Reklama

alkoholismus

šestipromilák (St, 14. 4. 2004 - 00:04)

Nazdar vy hovada, to jsem zase nachcanej jak vězeňskej kýbl! Poďte se vožrat, bez chlastu to přece nejde.

Karolína (Út, 13. 4. 2004 - 15:04)

Ahoj Anno, svým příběhem jakoby si přesně žila můj život, akorát že mě se tato situace dotýkala před asi 8-mi lety. Bydleli jsme společně všichni v bytě na Vinohradech - společná domácnost s otcem alkoholikem,který totálně nepřispíval na domácnost, pomalu rozprodával drobnosti (také mámin snubní prsten)máma, která to všechno finančně táhla a já, která jsem v té době chodila na střední školu. Sestra už v té době žila v Německu, takže ta hlavní opora mé mámě byla na mě. Táty mi bylo střídavě líto a střídavě jsem ho nenáviděla (hlavně to, jak z nás dělal blby a citově nás vydíral - v tom jsou opravdu machři), byla jsem v podobně bezvýchodné situaci, protože i kdyby se naši rozvedli, tak by nikdo z rodičů neměl kam jít. Já jsem si za ty roky vypěstovala z toho neustálého strachu jak o mámu, tak z toho,že jsem se bála chodit domů, v jakým stavu najdu tátu, solidní panickou poruchu a permanentní úzkosti.Následovaly 2 návštěvy v Psychiatrickém centru Praha u doktora Praška.Dneska je to už skoro 8 let, co se v tom stále hrabu a stále z toho nejsem úplně venku. Navíc mě překvapilo, kolik lidí s podobnými osudy se na "skupině" sešlo a přitom všichni vypadali uplně v pohodě. Nechci tímto přispívat k dalším obavám a starostem, spíš se tě snažím svým příspěvkem postrčit k nějakému razantnějšímu řešení, protože čím déle budete žít ve stresu, tím hůře. U nás se to nakonec vyřešilo samo, můj táta zemřel přesně na Štědrý den na Psychiatrické klinice u Apolináře na alkoholickou demenci. Držím pěsti, možná by ses mohla obrátit na právníka a poradit se s ním a s mamčou, jaký by byl postup dál po případném rozvodu a tak. Srdečně zdravím.

Jiri (Pá, 2. 4. 2004 - 22:04)

Pavlíno! Určitě doporučuju, aby ses svěřila své lékařce anebo přímo navštívila protialkoholní poradnu, kde Tě mohou otestovat a říct Ti něco bližšího o tom, jak to s Tebou je a nastínit Ti, jaké máš možnosti a východiska. Z toho, co uvádíš, vyplývá, že jde o určitý typ tzv. kvartální pijanství. Druhá věc, kterou lze doporučit, je svěřit se také svému partnerovi. Mluvíš o něm s velkou úctou a láskou. Proto si myslím, že jistě udělá všechno, aby Ti pomohl a v případě nutnosti podpoří i Tvé rozhodnutí k léčbě. Jestli Tě má rád, jako Ty jeho, má sám nejvyšší zájem na tom, abys byla zdravá, šťastná a v pohodě. Přeju hodně síly, štěstí a moudrosti ke všem správným rozhodnutím.Zatím ahoj!!!!Jiří

Pavlína (Po, 29. 3. 2004 - 12:03)

Tak nevím... Jestli to píšu dobře? Jsem alkoholik. Nemám ten problém, že bych pila nějak pravidelně, permanentně. Ale opíjím se do němoty. A to doslova... Neumím si dát dvě sklenky, musím chlastat litry... Chovám se jako idiot. Mám všechno, co by si žena jako já mohla přát. Mám úžasnýho manžela, těšíme se, až budeme mít děti... Nechybí mi nic. Mám skvělou práci. Mám přátelé. Mám výbornou rodinu. Ale ten chlast... Nesnáším se za to, že to takhle dovedu. Opiju se opravdu tak, že si nepamatuju NIC. V sobotu jsem se opila na plese tak strašně, že nevím opravdu vůbec nic. Chodím pak mezi lidma, nevím, s kým mluvím, co říkám... Vzbudím se ráno doma v posteli, nahá. Kdyby mě někdo znásilnil, tak si to nepamatuju. Nevím... Prostě nevím nic. A bojím se, že to sama nezvládnu. Vím, že by mi všichni pomohli... Co mám dělat?

Pavlína (Čt, 11. 3. 2004 - 20:03)

Milá Anno, cesta to zcela jistě bude zdlouhavá, plná překážek, bolestná, ale věř, že určitě víc maminka získá než ztratí.. Docela dobře chápu,jak píšeš, že něco nedokážete dokázat..Znám to naprosto přesně-taky jsem spoustu věcí své matce-alkoholičce nedokázala říct, spoustu jsem všcí nedokázala udělat..Ale měla jsem... Dneska už to vím. Třeba by to dnes bylo všechno bylo jinak (i když třeba taky ne).. Kdo ví.. V každém případě se i s maminkou držte!Uvidíte, že to vyjde! Držím palečky a přeju moc a moc štěstí a trpělivosti..

Anna (Čt, 11. 3. 2004 - 15:03)

Dekuju i tobe,Pavlino.Ja vim,je to tvrde a mely bychom ho opustit nebo se z toho vseho nejak vymanit.Ale je to prilis tezke.Teda v tuto chvili uz ne z psychickeho hlediska nebo kvuli tomu,ze bychom nechtely,ale je to vsechno tak tezko proveditelne.Rozvod,soud,deleni majetku,prodej domu, ... To vsechno za soucasneho mareni ukonu z jeho strany a nevyjiti vstric.Kdyby to jen bylo tak lehke, sbalit si svuj ranecek a odejit a nechat ho napospas svemu priteli alkoholu.Uz to neberem tak,ze je to tvrde,ale berem to jako unik a zachranu,ale ta cesta ven je prilis zdlouhava a slozita.

Anna (Čt, 11. 3. 2004 - 15:03)

Ahoj JirkoDekuju za odepsani a tvuj nazor.Taky si myslim,ze by se mela mama rozvest.I ona uz je vicemene nakrocena k tomu to udelat,ale preci jen po tech letech se boji takoveho kroku a naslednych ztrat (pochopitelne i ziska).Pravda je ta,ze tohle rozhodnuti musi udelat ona a vsechno pak dovest dal.Ja pri ni mohu jen stat,ale zasadni krok je na ni.A neni to tak,ze bychom delaly pred otcem jako ze nevime o jeho pochybenich.Rikame mu to a on vi,ze to vime,ale presto s nami hraje tu hru a dela ze nic a ze jsme paranoidni.Nekdy si rikam,ze si mysli,ze jsme snad uplne mimo,ze si mysli,ze mu na to skocime.Nektere veci nedokazem dokazat.Ale je to jasny.Problem uz je ted trochu to,jak mu to rikame,protoze ta zast uz tam je a uz je nam celkem i odporny a nenavidime ho za to,jaky je a jak se k nam chova.Jsme mu snad uz uplne ukradene.On porad jen tvrdi,ze je nemocny a ze kdyby byl na voziku,tak ho snad taky nechame bez pomoci.Je to od nej hnusny,protoze my se dlouho snazily,ale ted uz nemame sil.Jak jsi to myslel s tim, ze nesmi zasahovat do vlastnictvi druhe domacnosti?Ona by byla v tuto chvili i po rozvodu porad jen jedna.Nema kam jit ani jeden z nich.A on se odmita dohodnout na rozdelovani majetku.Navic ty soudni tahanice ani nebude platit on.On to chce pochopitelne nejak uhrat a co nejdele nechat jak to je,protoze pro nej je toto bajecne.Sedi si doma a pije,kdyz chce.Jinak se chystam odejit,ale stejne je mi lito mamy,protoze co si tam s nim sama pocne.Vim,ze by chtela,abych byla stastna a ze se tesi do budoucna na vnoucata atd,ze nemuzu byt doma dosmrti,ale stejne je to tezke.

Pavlína (Út, 9. 3. 2004 - 21:03)

Milá Anno,rozhodně bych dala na radu Jiřího. Je to tvrdé, ale bohužel v tomto případě asi nic jiného dělat již nelze..Hlavu vzhůru a do toho, než vás zničí všechny..Hodně štěstí!!Pavlína

Jiri (Ne, 7. 3. 2004 - 20:03)

Ahoj, Anno! Myslím, že chápu, jak Ti je, je to těžký, když někdo blízký se chová tak nenormálně. Bohužel je fakt, že matčino rozhodnutí rozvést se se jeví jako rozumné, i když v daných poměrech jen částečné řešení. správná je Tvá poznámka, že "zatím" prodává a krade "jen drobnosti"... Chci totiž upozornit na to, že člověk by měl udělat jakékoli nezbytné kroky k tomu, aby předešel větším ztrátám. Je potřeba si uvědomit, že např. i dluhy vzniklé v době manželství jsou (pokud neexistuje rozdělené vlastnictví manželů, což zpravidla neexistuje) ze zákona dluhy obou manželů... Rozhodně neradím jakkoli smířlivý tolerantní postoj k projevům závislosti ve snaze, aby jako nestupňovalo momentální napětí - tím uhlazováním ostrých hran závislosti se totiž tíživost situace jen prohlubuje. Nemá smysl před tátou tajit, že o jeho krádežích, příživnictví a vydírání všichni víte. Naopak je vhodné mu dávat otevřeně najevo, jak je to nepřijatelné a ničivé. Není třeba to dělat agresivně nebo se záští, ale věcně a korektně vyjádřit svůj postoj k tomu všemu a vysvětlit, že vzhledem k jeho neschopnosti ručit za své chování, přijmete ta a ta konkrétní opatření. Vytvoření vlastní domácnosti rozvodem je sice obtížné technicky, má-li zůstat ve stejném bytě, avšak právně to je naprosto jednoduché. Jestliže poté zasáhne do vlastnictví druhé domácnosti, musí si uvědomit, že porušuje zákon a musí být připraven na následky z toho plynoucí - na to, že to nebudete (matka) tolerovat. Neber to tak, že tohle je tvrdé. Tvrdá a nemilosrdná je jeho závislost, se kterou dosud naneštěstí nechce a nedokáže úspěšně bojovat. Nelze očekávat, že v boji s jeho závislostí v takovém případě uspějete vy. Vy můžete jen bojovat proti tomu, aby její ničivé projevy a důsledky nedopadaly alespoň na Vás, když už dopadají na něj. Měl by uznat, že nemá právo žádat po vás, abyste jeho závislosti přinášeli nesmyslné oběti, jaké je "ochoten" přinášet on sám (tzn. až do úplného lidského, sociálního, morálního, mentálního a zdravotního debaklu, kam alkoholismus vede).Tím, že z nepřijatelného prostředí odejdeš, rozhodně nic nezkazíš. Naopak, je to dosti výrazný projev postoje, což je žádoucí. Mamince asi stejně nijak zvlášt nepomůže, necháš-li se trápit spolu s ní a zvýšíš počet otrávených životů o ten svůj... No, dneska jsem nepsal nic moc radostného. Ale je to můj názor, tak ho upřímně prezentuji. Rozhodně přeju, aby se situace jen a jen zlepšovala! Abstinenci zdar! :o)Váš Jiří

Anna (Čt, 4. 3. 2004 - 10:03)

Ahoj vsichniTaky se potrebuju trochu vypovidat.A nechat si poradit?Nevim,tady uz je kazda rada draha.Muj otec pije.Pije dlouho a uz ani nepije moc,staci mu malo.Strasne dlouho jsme mu doma drzeli palce,povzbuzovali ho a doufali,ze prestane.Je to uz nekolik let porad stejny.Absolvoval uz 4 lecebne pobyty v lecebnach,dochazel na terapie do stacionare,platil se mu psycholog i psychiatr.Nic.Nepracuje,nevydelava,pije dal.Taji to pred nama.Teda mysli si,ze to taji.Krade nam penize,prodava veci(zatim malickosti)a kupuje si flasky.Pije sam doma.A co je nejhorsi,klidne pak ridi auto.Uz naboural tri.Citove nas vydira,psychicky depta.A ted to podstatne,situace nejde nijak zmenit.Ja a sestra jsme uz dospele a teoreticky bychom meli kam jit,ale je tu mama a babicka.Mama uz se rozhodla rozvest,ale to nic nezmeni na tom,ze pak nema kam jit.Nikdo mu nenaridi,aby se s ni dohodl na rozdeleni majetku.On ji nevyplati,ona jeho taky ne.Kdyby se prodal dum,tak by to nejak slo.Ale on se nechce rozvadet,nechce odejit,nechce nic.Sedi akorat doma,nepracuje.Takze kdyz tam zustanou vsichni i kdyz rozvedeni,tak to nema smysl,protoze mama porad potahne celou domacnost,protoze preci si nenecha vypnout elektrinu.Je to neresitelne.Ona ho zivi a i kdyby nechtela,tak na rozdil od nej chodi do prace a zatim on vsechno sni a spotrebuje energie a tak dale.Proste je to snad uplne bezvychodny.A i kdyby se mama nakrasne rozhodla prchnout a vzdat se vseho,tak je tam jeste jeji matka,ktera taky nema kam jit.Je to strasny.Uz se to neda vydrzet.I kdyz se odstehuju,tak mi bude lito mamy.On nas vydira tim,ze je nemocny a ze ma jen nas a brani se tem rozhodujicim krokum.Takhle to ale preci nejde naporad.

Marek (Pá, 20. 2. 2004 - 06:02)

brýtro Zoro, Pavlíno, Jiří a všichni ostatní...a pohodový víkend! :o)

Michala (Čt, 19. 2. 2004 - 21:02)

ahoj sarko,znam jake to je protoze pije muj tata.nejlip co muzes udelat je se na nej vykaslat.pokud si nebude chtit pomic sam tak to bude jen a jen horsi a ver ze deti to nesou hodne spatne.preji hodne odhodlani ale udelej to...zkus at se sam rouhodne jit na lecbu ale jestli nepujde tak co nejdriv odejdi.vim o cem mluvim

Michala (Čt, 19. 2. 2004 - 21:02)

Ahoj Jitko,mam uplne same problemy jako ty.sice otec nas nebije teda az na vyjimky ale nic jednoducheho to neni.je porad agresivni.jen mu neco reknu uz by me nejradsi zmlatil.nas zase porad psychicky depta.souhlasim stebou i nas otec si to neprizna a vsichni podle nej jsou uplne blby a on ten nejlepsi.nikdy se nepujde lecit protoze proste nechce.porad rika ze to zvladne sam atd.Pije taky porad.doma musime vse schovavat a uz to nema v hlave uplne v poradku.rika (kdyz je opilej)uplny nesmysly.jasne ze kazdej placa kdyz se trochu opije ale urcite vis jak to myslim.mamka uz byla kvuli nemu i na leceni.ja uz taky jen cekam az se budu moct odstehovat.snad to bude brzo.upne ho nesnasim.jen se na nej podivam a vidim ty opily oci a jak se kymaci tak se mi z nej dela na nic.mam vyhodu ze jen jak to jde tak jsem u pritele ale doma mam 10tiletyho brachu a uz ted to zacina chapat.chudak jeste nevi co ho vsechno ceka.taky bych si prala aby se nasi rozvedli ale ja vim ze bysme mu taky nemohli najit novy bydleni.takze uvidime jak to vsechno bude.kdybys chtela tak mi muzes napsat.byla bych rada

Pavlína (St, 18. 2. 2004 - 21:02)

Ahoj všichni!!Zdravím po delší době.V práci nejde internet a doma se k němu moc nedostanu..Tak se ptám, co nového, jak se všichni máte?Jiří je v pohodě :-), to je dobře.A co vy ostatní?AHOJ :-))

Jiri (Po, 16. 2. 2004 - 23:02)

Dobry vecer, cila Zoro i ostatni! :o)))Jak se vede? Mne stale stejne, zivot je tu a tam tezky, ale co. Abstinuju. To mi dava lepsi sance se zivotem nejak nakladat, ovlivnovat ho, jak se da. Tak jsem se pochlubil a zas jdu. Ahoooj! :o)

Zora (Ne, 15. 2. 2004 - 05:02)

Dobré ráno, bystrý Marku (:o))

Marek (So, 14. 2. 2004 - 06:02)

dobré ránko zase, kdepak jste všici?? :)

Tom (Ne, 8. 2. 2004 - 10:02)

ahoj

Marek (So, 7. 2. 2004 - 06:02)

dobré ránko bystří abstinenti! :o)

Aja (Pá, 6. 2. 2004 - 22:02)

prestala jsem kourit tak se koukam na stranky o koureni a byla jsem zvedava,no

Reklama

Přidat komentář