alkoholismus

Yveto, ozvu se Ti na mail.Jo jsem zavisla i na neurolu, kazdy den se klepu, to jsou hrozny stavy, kvuli tomu vsemu jsem dala v praci vypoved, nebot jsem nezvladala, bojim se budoucnosti, ale do lecebny nechce, vyzkousela jsem si to a je to neco hrozneho.

Ahoj Karinko,přímo mě děsíš. Nevím o tobě nic, protože jsem tu nová. Pokud chceš, napiš na e-mail Yveta.Petryova"seznam.cz. Ráda s tebou propíšu pár slov. Já jsem propila téměř sedm let a teď již přes čtrnáct dní abstinuji a to díky ibogainu. Ale hlavně také kvůli dětem. Stále se snažím něco dělat, abych nemyslela na alkohol a ono to pomáhá. Ozvi se a probereme to.

zdravím všechny bystré abstinenty :o) Karinko - v léčebně je moc přísný režim tak jsem doma a piju samozřejmě dál...a ještě prášky...fakt čekáš až budeš úplná troska??!!

Jak se tak na ty stránky dívám tak ženské jsou v tomto problému otevřenější než ti silní ale padavky chlapi a přitom jse jich to týká více než vás žen klobouk dolů.Jenom se divím že se tu tak velice málo o tom diskutuje a přitom je to tak velmi závažný problém u mnoha lidí v této republice.Přitom na chetu panická porucha jse diskutuje daleko více ale málo kdo ví nebo sito neumí připustit že tyto pruchy vznikají taky mimo jiné nadměrným požíváním alkoholu ,drog a všelijakých prášků.Tak že Karinko v letáku na Neurol jsem nikde nenašel že by tlumil absťák spíše a zcela určitě tě trochu zklidní ale to pouze do doby kdy si naleješ víno.Totiž Neurol je velmi návykový lék a ve spojení s jakým koliv alkoholem no velmi špatná kombinace. Zkus si ten neurol nevzít a uvidíš jestli si závislá na alkoholu nebo už máš vytvořený návyk na neurola zkus něco otom napsat.

Obdivuji vsechny, kteri prestali pit, jak tu pisete. Ja to proste zatim nedokazu, ten pobyt v lecebne byl tak strasny a predstava 4 mesicu v lecebne me desila. Chybela mne svoboda. Zatim porad piju ten litr vina denne. Rano nepiju, to si beru neurol, ten tlumi abstinencni priznaky. Piste vsichni co mate zkusenosti s lecebnou. Pro me to bylo strasny.

Ahoj lidičky, tak se hlásím do klubu. Doufám, že již jen jako abstinující alkoholik, ale alkoholik, protože člověk, pokud alkoholikem byl, už jím bude navždy, v nejlepším případě abstinujícím. Já jsem taky volila variantu Antabusu, ale je to pěkný humus - játra jdou do háje jen o něco méně než po alkoholu. Mám dvě děti - tři a dvanáct let, proto jsem měla hrůzu z odloučení a několikaměsíčního pobytu v léčebně. Hledala jsem, hledala, až jsem objevila stránky ibogain.cz. Je to již přes týden, kdy jsem podstoupila "sezení" (bylo to spíš ležení), a jsem v naprosté pohodě. Jako kdyby mi někdo provedl "defragmentaci" mozku a vymazal veškeré chuťové vzpomínky na chlast. Je to sice krátká doba, ale už jsem získala pocit jistoty, že po několika propitých letech, plných oken, matných vzpomínek, problémů, zlosti, vzteku, schovávání lahví, však to znáte, jsem schopná svůj život konečně řídit sama. Jsem plná energie a mám strašný pocit klidu a pohody. Byla to sice drahá zkušenost, ale jsem přesvědčená, že ibogain má něco do sebe. Abstinuji bez těch klasických abstinenčních příznaků - pocení, třes rukou, nervozita. Držím palce všem, kteří se taky snaží. Pokud by chtěl někdo vědět o průběhu ibogainového sezení víc, ozvěte se na e-mail: Yveta.Petryova"seznam.cz, ráda předám i kontakt na člověka, který se léčbou zabývá. Zatím ahoj všem ....... Yvet

Karinko, tak to budeš raději zase pít ??!!!

Ja pila pres dva roky a dost solidne, ale mela jsem stesti( mozna bych to mela napsat v uvozovkach, ale protoze jsem dost nemocna, prote jsem to fyzicky nezvladla a skolabovala( tezka arytmie) no na interne meli radost, dostat jako darek alkoholicku s tim, ze neni mozne ji odslat na na odvykacku, protoze tam si nechteji zvysovat umrtnost... nejakou dobu se o me doslova tahali a pokouseli se me prelozit ,ale na psychini si hajili svoje, zadni kardiaci. Takze ke mne chodil denne na kontrolu psychiatr. Dostal me z abstaku a kdyz me chtel dostat do lecebny, odmitla jsem protoze mi po alkoholu bylo neuveritelne blbe a abstak taky nebyl to nejlepsi, co jsem kdy potkala dostala jsem z alkoholu panickou hruzu, byla jsem rozhozena asi pres rok, mela jsem desnou chut si neco vzit, u treba Rohypnol( brala jsem ho k tomu alkoholu)ale vydrzela jsem z jedineho duvodu, protoze jsem mela strasny strach protoze jsem prozila strasnou hruzu pri odvykani... proste asi po roce jsem si zacala vsimat, ze svet je docela fajn i kdyz nic neberu a nepiju, ze se minu bez alkoholu a bez prasku, ze realita neni sice tak super, jako kdyz ma clovek ne?o v sobe, ale ze se v ni da zit, ze jsou veci ze kterych se muzete radovat a nemusite mit nabuzeny pocit stesti diky alkoholu nebo drogam..Takze jde to jen musite vydrzet, polde mnestaci ten rok bez alkoholu, ale absolutne bez alkoholu... ze to cely zivot s nebutete moct napis, ale ze to bude stat za to, protoze nebudete pit nebo brat prasky, jen abyste se citili v pohode a v pozdejsim stadiu, ze budete pit nebo brat leky, jen proto, abyste zabranily abstaku...Ze budete spoustu veci pocitovat mnohem hur, ale jine lip, ze staci ten rok a budete mit chvile, kdy budete stastne bez alkoholu a hlavne, ze budete svobodne, nic Vas nebude nutit, abyste mela vzdy nekde schovanou lahev, nebo shanela prasky. Budete moct cestovat, budete moct dela spoustu veci, kterych se bojite, protze by vam A) mohly dojit prasky nebo alkohol B)nekdo by to na vas poznal. Sama to poznate a budete se divit, jak jste se mohla roky uklidnovat, ze vodka neni citit, to si piste ze je, a ze to lidi na vas nepoznaji, ujistuji vas ze vetsina vasich dobrych znamych to uz vi.Vim ze misto meho stesti budete potrebovat vuli, ale sama jsem se pokousela jednu znamou z toho dostat s tim, ze jsem ji sehnala psychiatra, ze jsem ji rekla, ze lecebna neni nezbytna, pokud bude chodit pravidelne k psychiatrovi a pred nim a pred manzelem, nebo nekym koho ma rada brat Antabus, pravidelne kontorly a Antabus ji mohou zachraniz, pred alkoholem. Ani to nezkousela, proste to jen vzdycky slibila a pak zase zacla... Takze za zkousku to stoji, ale jestli vydrzite, to je jen na Vas. Zkuste to ambulantne ale pokud to nezvladnete budete muset do lecebny. Muzete si vybrat, ale uvadim nektera fakta, pokud pravidelne pijete zcela bez diskuzi jednou dostanete do silny abstak, (kdo to prozil vi o cem mluvim( bude vam neuveritelne zle, ale pravni abstatk prezijete, dostanou zabrat ledvin jatra srdce ( muzete skutecne dostat arytmie a zemrit) u druheho abstaku je pravdepodobnost ze ho prezijetemensi, a u tretiho temer nemozna. Ja nemluvim o tom, ze vam bude trochu zle. Myslim, pocity hruzy, nevolnost a nekolika denni zmatenost a strasny strach.Ano je alternativa smbulantni lecby, ale prvne musite podstoupitb lecbu abyste se zbavila fyzickeho navyku az zvladnete tohle budete muset skutecne bojivat, v lecebne to mozna jde dokonce snadneji. Ale rozhodne to jde a az se toho zbavite, nebudete litovat, protoze budete svobodna. Tim nemyslim jen ten pitomej navyk, ale hlavne to v kolika vecech se musite omezovat, ze predstava, ze jedete na dovolenou a nemate alkohol pro Vas je proste nesnesitlene hrozna predstava, ze se cokoliv stane a Vy se nebudete moct hned napit, proste uz ta rodost, kterou jste kdysi po trose alkoholu mela je uz pryc, ale vystrida ji rovnovaha a to ze budete mit svuj zivot zase ve vlastnich rukou.Jo jsou to fraze, ale nic jineho me nenapada. Ja ted uz nepila pres 6 let je mozne, ze zase uklouznu, ale kazdy rok bez alkoholu se zmensuje i kdyz hrozit bude porad. Takze kdyz jsem to dokazala ja, s tezkym navykem, je udcite nadeje, ze to zvladnete i vy. Moc Vam drzim pesti a verim, ze to alespon zkusite, stoji to za to.Nejprve ambulantni lecba a pokud nezabere nesmlouvat tak lecebna.

Karinko, je to spíš otázka: - "chceš nebo nechceš". V případě,že skutečně chceš žít bez pomoci alkoholu, či jiné berličky, tak pochopíš význam toho režimu. Já ho pochopila až po letech....

Zdravim vsechny po dlouhe dobe, predevcirem jsem se vratila z protialkoholni lecebny, kde jsem vydrzela jen tyden. Nemohla jsem vydrzet ten prisny rezim-same trestne body za uklidy, sama prace, spatne vztahy, hnusne chovani doktorky a sester, cele to bylo jako nocni mura. Takze jsem doma a piju samozrejme dal. Je tu nekdo kdo zkusil lecebnu a prerusil lecbu ?? Kdo vydrzi 4 mesice takovyto rezim, tak pred nim smekam klobouk, to se proste nedalo vydrzet.

souhlasím

Ahoj Betko, díky za podporu.. U psychologa jsem ještě nebyla, dlouho tyto pocity neměla, myslela jsem si, že je to už na lepší cestě, že už to zvládám. Stačí ale jedná velikonoční návštěva, jeden telefon. Hned příští týden si někam zajdu, asi je to pro mě jediné řešení.. Díky a ahoj. Pavlína

Ahoj Pavlino, moc a moc Te chapu. Jedina moznost je se od techhle pocitu oprostit, bohuzel ale sama nevim jak. Jednou jsi tady, myslim, psala, ze si chces jit o tom popovidat s psychologem. Udelala jsi to? Rozhodne to zkus, treba Ti to pomuze. Drzim palce. Je mi lito, ze Ti nemuzu pomoct, ale trpela jsem a trpim podobne (i kdyz uz v me rodine nikdo nepije, staci videt opileho cloveka a vsechno se to vybavuje...). Betka

..tak dneska jsem nepřišla psát ostatním... Je mi dneska hrozně. Včera volala moje máma - bohužel pocit mám takový, že sice nebyla opilá,ale něco vypitého jistě měla - když ne těsně před tím, než zvedla telefon, tak třeba o delší chvíli dřív.. Zase v tom jede, tváří se jakoby nic, řekla bych, že mě ani moc nevnímala, co říkám.. A vůbec jí nevadí, že já jsem z toho zase celá pryč.. Bolí mě to, i když bych už měla být poučená... Pocity: bezmocnost, vztek, lítost, bolest...

Ahoj Zoro, po dlouhé době samé dobré zprávy!!! Jen tak dál-jsi jednička!! Jo, znám to, že v pozndích hodinách na večírcích najdeš málokoho ve stavu, aby sis s ním za střízliva mohla normálně povídat :-)), ale zase aspoň střízlivýma očima vidíš, jak to vypadá, že ta proveň fakt není valná :-).. Tak se drž, je lepší si nemít s kým promluvit (je to jen dočasné:-)), než aby ti bylo zle a nic si nepamatovala a měla z toho hloupý pocit. Mám s tebou velkou radost a drž se!!!!!! Ať jsou příště zprávy od tebe stejně pozitivní!AHOJ!

Zdravím všechny, hlavně staré známé Pavlínu A Jiřího. Tak jsem zatím Ok, dva večírky jsem ustála naprosto v pohodě bez alkoholu, až na tu nemožnost najít v pozdních hodinách s většinou lidí společnou řeč. Ale aspoň mi nebylo druhý den blbě. Třetí večírek, ale v pořadí druhý jsem těsně před koncem uzavřela 2dl vína. Doma prakticky bez alkoholu. No a na jednu akci, kde jsou samí nutiči jsem pro jistotu nešla, natolik si zase nevěřím a nechci skončit zase s hlavou v dlaních. Taky přeju všechno nejlepší k svátku Jiřímu.

ahoj všem a Jiřímu ještě vše nej k svátku :o)

Milá Lído, i když jí na to léčení dostaneš "násilím", tak ona vystřízliví, podepíše revers a je zase venku.Já chtěla taky jinak než dobrovolně odvézt mámu do léčebny, ale bohužel..Musel by jí asi někdo zbavit svéprávnosti (což je asi dost složité) nebo by musela někoho z vás ohrožovat na životě, pak zavolat Policii atd.Ale není to jednoduché. Taky bych chtěla mámu na léčení dostat, ale taky nevím jak...

Ahoj,chtěl bych se zeptat jaký je rozdíl mezi chronickým a akutním alkoholismem.Mám problém s alkoholem ,který zatím neumím řešit.Nemůžu totiž po pití zastavit tzn. druhý,třetí někdy i další dny.Při samotném pití když mám dost,tak jdu domů a spát,ale druhý den většinou pokračuji.Je to tzv. spravování.Nijak se nezřídím,jen si prostě dám to svoje - podotýkám,že piji jen pivo 10 a někdy víno,tvrdé vůbec.Při tomto spravování je svět najednou tak krásný....Další den je hůř,bolí hlava a tak si cvaknu zase jedno nebo dvě piva,když zase zabolí tak zase,pracovat už moc nelze a začínají výčitky.Další den je zle,mám velké výčitky co dělám,sebevědomí žádné,ale nejde vydržet,takže zase pár piv na uklidnění, následující den už nepiji - max. 1 pivo - ale už je ze mně skoro troska.Moc si z uplynulých dnů nepamatuji jsem nejistý,i když se většinou ukáže,že vlastně jenom vypiju a jdu spát,případně vedu s někým chytré řeči.No pak se to zase pomaličku zlepšuje,získávám sebevědomí,práce mě začíná bavit,život nabírá obrátky,chci hodně stihnout - během tří dnů jsem opět fit.V té době nepiji vůbec po dobu dvou,tří měsíců.Většinou nezačnu kvůli nějakému nezdaru,ale proto,že se mi zdájak jsem dobrý,jak se daří.Po prvním pití se nic nestane,druhý den makám jako nic,vytvoří se zdání ,že je všechno v pohodě,takže třeba za dva týdny piji zas a víc.To už do toho spadnu nebo je ještě jeden pokus. Je mi 38,živím se jako živnostník,doba není lehká,takže samý stres,dluhy.Pokud jsem fit,tak to celkem snáším nebo dokážu být flegmatik,pokud mám depku je každá maličkost na oběšení(skutečně mívám i takové myšlenky).Mám hezkou ženu(která to bere,že mám svoje dny,ale nelíbí se jí to) a dva kluky v pubertě,s nima taky dost starostí. Byl jsem u lékaře s tím ,že mám výkyvy nálady,celkem jsem mu to popsal,jen s tím alkoholem jsem nebyl úplně úpřimný.Napsal mi Lithium a Fevarin a já zkusil nepít delší dobu.Nepil jsem 10 měsíců a přesto jsem byl jednou nahoře a jednou dole,akorát,že to nebylo tak nadoraz a to v obou směrech.Ještě jeden problém souvisí s pitím a to sex.I když prý pivo utlumuje,u mně je to spíš naopak.Vyžaduji po manželce sex,ona pochopitelně nechce(i když nejhezčí sex je když máme trochu upito oba) takže onanuji.Pouštím si doma porno,padají zábrany,po vystřízlivění bych se nejradši propad.Nebo sedím celé hodiny v práci u PC a sjíždím erotiku nebo chatuji a onanuji.Je fakt,že musím často onanovat i střízlivý,manželka mě nedokáže uspokojit,a i tehdy mám výčitky,když třeba řeknu,že musím večer do práce a místo toho se ukájím.Pak to pochopitelně někdy musím dohnatNevím kde jsou kořeny toho všeho - dokáže někdo poradit???

Protože máme v rodině alkoholičku, která je denně opilá, mám dotaz. Je pravda, že na léčení musí jít absolutně dobrovolně? Celé rodině vlastně škodí, není schopna jakékoliv samostatné činnosti, nevaří, neboť dvakrát podpálila kuchyni. Když je vyjímečně střízlivá, tvrdí, že má vše pod kontrolou a může kdykoliv přestat. Co vy na to? Děkuji.