alkoholismus

Tak nevím, zda kolem Vánoc budu mít víc času, abych sem zašel, anebo naopak, jestli se vůbec v té době "uvidíme". Sice myslím, že spíš budu mít času víc než teď a přijdu sem, ale pro jistotu Vám všem přeju už teď krásné svátky i Silvestra. Pokud možno bez alkoholu :o) Já tedy určitě.Ahoj! (Zatím)

Honzo-není zač!! :) ...ale vážně, právě protože jsem to sám nezvládal šel jsem do léčebny, takže těžko můžu radit...po nějaké době jsem si totiž myslel že v pohodě můžu kontrolovaně pít, no nemůžu, tak na to bacha a hodně zdaru, motivaci máš...a zdravím i ostatní :)

Karinko. Cítíš se se svým problémem osamocená a vnímáš případné prozrazení jako obrovskou hrozbu. Vzhledem k tomu, že nenacházíš sama sílu na to, abys přestala a zároveň se bojíš o tom komunikovat s kýmkoli konkrétním ze svého okolí či rodiny, hledáš útočiště na internetu. Dobře. Ale nevybrala sis doufám internet proto, že se mu snadněji odmlouvá...? :o) Nic ve zlém, ale myslím, že v tvém výběru internetu jako neškodného partnera ty záludné síly závislosti hrají roli. A možná je i pravda, že nejprve si člověk musí opravdu hodně nabít čumák a Ty možná teprve spěješ do tohoto stádia, ve kterém je paradoxně blíž ke správnému rozhodnutí.Myslíš si, že se nelituješ, ale lituješ se. Tvá řečnická otázka "proč já?" o tom svědčí. Abys rozuměla, na tom není vůbec nic špatného. Mít soucit sám k sobě je velmi přirozené, ušlechtilé!!! Měli bychom ale umět rozlišovat mezi lítostí alibistickou, která udržuje člověka v sebezničující pasivitě, a mezi tím druhým typem lítosti, který by bylo asi lépe označit za úctu sama k sobě. Taková úcta k sobě jako k člověku, který si zaslouží důstojné zacházení, je konstruktivní a vede k takovému konání, které je pro člověka prospěšné. Tento typ lítosti - sebeúcty v sobě bez obav pěstuj! Pomoz mu vítězit! Postav se na stranu své skutečné lidské hodnoty a dej pořádně na frak všemu, co v Tobě vyvolává pochybnosti o té hodnotě. Jsi člověk! A zasloužíš si být šťastná!Tvá představa, že závislých na alkoholu je tuze pomálu, mne tuze rozveselila. Jsou přeci plné putyky závislých! Jenom je to natolik běžné a nebere se to vážně. A to nemluvím o pijanech samotářích, jako jsi Ty. Bojí se vyjít se svým problémem na světlo. Většina z nich nemá internet... Máš zakořeněný obraz závislých jako zpitých bezdomovců válejících se ve vlastních výkalech: je poněkud zkreslený. Proto možná máš pocit, že jakoby nepatříš do této škatulky "závislí". Samozřejmě, že pravděpodobně nejsi špinavá nemytá obluda s pochybným morálním profilem!!! Takový falešný zkreslující obrázek má mnoho lidí a dokonce i své přátele jsem musel informovat o tom, že alkoholismus je mnohem širší pojem, než tohle, i když se i mně výjimečně stávalo, že jsem se probudil na pruhu trávy vedle chodníku na pražském náměstí mezi psími lejny... Zkrátka, chci říct, že závislost jde napříč celým sociálním spektrem. Nemá na ni vliv výše příjmu, neplatí na ni rozdíl v barvě kůže, neustoupí před ušlechtilostí ducha ani před vzděláním, nemá co dělat se zásluhami ani s morálkou. Na pavilonu 35 jsme byli směska všeho možného - Češi i nečeši, nezaměstnaní, podnikatelé, povaleči, elitní lékaři i profesoři z vysokých škol, policisti, tlustí i hubení, věk od osmnácti do šedesáti let. Závislost není vina, není způsobena morálním selháním, nepostihuje jen darebáky! Bohužel se lidé velice mýlí, když si myslí, že budou-li se chovat slušně a dodržovat mravy, nemůže se z nich stát přece nikdy alkoholik. Můžete být sebeušlechtilejší a mít bůhvijaké vzdělání! Závislost se vám nevyhne, když budete soustavně pít alkohol - vzniká za součinnosti několika základních faktorů, zkrátceně řečeno při častější konzumaci většího množství alkoholu, než jaké je tělo beze změny schopno zpracovat. A jaké to je u každého jednotlivce množství? U každého jiné a spolehlivě se to pozná až když už je toto poznání vlastně na draka! Tedy až ve chvíli, kdy je hranice překročena a závislost už vznikla! Ve chvíli, kdy už není důležité, kdy a jak vznikla, ale jak se ní vypořádat! Jedna věc, kterou dnes chci ještě říct: Hlavní zásadou jednání s alkoholikem je NEBAVIT SE S NÍM, POKUD JE POD VLIVEM ALKOHOLU. Je to neúčinné, zbytečné a pěstuje to v něm emoční návyk, že je v tomto stavu stále respektován a brán jako partner do debaty. Uvědomil jsem si, že u Tebe, Karinko, se dá toto pravidlo jen těžko v našem chatu uplatnit... Těžko mohu říct "tak a protože sis k tomu otevřela lahev, tak já to natruc nebudu číst!". Měla bys tuto místnost začít považovat za bezdrogovou zónu a nevstupovat do ní, pokud jsi opilá. Neumím Tě z ní vyloučit ani zkontrolovat, zda jsi pila, ostatně to poctivě sama vždy uvádíš. Ale kdybych to mohl udělat, tak bych to udělal. A řekl bych Ti, abys přišla, až budeš střízlivá. Nechci Tě odsud vyhánět! Naopak, jsi tu vítána a velmi!!! Souhlasila bys? Zkus tohle pravidlo uplatnit sama na sebe. Buď k sobě poctivá. Máš to těžký, protože když zatím nejdeš na léčení, musíš sama sobě dělat tuto nesnesitelnou opozici. Ale pořád si připomínej, že to děláš pro sebe. A že je to pro Tebe pomoc. A že tuto pomoc si zasloužíš. A fakt si ji zasloušíš! Mělo by i Tobě na Tobě záležet. Známe Tě jen přes síť a i tak nám na Tobě záleží. Myslíš, že to je kec? Není. Všichni, kdo tu mluví, jsou beze vší pochybnosti vedeni snahou po tom, aby se lidem vedlo dobře. Být humánní znamená mít rád lidi! Přijde Ti to umělé, abstraktní a nic neříkající? Dobrá, tak konkrétní jeden příklad: velice si vážím Tvé naprosté upřímnosti v tom, jak o sobě píšeš, jsi otevřená i když to pro Tebe není příjemné a výhodné, jsi v tomhle až neúprosně poctivá. Jestli Tě moje kecy rozčílily, tak to klíďo napiš. Ale bez lahve. Dodrž to, prosím. Jestli chceš, napiš mi na mail, jestli máš pocit, že na Tebe "kouká" moc lidí. :o) Budu rád. Jak chceš.Moc Ti fandím.Zdravím!A Vás ostatní zdravím a taky Vás mám rád! :o)Jirka

Mily Jane ani nevis jak rada bych Ti pomohla,ale radit je tezke kazdy jsme uplne jiny i kdyz osudy alkoholiku jsou si dost podobne. Ty mas uplne jinou vychozi pozici jako jsem mela ja, rekla bych, ze ta Tva je o hodne lepsi. Jestli sis opravdu ujasnil ze chces prestat a taky ze kvuli sve dceri musis zacni asi takto: nerikej si ze prestavas pit navzdy. Rekni si ze to jen zkusis na ten dejme tomu mesic coz je v zacatku hodne dlouho a nikomu se tim nechlub kdybys to nahodou nevydrzel.Priprav se na to, ze ze zacatku budes mit strasne moc volneho casu. Zkus se vratit v tom volnem case k necemu co Te bavilo nez jsi zacal pit, jestli si na to pamatujes. Take asi budes velmi malo spat a hodne spatne. To Te nesmi odradit. Po nicem se tak dobre neusina jako po pivu. Neres to leky ja jsem denne vypila tak 2 litry medunkoveho caje, ten Te zaroven i uklidni kdyz budes mit tras z abstaku. Daleko nejtezsi je vsak to, ze az prestanes pit teprve si uvedomis kolik lidi kolem Tebe pije a pri kolika ruznych prilezitostech je Ti nejen nabizen, ale primo vnucovan alkohol. To by clovek neveril. Kdyz nekdo prestane kourit je hrdina, kdyz nekdo v praci nebo ve spolecnosti nepije je podezrely. Nenech se nalakat za zadnych okolnosti. Radila bych Ti zacit az po novem roce, ted v obdobi Vanoc a Silvestra bys to sam neustal.Bude Ti ze zacatku asi dost spatne, rekni si, na to jak mi bylo si vzdy vzpomenu, kdyz se budu chtit napit nestoji mi to za to abych prozival znovu ta pocatecni muka kdyz uz jsem tak daleko. Tolik v kratkosti o tom zacatku, ale pak Ti bude lip a po par mesicich jestli vydrzis a odolas hlavne okoli, budes mit radost ze konecne zijes zivot ne jen od kocoviny ke kocovine, i ty fobie prestanou, ja je take mela a silne, po par tydnech zmizi jak mavnutim proutku uvidis. Moc Ti budu drzet palecky a fandit, kazdy den co nebudes pit je pro Tebe dobry. Snad to dokazes. Je nas malo co jsme to sami dokazali (myslim dlouhodobe),ale existujeme takze jsme dukazem ze to jde.

Marku dík za vyčerpávající odpověď DÍK!!!!!!!!!

dobré ráno všem koho si neodnesl čert ;), Pavlíno-držím, držím se za nos proto co jsem "dokázal" než mi to došlo, tak jak napsala Brigita asi si tím bude muset projít i Karinka a pak se taky chytne :) Honzo tak to ten lék moc nefunguje bych řekl... :(

Brigito píšeš chci přispět svojí prožitou zkušeností která je tak otresná,že ji raději nebudu popisovat.To mě velmi mrzí proto že já bych potřeboval radu jak si začla samoléčbu když už si byla úplně na dně.Já bych šel klidně do léčebny ale nemůžu proto že mám dceru v opatrovnictví,manželka od nás odešla proto že je sama alkoholička jenom že narozdíl ode mně si to nikdy nepřiznala ona prý je v pořádku a dcera je už dospělá podle ní tak prý ať se starám.Dcera má 16 let nemyslím si že je dospělá ani sociální pracovnice si to nemyslí ale manželka ano,taky už jsem podal žádost o rozvod.Ona se chce bavit tak ať se baví.Tak proto se musím pokusitto zvládnout sám.Musím hlavně kvúli dcery a taky kvúli sobě proto že už chci normálně žít a né pořad myslet na ten alkohol(pivo).Nějaké kroky už jsem udělal,chodím k psychiatrovi a napsal léky Tiapridal má to snížit chuť na alkohol a zlepšit náladu beru to večer,kdybych se na to napil tak by mi prý bylo hrozně špatně ta k to ani nezkouším. Jenom že u mně je to zajímave že mám přes den úplný odpor k pivu, mně to prostě smrdí a nechutná tak ,že nevypiju ani hlt piva .Ale jak mile příjde večer tak si to pivo koupím a jsem v tom až po uši.A na druhý den mi je strašně.Taky jsem hnusně přibral proto že s pitím roste chuť.A tady toto taky pro Karinku s tím pití mi nastaly hrozné psychické problémy(Panická porucha s Agorafobii)je to s toho pití.Začlo to tak že jsem mněl strach stát ve frontě kde bylo více lidí,potom jízda autobusem atd. nakonec to skončilo tak že jsem nevylezl ani z baráku.Ale dneska je to už lepší,už zajedu i autem do pultovky jde to pomalu ale jistě.Ale někdy nevím jak ten den vyplnit prostě se neumím přinutit něco dělat.Často se cítím tak unavený že nevím jak dál.Prostě to chce asi tu pevnou vůli.Chtěl bych přestat pít úplně jakýkoliv alkohol.Jenom jsem se chtěl zeptat jak zvládnou ten začátek zhruba ten měsíc. Děkuji a zdravím.

Karinko, je ti TEPRVE 25 let, ne že jsi "relativně" mladá, ty mladá jsi!!!Proto ti alkohol zatím fyzicky nevadí-tělo vydrží hodně- počkej ve 30-40 letech, přesně jak psala Brigita... Ty prostě opravdu nemáš zájem na tom se vyléčit. Jan tady v příspěvku přesně vyjádřil mé pocity..

Jiz delsi dobu sleduji tento chat a tak chci prispet svoji prozitou zkusenosti ktera je tak otresna, ze ji radeji nebudu popisovat. Jsem presvedcena, ze napriklad Karinka jeste nemuze prestat pit proste je jeste brzo, nespadla na uplne dno, zdravi ji take zatim slouzi, nenastal vhodny okamzik. Jsou totiz dva druhy lidi jedni se ode dna odrazi, kdyz uz jim jde vazne o zivot a prestanou pit sami bez leceni (coz je muj pripad), nebo po pobytu v lecebne a skutecne leta abstinuji i dozivotne. Ti druzi tento okamzik jaksi propasnou a prakticky se upiji s smrti, nekdo drive jiny pozdeji. Pokud mas Karinko silneji vyvinuty pud sebezachovy ver, ze za takovych 10-15 let take prestanes pit, ale behem te doby prijdes uplne o vsechno, o rodinu, kamarady, manzelstvi, zdravi. Ceka Te s Tvym pitim tezky zivot plny utrpeni.Nedavam Ti zadne rady, na vsechno prijdes sama za cenu bolestnych zkusenosti, ale budou to Tvoje zkusenosti a ty budou cennejsi na ceste k abstinenci nez tisice dobre minenych rad a doporuceni. Preji Tobe a Vsem co bojuji hodne sily a stesti.

Karinko jen tak dál,komu není rady tomu není pomoci.Kolik lidí na světě nemá co do huby a umírají hlady,ty se vědomě likviduješ.Však co lidí je na světě jako sraček.Tanto chat je úplně zbytečný je to všechno o pevné vůli a když člověk nechce přestat tak mu nepomůžou žadné rady.Až přijde o práci a kamarády tak potom se tomu člověku možná rozsvítí v té tupé palici.Znal jsem hodně lidí kteří se nedožili ani 40 let a nepomohl jim ani pán bůch.A můžu vám říct že dneska ponich ani pes nešťekne prostě nikomu nechybí.Ale zase nadruhou stranu znám většinu kteří se šli léčit a nepijou již úspěšně několik let.Dneska třeba bylo na ČT1 kde děcka již kouří od 8 let a od cigarety není daleko k chlastu.

Dekuji vsem, kteri mi tady radite, podporujete a motivujete. Moc si toho vazim, ale de facto jsou to zatim jen slova. Situace je stale stejna. Verte mi, ze utajena, v praci alespon zcela urcite, jine to je obcas ve spolecnosti nebo na navsteve, tam jsem to nekdy mohla podcenit a mohli ze me neco citit. Ale vesmes bych rekla, ze to je stale jedno velke tajemstvi. Ja sice piju vino, ale nejsem "opila", ono na me totiz nepusobi, musela bych vypi 2 litry a to vetsinou nevydrzim, kdyz chodim brzy spat, protoze brzo vstavam a hlavne si to nemuzu dovolit tolik vypit a zridit, kdyz jdu druhy den do prace, ktera je psychicky narocna, ale dost i nudna, ono pracovat v kancelari neni tak super, jak si nekteri zavistivci mysli. Jsem sice relativne mlada (25 let), ale sil moc nemam, dost jsem unavena, presto bojuji ze vsech sil. Zatim nedokazu razantne rict, ze se jdu lecit, proste to nejde. Rozhodne se nelituju, rikam si spise, ze mi to patri. Nekdo to tu psal, ze se asi lituju, tak to neni pravda. Muj obdiv ma Jiri, jak tu krasne pise a jak se z toho dostal, skoda, ze Te neznam osobne. Neznam cloveka alkoholika krome samozrejme bezdomovcu, co vidim obcas, myslim nekoho osobne. Mam pocit, ze moc takovych lidi neni, tak proc zrovna ja ? Tot otazka. No nic, jsem na netu a prave popijim v lahvicce vino, prijela jsem z prace, odhaduji dnesni spotrebu tak asi ten jeden litr. Musim koncit, zase se ozvu.

Marku, ty snad teď po léčení máš důvod se znovu chytat za nos??!! Upřímně - to chytání za nos jsem v současné době mířila na Karinku.. Ale ať se chytne, kdo chce a hlavně kdo by měl..

jojo-jednou rukou se držím za nos a druhou držím Monice palec!! :)

Ahoj Moniko, při čtení tvého příběhu mi doslova běhal mráz po zádech, obdivuju tvoji vytrvalost a opravdu díky, žes svůj příběh napsala sem. Věřím, že spousta lidí se tady,jak se říká "chytně za nos" a začne si svého zdraví vážit.. Přeji ti v dalším životě už jen samé radostné události, hodně štěstí a ať se miminko brzy povede a všechno je bez problémů!!A určitě se sem ještě ozvi..Pavlína

Ahoj Moniko, dekuju, ze jsi sem napsala svuj pribeh, myslim, ze je pro vsechny moc a moc poucny. Jsi uzasne statecna! Preji do budoucna hodne sil a at jste brzy tri! B.

...no zdravím všechny :)a Karinko, začni už jednat jinak bude jen hůř...a jde to, uvidíš

zdravím i Moniku :)

zdravím bystrého abstinenta Jirku :)

Ještě jsem si v jiné rubrice vzpomněl na něco, - nevím, jestli to tady už zaznělo, ale neškodí to připomenout, mně aspoň se to moc líbí. Cituji z Anonymních alkoholiků- touto modlitbou končí každé jejich setkání: "Bože, dej mi odvahu, abych změnil, co změnit mohu, sílu, abych se vyrovnal s tím, co změnit nemohu, a moudrost, abych dokázal jedno od druhého rozpoznat.":o)Tak ahoj!

Monika je u mne opravdovej hrdina. A navíc má pravdu i s těmi kroky, které radí. Skutečně i Anonymní alkoholici mají podobně postavený program v deseti bodech. Ta první věc je i tam přiznat si svou chorobu. Zdá se to jako samozřejmost a snadný úkol, vždyť jsme myslící bytosti a máme své vědomí. Ale není to zdaleka tak snadné. V pozadí myšlení závislého člověka stále běží pochybnost, že v jeho případě možná nejde o nevyléčitelnou závislost, ale jen o občasné výrazné vybočení v míře konzumace atd. atd. Na pavilonu 35 se mnou byli někteří pacienti, kteří uváděli, že teprve u třetí opakované léčby si opravdu přiznali svou chorobu. Zdá se to neuvěřitelné, protože i první dva pokusy dělali naprosto dobrovolně. Ale takhle složitě prostě to lidské myšlení pracuje. Člověk je schopen sám před sebou předstírat, že si svou nemoc uvědomil a připustil, a přitom to tak úplně není a on musí dvakrát spadnou do stejných sr...k, aby to přijal opravdu. To je zrádná věc, protože to pronásleduje člověka i po delší abstinenci, když už se navenek zdá, že je jakoby vyhráno. Náhlé opojení "snadným" úspěchem jakoby tak trochu dává za pravdu vnitřní pochybnosti, podle které bylo tvrzení o zhoubném nebezbečném alkoholismu v jeho případě přehnané. Člověk se nepotýká při své abstinenci vlastně z žádnými velkými problémy a tak snadněji uvěří, že nikdy nebyl tak ohrožen, jak se zdálo, anebo že síla tohoto nebezpečí už pominula... Ostražitost poleví, dotyčný se rozhodn "nedramatizovat" nadále svou situaci a vydá se zrádnou cestou "řízeného" pití. A tady je první krok k cestě zpátky do těch s....k, to jde rychle. Řízeného pití je schopen dlouhodobě jen člověk, jenž není závislý, a ten nic řídit nemusí... Závislý toho schopen není. A proto se u těch mých kolegů stalo, že se fakt objevili v léčbě i třikrát... Já jsem měl tu kliku, že jsem si jejich zkušenost mohl vyslechnout a připomínat si to ve chvílích, kdy jsem v sobě začal podobné příznaky vzdálených úvah pozorovat. To je jeden z velkého množství důvodů, proč byla ústavní léčba nesmírně cenná. Díky, Moniko, žes svými příspěvky podpořila tuhle diskusi a žes mi připomněla i tyhle věci.Všechny zdravím Nešporovým stále opakovaným heslem: Abstinence je všestranně výhodná!Ahoj! :o)