TCHÝNĚ

Magdaléna > a rekla si nekdy sve povedene matce, ze tve detstvi nestalo za nic, tak at ted drzi usta?

Jo holky, jen pamatujme, že skoro každá z nás jednou bude tchýně:-((

Já mám tu nejlepší tchýni na světě, věděla kdy umřít.

Moje vlastni babka me odmitala hlidat a dokonce i vozit v kocarku, aby si lidi nerekli, ze uz je tak stara, ze je babicka. A to ji bylo 55, kdyz jsem se narodila. Prumerny vek, kdy se stane zena babickou dnes neni rozhodne 40. To je prave to otehotneni ve 20ti, kdy to ma nezraly mlade blby a jeste ve dvougeneracni posloupnosti. To se deje uz dnes velice zridka. Vetsina zen ma prvni vnouce od 50 navrch, casto i po 60. Netvrdim, ze nema mit zena v 60ti svy zajmy, ale vetsinou uz nema ani sve vlastni deti skolou povinne, a manzela snad taky nemusi po 30ti letech extra opecovavat, takze obcas hlidat muze nebo muzou oba. Nerikam 3x tydne, ale krom sve vlastni babky, kterou nemuzu vystat, je takovych sobeckych radoby nezavislacek plno. Ja osobne mam jinej problem. Ja bydlim od tchyny 300 km a od svych rodicu 1200 km. Ale nedovedu si predstavit, ze by mi matka odmitla pohlidat na tyden deti, kdybysme se rozhodli s partnerem, ze odjedeme na dovolenou drsnejsiho razu, kam bysme je rozhodne nemohli vzit. To neni 5 x do roka, ale treba 1x do roka nebo 1x za dva roky. S tchyni je to horsi, te je pres 70 let a stale si stezuje, vycita, ze tam nejezdime. Reknete mi nekdo, co je primereny navstevovani tchanu, kdyz bydli 300 km daleko! Muj partner tam jezdi cca 1x za mesic, ja tak 1x za 3 mesice a i to mi prijde moc. Hrozne se tam nudim, jak s tchyni, tak v jejich prostorach, je to strasne maly, neni tam co delat a odejit na vylet bez tchyne, kdyz jsme prijeli za ni, nemuzeme. Navic si s ni nemam co rict, vekovej rozdil 45 let a 3 stupne ve vzdelani. Navic tchan je v domove duchodcu, takze je treba ho jit navstivit atd. Tchyne ma plno casu a pritom nechce jezdit za nami, pry by se ztratila pri prestupovani na vlak. Navic vydira meho pritele sebevrazdou a to nesnesu ja. Mam chut ji poslat fakt do prdele. Muj pritel to zvlada tezko, lita v tom psychicky, ale stoji rozhodne na me strane a nenuti me tam jezdit. Je mi ale blby se vymlouvat. A to mel prede mnou jiz dlouholetou partnerku, ktera v tomto smeru pro me hodne udelala, protoze se bila za to, aby tam nemusela. Kdyz spolu zacinali, tak za tchanama jezdili kazdy 3 tydny radu let, ke konci vztahu tam jela uz jen 1x rocne a muj pritel tak 1x za mesic ci dva. Je jedinacek a jeho rodice se nudi, ale to snad neni nase starost. Po pravde teto tchyni bych se i bala deti sverit, planujeme je v nejblizsi dobe, ale abych ji poslala deti na tydenni prazdniny to bych si asi urcite netroufla, uz jenom kvuli jejimu veku. Nemyslim ale, ze by o to nejak stala starat se sama o vnoucata. Tusim, ze v tomto smeru to bude jeste pekna bitka. Muj pritel ale deti nema a hrozne je chce, tak doufam, ze v tomto smeru bude stastnej a bude respektovat my postoje k vychove a hlidani.

ještě to není tchýně, ale je to složité. Sama je trošku psychicky labilní. Nedokáže se vyrovnat s odchodem jejího syna z domova. Neustále nám povídá jak se musíme vrátit a bydlet s nimi. Má taky nějaké zdravotní problémy myslím bulimii. Vždy když k ní jedu jsem pak několik dní rozhozená. Nenapádně naznačuje jak se mám oblékat, kam máme jet na dovolenou, jestli mám zhubnout - prostě vše podle ní, ona si myslí jak je úžasná, ale všichni ji pomlouvají protože vypadá jak můra, takové lidi fakt nemám ráda, ale svým způsobem ji mám ráda, ale je divná.

Jejda,ja chtela jen tu debatu odlehcit.Moje dcera neni spratek a pokud bych pomoc potrebovala,samozrejme pomuze!Ja o to zadala s tim,ze se mi nechce a jsem lina!Taky nerada zehlim a dcera mi to neudela,proc taky,neni moje sluzka.Naopak ja zadna vnoucata hlidat nemusim a hlavne mi neni 60!No a mam svuj zivot,taky si toho povazuji.Asi si muj prispevek spatne pochopila,nebo jsem to proste mela lepe napsat."Babickami"jsou dnes zeny malo pres 40cet a snad nemyslis,ze maji takto mlade zacit ve svem volnu hlidat nekomu deti?!Maji svoji domacnost,sveho manzela a svoji karieru.Jinak ja svoji dceru odmalicka k takovemu zivotu vedla a pokud by byvala otehotnela nezabezpecena ve 20-ti,tak to by tedy mela blby!Urcite bych se pretrhla a nabidla jeji rodine bydleni:-))Kazdy musi jednat zodpovedne vuci svemu zivotu,nic nejde vzit zpet.Jinak ja uznavam i u tech 60-tnic,ze maji narok zit jak se jim libi.V CR je zvykem,ze rodice pecuji o dospele deti,dokud neumrou.Z toho ovsem vznikaji prave ty nehezke vztahy-tchyne atp..Magdalenko,treba si k sobe cestu najdete.Nekdy to trva dele.Ja svoji dceru naopak obdivuji,i s ditetem umi lepe nez ja.Nikdy bych si nedovolila ji mluvit do jeji domacnosti.

Kdo má ZLATÝ STŘED,tomu gratuluji!!!!

Boze dcera, ktera nepomuze umyt matce okna, kdyz o to pozada, s tim, ze to jeste zvladne sama, to je snad peknej spratek ne? Vsechno s mirou, zadne zavisle babky, co opruzuji 24 hodin denne a jeste vydiraji sebevrazdou, ale ani ne extremistky feministky, ktere se citi v 60ti na vrcholu sil a odmitaji hlidat vnoucata, protoze ony si je prece neudelaly a ony maji svuj zivot!

Mě hrozně mrzí,že nemůžu vyjít s vlastní mamkou.Taky mi nevaří,ani děti mi nepohlídá,ale ty její řeči.Ani děti tam moc nechtějí chodit.Mluví,jak kdybych nic neuměla,špatně se starám o děti...Přitom mé dětství a dětství mých dětí se nedá srovnat.

> Magdaléna > Ano, tech 150 km je vyhovujici. Manzelciny rodice bydli 10 km od nas a je to zatracene blizko. Moje mama bydli 147 od nas a je to optimalni :-)

Bydlet s tchyni? Nikdy!!! A to s ni vychazim fantasticky. Ale dve podobne (povahove) zenske bych "doma" nesnesl (manzelku a tchyni). Uz takhle mi jedna pripomina druhou. A videt to dvojmo? Dekuji, nechci!!

Proste ta pravda je nekde uprostred.Ale fakt je aspon pro mne,ze bych v byte-dome vdanou dceru nechtela.Veskera ztrata soukromi i pro nas-nejen pro ne,stale omezovani se.Taky ocekavani,ze snad budu hlidat deti by me znicilo.Jako bych sla do penzionu uz ted:-))Chci si ten zivot uzit ted uz bez zavazku.Snad me nic podobneho nepotka!Magdaleno,dcera bydli ted 14km od nas.Ma auto,ale taky vychovu:-))Prijizdi vzdy po domluve:-))Miluji ji,ale stale si vzajemne rikame,ze bydlet spolu,tak to je na vesak!Taky ji nevarim obedy,neperu a podobne.Ona mi rovnez nepomaha myt okna,ac ji o to rikam.Pry zatim muzu sama!Ale cukrovi mi na vanoce privezla,protoze vi,ze bychom ho jinak nepekli.

To co napíšu je hrozné,ale manžela jsem potkala před 15 lety a rodiče už neměl,takže jsem se tomu snacha-tchýně vyhla a rozhodně z toho nemám deprese.Bydlíme v cihlovém domě nad mými rodiči,takže manžel by se tady v téhle debatě mohl pořádně vyřádit.U nás je dúležité to,že stojíme při sobě.Nejlepší je tak vzdálenost 150km,né jenom 16 schodů.Naštěstí stavíme domeček.

U každýho je na něčem trochu pravdy,ale horšíje když tam bydlet musíte,protože vám nic jinýho nezbejva.chcete vypadnout,ale nemate kam.My měli byt a vypršela smlouva hup a žijeme s tchýní.

Heleno, souhlasím lepší je pořídit si svoje vlastní bydlení. Jenže v ČR je u mnohých mladých párů kamenem úrazu finanční stránka celé záležitosti. Ne všude jsou platy tak vysoké, aby se z nich dala splácet hypotéka a živit děti. Navíc ženám tikají biologické hodiny a za několik let po studích se často nedá naspořit ani na zálohu na byt. :-)) Jinak naprostý souhlas, jakmile to alespon trochu jde jít do svého. Jinak bydlení ve společném bytě tragédie většinou je, ale ve společném domě pokaždé ne. Jde o to mít alespon možnost vytvořit 2 bytové jednotky a pak nevidím důvod, proč by měla tchýně řídit mladým život i přesto, že žijí v jejím domě, který zrekonstruují ze svého. Zejména na vesnici pak může být ráda, že může dožít ve svém nikoliv v penzionu a mladí jí přivezou alespon nákup, postarají se o zahradu atd..

Je to asi dost tezke vyjit s tchyni.Ja kdysi vysla s tchyni dobre,tedy relativne.Nikdy jsem se ji nezabydlela v jejim byte a ve svem ji vitala jako hosta.Kdyz to chtela zmenit,nemela sanci.Nikdy jsme od nich nebrali dary a tak nas nijak nemohla vydirat.Nechci si hrat na vsevedouci,ale mnoho rozbroju je proto,ze se nekteri zeni-vdavaji do bytu rodicu!To je lepe jit na podnajem,nebo se souzitim pockat.Nedovedu si vubec predstavit,ze by se ke mne nekdo nastehoval.Po case jim zacnou behat po byte male deti,ony ale treba sotva vychovaly sve a chteji mit klid.Treba bychom kazda zde nebyla nejhodnejsi v tomto pripade?!Kdyz nekdo bude pouzivat moje veci a dum,tak mozna budu mit pocit,ze mu mohu mluvit do zivota.Myslim,ze to bude vecne tema,dokud si to mladi lide v CR neuvedomi.

JA MAM VYNIKAJÍCÍ TCHYNI.JE TO HODNÁ A ZLATÁ ŽENA.

Ahoj holky, to jsou teda story !!!Taky teď jedno zažívám. Bydlíme s přítelem u jeho rodičů (1,5 roku). Všechno bylo relativně v pohodě. Já vždy žehlila jeho hádky s máti (velká chyba), protože jsem věděla, že se nikdy nechce odstěhovat, tak aby byl doma alespoň klid. Jenže se to pořád stupňovalo a mě už to fakt přestávalo bavit. Tak jsem se rozhodla, že už je mi to všechno jedno, že už nic urovnávat nebudu a začnu se taky trochu projevovat, když se mi nebude něco líbit. Navíc mi skorotchýně pořád stála za zády a koukala, co a jak dělám a hlavně radila, jak by to bylo nejlepší. U ní musíme všechno hlásit. Kam jedeme, co kupujeme, kolik to stojí, atd. atd. atd. Už došla trpělivost i mému příteli (jupí!!!) a řekli jsme jí, že se odstěhujeme. To jste měli vidět. Neskutečné scény. Když jsem se jí zeptala, proč jí to tak vadí, že se chceme osamostatnit, tak z ní vypadlo, že se bojí pomluv sousedů. A druhý hlavní důvod jsou peníze. Je po nich úplně jako šílená. Přítel ji také pořád cpal - jako Ivety manžel a teď už by to tak nebylo. Takže nemůže překousnout pomluvy a méně peněz. O nás jako takové jí vůbec nejde. Přítel je na mojí straně, i když chvílema se mi zdá, že jeho odhodlání slábne. Musíme co nejrychleji pryč...mam strach, jak to ještě vůbec dopadne. Všem přeju pevné nervy při sebemenším střetu s tchýní a hlavně podporu drahých poloviček, protože ta je opravdu nejdůležitější. Tak pa holky a držte se. H.

Moja svokra je trochu z ineho sudka. Mala by som byt stastna, lebo sa o nas vobec nestara. Stredobodom jej pozornosti je totiz ona sama. Problem je v tom, ze k tomu potrebuje nase peniaze. S mojim manzelom som sa spoznala v zahranici, kde on zil uz 8 rokov, samozrejme ilegalne ako vela nasincov. So svojho prijmu ilegalneho robotnika posielal pravidelne peniaze domov mojej svokre. Na nase pomery to boli slusne peniaze a tak si moja svokra uzivala 3 krat do roka kupele, kazdorocna letna dovolenka pri mori, kadernicky, kozmeticky, solaria, super satnik a pod. V nicom za nou nezaostavala ani jej dcera na materskej dovolenke so svojim nezamestnanym manzelom zijuca s nou pod jednou strechou. Samozrejme za vyraznej financnej pomoci mojho manzela. Kedze moj manzel sa do svatby staral iba o blahobyt svojich pribuznych, po svatbe som ho donutila myslenie trochu zmenit. Za co ma moja svokra v laske nema. Konecne sa moj manzel zmohol na vlastne auto, vlastnu postel a aj nejaku tu korunu do buducnosti. Lebo toto doteraz nikdy nemal. Ale oci som mu postupne zacala otvarat az ja a jeho navsteva doma po 9 rokoch. Navsteva bol uplny sok. Privitali nas pomaly so suchym chlebom a vodou. V komore nebolo absolutne nic. A rec sa tocila, len okolo toho ako oni nemaju peniaze. Svokra opalena do bronzova sa ma snazila presvedcit, ze cela hneda je este od kopania zemiakov v lete (podotykam boli Vianoce) a zabudla na to, ze nam povedala este v lete, ze nic nesadi, lebo sa to neoplati. (vsak na co robit, ked syn posle.) Srdcervuco plakala aka je ona chudera, ze nema peniaze ani na jedlo. Vykon, ktory si urcite zasluzi Oskara (ak nie dvoch). Vrcholom navstevy bolo, ked uz nevydrzala a povedala, ze kym bol moj manzel sam, tak vzdy posielal peniaze a od kedy je so mnou, tak sa zmenil. Nastastie sme doma dlho nezostali a opat sme v cudzine, ale zcali sme zit trosku inac. Hlavne moj manzel mysli viacej na seba, resp. na svoju rodinu. A svokra?? Sem tam jej zavolame ako sa ma, a ona stale len o peniazoch. A aby im pomohol tak sme nasli pracu jeho sestre a jej manzelovi, nech si zarobia a nech nepytaju od nikoho. Svokru sme volali na navstevu, ale nechce prist. Asi aby nevidela v akom ""luxuse"" sa zije v zhranici.

Ahoj,taky mám tchýni,12let to bylo fajn,ale manžel se zakoukal do jiné a já to nesla dost špatně a jednou takhle si zavolala a ptala se co a jak se máme a otevřela si na mě hubu,že co nadávám jejímu synáčkovi.Však se nic tak strašného nestalo a hájila ho jako kdyby mu to ještě schvalovala.Máme 13letou holku a ona by si asi přála aby si synek trocha užil někde mimo.Už snad půl roku spolu nemluvíme a ani já nemám zájem.Docela mě to ranilo a už ju nepovažuji za svou hodnou tchýni a i když to bylo fajn,tak teď mě mrzí že s k tomu tak stavěla.Ještě mi řekla že i když tchán měl nějaké pletky taky,tak je může mít i synáček.Tak čaute.