alkoholismus

Muž je penalizován za neaktivitu, a pití a setrvávání v pití je neaktivita ze strany muže.
Žena pije z jiných příčin, většinou s společenských, rodiných a vlastně není nikdy na vině, nezpůsobila si to sama a léčí se tím, že to proč pije svede vně sebe a na toho člověka se vykašle a určí ho jako důvod svého pití. Např. otec, matka, manžel kvůli kterému pila.
Viz. Když v tom jedou ženy cyklus ČT o ženách a alkoholu.

Ženy jsou pružnější, nejsou neaktivní a rychle se přeorientují jinam, najdou si končíčky, záliby , práci mimo alkoholové prostředí a svody. Muž to má odvykat těžší a jeho závislost je bych řekl spíše psychická, alkoholik muž toho snese opravdu fyzickým zdravým hodně a dlouho a navíc ho to bez pití nebaví, protože není tak pružný se rychle zařídit a změnti svůj životní a denní program a furt leze do chřtánu jedových chýších s těmihle pro něj lahvičkami nebo pulitry, kde by mělo být alkoholikům servírováno pouze v sklenicích a pulitrech a panácích se skříženými hnáty a lebkou. Alkoholik opravdu pít nemůže a to opravdu a ni jedno malé pivíčko, ani lok pivíčka a nesmí ani pochybovat o tom, zda může nebo nemůže pít.

Nespravedlivě zhoršený alkoholismus u žen při stejných problémech s pitím než u mužů je zas bych řekl vykompenzován zvýhodněním v oblasti jejich psychiky pomoci si pokud se jim podaří se dostat do psychoterapie a odvykat. Žena má konexe, má kontakty, má společenské zázemí v přátelých nebo je schopná si je vytvořit takové ty ženské skupiny a může pak s ženami chodit místo na víno, na kafe.

No já teda chlastám teď doma, když mi zavřeli hospody. Je to docela na prd, jsem v sociální izolaci, v hospodě jsem aspoň s někým pokecal.

Paradoxně alkoholici můžou pro sebe benefitovat ze zavřených hospod.

Závislost není spravedlivá, ženy a starší osoby ohrožují mnohem menší dávky alkoholu. Mimořádně rizikoví jsou lidé s alkoholismem v rodině a duševně nestabilní jedinci.
-----------------------------------------
V případě ujištění se , že se u Vás jedná o vypuknutí nemoc, bych vylhledal státem hrazenou lékařskou léčbu, protože je kvalitnější a také vám možná dokonce zcela logicky ušetří peníze, které by jste jinak utratili za alkohol.

Zaprvé je třeba říci, že rozdělení konzumentů alkoholu na alkoholiky a „nealkoholiky“ je značně zavádějící. Závislostní onemocnění má celou řadu fází, typů a přechod od rekreačního užívání k závislosti je kontinuální. Bohužel mí dodnes mnoho lidí zcela mylnou představu, že alkoholik je pouze ten, kdo pije denně, má červený nos a je z něj stále cítit alkohol.Řada věhlasných adiktologů se dokonce shoduje na tom, že žádná taková přesná hranice neexistuje a že se jedná spíše o kontinuální přechod. Světová zdravotnická organizace definuje hranici nízkého rizika pomocí denní dávky alkoholu, jež by např. pro dospělého muže neměla přesáhnout 3 dcl vína.Tři znaky závislého člověka

Ta však mohou na laiky působit příliš obecně a možná i přísně. (Za závislého se považuje člověk, který během posledních šesti měsíců vykazuje alespoň tři z následujících znaků: craving (neodolatelná touha se napít), snížená sebekontrola, odvykací stav, zvyšování tolerance, zanedbávání jiných zájmů a pokračování v pití přes negativní důsledky.) Podle naší zkušenosti hrají na počátku důležitou roli motivy užívání alkoholu.
Pokud jsme na jakoukoliv z těchto otázek odpověděli ano, tak jsme již onu imaginární hranici překročili. Závislost není spravedlivá, ženy a starší osoby ohrožují mnohem menší dávky alkoholu. Mimořádně rizikoví jsou lidé s alkoholismem v rodině a duševně nestabilní jedinci.

Zaprvé je třeba říci, že rozdělení konzumentů alkoholu na alkoholiky a „nealkoholiky“ je značně zavádějící. Závislostní onemocnění má celou řadu fází, typů a přechod od rekreačního užívání k závislosti je kontinuální. Bohužel mí dodnes mnoho lidí zcela mylnou představu, že alkoholik je pouze ten, kdo pije denně, má červený nos a je z něj stále cítit alkohol.

To co se dnes stalo u mladých s alkoholem, je kalamita, která teprve se ukáže s jejich věkem. Jsou mladí, nemají starosti a zvykli si na to řešit stres alkoholem, nemají zatím závislost, ale pijí jak závisláci, i když tzv. binge drinking, huntuje to tělo stejně a závislost to způsobuje stejně. Nestarají se o děti .

Chlast je nezdravější, než obezita. Kdo chlastá a hulí tak se nedožije tolik jako ten kdo nechlastá, nehulí,ale je obézní.

Pivo má v ČR železnou hodnotu, ale 5 to je na jednoho každý den nějak hodně, rád bych to srazil pod tři, na ty dvě, ale sorry....nejde to!

Je?!!Jéje...

Nejlepší rada co s alkoholem je ...?

Ono je spousta způsobů jak chlastat, některé jsou celkem nevinné, jiné jsou nerozumné a další je vlastně asistovaná sebevražda. Pak až si někdo vychlastá rozum a psychiku natolik, že nad pitím ztratí kontrolu, je pozdě. Z toho ho může dostat snad jen nějaké zoufalé jakoby gesto, které spustí další pokus o zabránění chlastu ze strany blízkých, játra pak velmi dobře zregenerují, pokud už se nejdená o cirhózu, ale to je poslední stádium. Třeba takový herec Krampol pije na nervy a tvrdí, že není alkoholik. Dlouhý Vladimír se již uchlastal. Ve Francii pijí a herci pili, třeba takový Jacques Villeret pije a uchlastal se, nebo takový Depardieu ten pije a jak, nebo takový All Paccino, ten je úplně vychlastanej, či takový Menšík, Sovák všichni pili!

Dobrý den, přítel má cirhózu a mám s ním nechráněný pohlavní stik. MŮžu cirhózu dostat a přenést?Nechci jěště zomriet, mám dítě!

Mechanizmus, kterým alkohol poškozuje játra, a výsledná závažnost jaterního poškození nejsou vysvětleny. Ethanol je látka toxická pro játra, jeho látková přeměna v organizmu hluboce narušuje jaterní buňku. Jsou patrné výrazné rozdíly v citlivosti jednotlivců na alkohol ( pouze u 10 až 15 procent alkoholiků se vyvine cirhóza ).oněkud zjednodušený pohled poskytuje obecně přijímaná následnost stavů při jaterním poškození alkoholem - tj. jaterní steatóza - alkoholický zánět jater - cirhóza jater. Tyto nálezy se obvykle překrývají a mnoho pacientů má známky celého spektra patologických změn. Hlavním poškozením může být i fibróza jater. Většinou se tedy spíše stanovuje diagnóza poškození jater alkoholem, a pak se popisují specifické nálezy u každého pacienta. Steatóza se objevuje jako první změna a je nejčastější abnormalitou u alkoholiků, kteří jsou přijati do nemocnice k léčbě. Játra jsou zvětšena, na řezu žlutá. Zvýšené množství tuku v játrech pochází z diety, z volných mastných kyselin, které jsou uvolněny z tukové tkáně a z tuku, který je syntetizován v játrech a nedostatečně odbouráván a vylučován. Jaterní buňky postupně odumírají a rozpadají se. Při alkoholickém zánětu jater se vyskytuje velkokapénková steatóza a difúzní zánětlivá reakce na poškození a nekrózu ( která je v játrech často ložisková - tj. na ohraničených jednotlivých místech ). V játrech můžeme nalézt i vyvinutou cirhózu. Pro alkoholický zánět jater jsou charakteristické tzv. Malloryho hyalinní tělíska v jaterních buňkách ( jedná se o typický mikroskopický nález vláknité bílkoviny v cytoplazmě zduřelých jaterních buněk ). Vyvíjí se také sklerotické poškození kolem koncových jaterních žilek. Toto poškození se nazývá sklerozující hyalinní nekróza neboli centrální hyalinní skleróza. Toto poškození může vést ke zvýšení krevního tlaku v portálním žilním řečišti ( tzv. portální hypertenze ) a to dříve, než se vyvine cirhóza, a může být nejčasnější manifestací cirhózy. Samotné žilní jizvení, které se vyskytuje u tzv. venookluzní choroby, může vést k rozvoji zvýšeného žilního tlaku v portálním řečišti bez zjevné cirhózy. Alkoholický zánět jater s povšechnou zánětlivou infiltrací a nekrózou bývá většinou pozorován jako střední stupeň mezi steatózou a cirhózou.

Chorobopis
Různé rozdíly u jednotlivců ve způsobu pití alkoholu, individuální citlivost k toxickému účinku alkoholu na játra a různé druhy tkáňového poškození podporují velice rozmanitý klinický obraz. Po dlouhou dobu nemusejí být přítomny žádné projevy jaterního poškození. Obecně platí, že příznaky jsou úměrné množství požitého alkoholu a celkové době jeho konzumace. Příznaky se ve většině případů objevují po 30. roce života a vážné problémy jsou obvykle zřejmé po 40. roce pacientova života. Pacienti s jaterní steatózou nepociťují obvykle žádné větší obtíže. Játra jsou asi v třetině případů zvětšená, hladká a elastická. Běžné rutinní biochemické vyšetření je často zcela normální, pouze bývá někdy zvýšena hladina enzymu gama-glutamyltransferázy ( označuje se GGT ) v krvi. Mohou se vyskytovat také pavoučkovité névy ( tj. místní rozšíření kožních vlásečnic ) a známky nadměrné hladiny ženských pohlavních hormonů ( tzv. hyperestrogenizmus ) a snížené hladiny mužských pohlavních hormonů ( tzv. hypoandrogenizmus ). Podezření na alkoholický zánět jater může být vysloveno již při klinickém vyšetření, diagnóza je však patologicko-anatomická podle nálezu změn jaterní tkáně. Při všech klinických projevech alkoholického onemocnění jater již nacházíme v jaterní tkáni histologické změny. Pacienti s alkoholickým zánětem jater mohou mít horečku, žloutenku, bolesti v pravém horním břišním kvadrantu, zvýšený počet bílých krvinek, třecí šelest nad zvětšenými elastickými játry. Tyto klinické nálezy se však mohou vyskytnout i u jiných onemocnění. Pacienti s jaterní cirhózou mohou být také poměrně často bez klinických obtíží, nebo mají příznaky a potíže jako u akutního zánětu jater. V klinickém obraze také mohou převládat příznaky komplikací cirhózy ( viz níže).

Léčba
Jaterní poškození bez přítomnosti fibrózy může být při naprosté alkoholové abstinenci vratné, jaterní tkáň se zcela zregeneruje. Také přežívání pacientů s alkoholickým zánětem jater, ale i fibrózou a dokonce cirhózou se při abstinenci zlepšuje. Teoreticky je léčba jednoduchá a přímá, ve skutečnosti je však velmi obtížná. Pacient totiž především musí zcela přestat pít alkohol v jakékoli formě. Na základě několika vzplanutí obtíží a závažných sociálních důsledků ( například ztráta zaměstnání, rozpad rodiny ) a pohovoru s lékařem, ke kterému má pacient důvěru, mnoho nemocných skutečně přestane pít alkohol. Je velmi důležité, že většina jaterních poškození způsobených alkoholem je vratná, játra mohou regenerovat. Proto se léčba zaměřuje na nespecifickou podpůrnou léčbu jako je podpora výživy a celkového zdravotního stavu pacienta. Samozřejmě je naprosto nezbytný absolutní zákaz požívání alkoholu. Tak se ale u pacienta mohou vyskytnout tzv. abstinenční příznaky ( organizmus již může být na každodenní dávku alkoholu navyklý ). Při akutních abstinenčních příznacích je třeba poskytnout podpůrnou léčbu, upravit vnitřní rovnováhu vody a elektrolytů v organizmu. Léky na zklidnění pacienta ( například sedativa - benzodiazepiny ) musí být dávkovány velmi opatrně podle stupně závažnosti abstinenčních příznaků. Přílišné zklidnění pacientů s těžkým jaterním poškozením může vyvolat jaterní encefalopatii ( tj. poškození mozku toxiny ).Komplikace alkoholického jaterního poškození jako jsou krvácení do trávicího traktu, podvýživa, povšechné zadržování tekutin v těle, otoky, ascites, jaterní encefalopatie, infekce nebo úraz vyžadují specifické opatření, která jsou popsána v jiných kapitolách.