvků mě napadlo, že jedna z těch věcí byla ta, že jsemúplně odstranila oslavy - tedy své. Ráda chodím popřát, jdu i na ples a bavit se, ale tam nejsem středem pozornosti a nikdo se nedívá na to, že vlastně nepiju žádný alkohol. A Silvestr? Od té doby si myslím, že se nemusím jako 90% lidí na světě zpít proto, že končí rok. Ba naopak, já chci vstoupit no nového roku vyspinkaná a bez bolení hlavy. Někdo holt může a někdo nemůže. A já už nechci! A nemyslete si, ještě dnes někdy, když mám velký pracovní stres mám chuť na panáka, ale nedám si ho, protože jsem řidič. Nikdy bych nevěřila, že na tohle mám pevnou vůli, že nemůžu nikoho ohrozit. Jinak tedy moc pevnou vůli nemám. Abych to shrnula, myslím si, že nepít na oslavách je také řešení, ovšem vysvětlit to ostatním je dost těžké, a hlavně VYDRŽET!!!

dobré ránko holky ať tu nejste tak samy! a nehádejte se! :))

Zoro, o tom urážení jsem to myslela všeobecně a v návalu zlosti to bylo mířeno nejvíce na Monču. Chápu tě, proto jsem se i snažila tady poradit, když už jsi se sem obrátila. Teď ti hlavně držím palečky a určitě se sem zase ozvi, jak to pokračuje!!Drž se, určitě to za to stojí.Občas tady možná píšu něco, co by se někomu nemuselo líbit, ale věř, že žít s někým, kdo má problém (jakýkoliv) s alkoholem, není moc příjemné, protomožná občas ty překotné reakce.. Měj se fajn a přeju ti, abys vydržela, co sis slíbila :-)

No, já nejsem urážlivá, pokud jsi tím Pavlíno myslela mě. A samozřejmě, že jsem ten problém za ž 6 dní nevyřešila. Prostě se ukáže jak dopadnu až bude další velká příležitost. Pokud to nebude dobré, pokusím se dělat něco víc. Víš, já se nikdy nerozhodla, že na oslavách nebudu pít vůbec. Vždycky jsem si slibovala právě ty 2,3 skleničky. Teprve teď jsem se rozhodla s tím seknout úplně. Bojím se, že bych to jednou mohla přepísknout tak, že už bych se nemusela probrat vůbec. Tohle je moje hlavní obava. Za rady děkuju, nemyslím si že je tu někdo fanatik jak jsem četla.