Reklama

Panická porucha 5

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 23:12)

A TERAZ ŽELEZNÝ OREL TŘI A SPÁT

DOBROU NOOOOOC

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 23:12)

PAJKO JSEM TO ODESLAL...

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 22:12)

JO A JE TADY POŘÁD 5 NAD NULOU

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 22:12)

PAJKA
MOHLA BY JSI MI NAPSAT ČÍM SE LÉČÍŠ...

VÍTĚZKU TI PŘEPOŠLU...

Pajka (Čt, 14. 12. 2006 - 22:12)

Johanzi, hlásím, že mně zpanikařená vítězka nepřišla.

Dášendo, ale naopak, jsem srabík, který vůbec PP nezvládá bez léků. Pouze mi doktor nenapsal AD a léčí mě bez nich, s léky jinými. Podle vyjádření odborníků se neuzdravím, no tak se snažím užívat si toho, co mám v rámci svých možností a mně se to nejeví jako málo. Mnohdy se cítím velmi šťastná a když se rozhlídnu kolem sebe, po svých blízkých, tak si toužebně povzdychnu, kéž by to tak zůstalo i nadále. Nějaká větší úzkost či ojedinělá ataka by neměla být až takové zlo a nepřekonatelná překážka. Kromě toho, kdyby se můj vztah výrazně zhoršil, vyrážím do boje za pomocí medicíny. Takže tak..., nerada bych, aby mi byl přisuzován obdiv, kterého nejsem hodna :-)

evakrk (Čt, 14. 12. 2006 - 20:12)

Jé takhle vypadá ta naše. Jako asi jedna z tisíce koček se ráda koupe. Jen není tak hubená a paniku v očích rozhodně nemá.Teď na mě čučí , jako kdyby věděla že píšu o ní.
Hele Johanz, nechci to zakřiknout, ale co zkoušíš ten program na falešného Johanze, je tu klid.
Mám ordinaci, čaves.
Jo a mrzne.

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 20:12)

PS:V PODSTATĚ JE TO JEDINÝ TVOR PŘIHLÁŠENÝ DO SOUTĚŽE KTERÝ MÁ PANIKU V OČÍCH...

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 20:12)

ROZESLEL JSEM VÍTĚZNOU FOTKU SOUTĚŽE MISS PANICA 2006...DOUFÁM ŽE JSTE S VERDIKTEM SPOKOJENÉ ,PROTOŽE KDYBY JSTE NEBYLY NEBYLO BY TO NIC PLATNÉ.....KDO VÍTĚZNOU FOTOGRAFII NEDOSTAL NECHT MNE LASKAVĚ POCTÍ OSOBNÍ ŽADOSTÍ O ZASLÁNÍ FOTOGRAFIE NOVÉ.....TAK PRAVIL JOHANZ OSTRAVA 6C TMA JAKO V PYTLI

Dášenda (Čt, 14. 12. 2006 - 20:12)

To máš Lucie pravdu panika většinou přicházi po stresech ,ale až ve fázi zklidnění,ale u mě tomu tak nebylo já jsem nebyla zklidněná naopak hodně unavená a vystreslá a vté chvíli na mě agresivně zaútočila .Tebe obdivuju žes to ustála bez léků,je vás tu takových víc ,třeba Pajka.

JOHANZ TAK NAKONEC TO VYHRÁL MŇOUKER ....hi hi

Návštěvník (Čt, 14. 12. 2006 - 20:12)

buzeranty zastřelit!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Lucie (Čt, 14. 12. 2006 - 19:12)

Dominiko,je prokázáno,že panika se většinou projevuje v době relativního zklidnění organismu,kdy mozek není zaměstnán něčím významným. A je to tak,z vlastní zkušenosti potvrzují ! Panika mě nikdy nepostihla při nějaké výrazné fyz.bolesti a už vůbec ne při porodech,ani při velké bolesti duše/úmrtí v rodině/, ani při sexu atd.
Dášendo,jsi milá,děkuju

Dominika (Čt, 14. 12. 2006 - 19:12)

Dášenda: Díky moc za odpověď, doufám, že to, že panikář jako já dokázal překonat strach v těžké chvíli, povzbudí i ostatní!

Dášenda (Čt, 14. 12. 2006 - 17:12)

JOHANZ,vidím ,že ti máti dává zabrat ,snad to zdárně vyřešíte.Upsat se některým podejcům ,to je kolikrát horší ,než se upsat ČERTU :(

DOMINIKO,je vidět ,že jsi dostatečně silná ,když jsi dokázala zvládnout tragickou událost v rodině.Vždy je smutný ,když odejde mladý člověk ,ale i to se bohužel stává.Ustálas to ,vzpomínka na něj bude v tvojí dušičce napořád.

Dominika (Čt, 14. 12. 2006 - 17:12)

Ahojky, tak jsem se zas po dlouhé době přišla na Vás podívat, chci se s Vámi podělit o nové zkušenosti s PP. Před dvěma měsíci jsme měli v rodině tragickou událost, zemřel mi bratranec. Když jsem se to dozvěděla (byla jsem zrovna u prarodičů), okamžitě mě začala přepadat hrůza a panika, myslela jsem si, že se mi to jen zdá, nebo že mi už definitivně přeskočilo, že to nemůže být pravda! Bohužel byla. Tento stav trval asi tři minuty, pak ze mě ten prvotní šok trošku spadl a já začla racionálně uvažovat, řekla jsem si: ,,Nesmíš mít záchvat, musíš podržet prarodiče, musíš být silná!" A ono to zabralo, vyplakala jsem se, což je přiirozené, ale žádná ataka nepřišla. Po pár dnech jsem se obávala, jak zvládnu jeho pohřeb, který se konal na druhém konci republiky, měla jsem obavy z cesty, z toho, že se tam někde složím, no znáte to. Nakonec jsem to zvládla bez ataky aniž bych si musela dávat ,,lék na uklidnění" (xanax). Měla jsem krizi, když jsme šli do kopce na hřbitově a fyzická námaha se začala projevovat na psychice, nakonec jsem to překonala a ač to nebyla vůbec příjemná chvíle, je pro mě důležité zjištění, že dokážu zvládnout i těžší situace! A to samé dokážete i Vy! Dominika

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 16:12)

DAŠENDA
TAKÉ MÁM PSY NA ZAHRADĚ....A S TOU HLAVOU JSEM NA ŠTÍRU OD RÁNA.... NAVÍC PŘIJELA MATKA AT JI NAPÍŠU ODPOVĚD NA DOPIS CO DOSTALA OD TĚCH PRODEJCŮ A SAMOZŘEJMĚ HO NECHALA DOMA....ALE HŮŘ NEBUDE N E B U D E
N E B U D E N E B U.....

Dášenda (Čt, 14. 12. 2006 - 15:12)

JEŠTĚ LUCII,
nějaká kočička jistě bude vděčná ,že ji dáš nový domov a lásku.Na kocourka si uchovej hezkou vzpomínku ,navždy zůstane u Tebe v srdíčku :))

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 15:12)

DEVĚT SLEPIC A ČTYŘI VEJCE ASI MAJÍ ZAROSTLE VEJCOVODY....ZAČNU JE TRÁPIT HLADY..

Dášenda (Čt, 14. 12. 2006 - 15:12)

Ahoj všichni,
u nás stále jaro :))před chvílí jsem se vrátila z Prahy ,vezla jsem na nákupy tchýni,bolí mě hlava z toho mumraje tam.Už to začíná gradovat a bude HŮŘ...
Evi ,ty jseš moc hodná ,moc se mi líbí jak hezky píšeš o těch zvířatech :))
KDO MÁ RÁD ZVÍŘATA není nikdy zlý člověk !

Lucie ,já vím ,že se ti po kocourkovi stýská,vždyť to byl člen tvé rodiny.
Nám vloni takhle po vánocích zase umřel pes ,pošel stářím ,muž ho nalezl v boudě .Taky jsme byli smutný ,hlavně manžel,měl ho 14 let.Koupili jsme si pak nové štěně ovčáka ale na toho starého vzpomínáme stále.Má hrobeček u nás na zahradě,mají tam hrobečky všichni manželovi psi.
Zdravím též Johanze a Ibri do Ostravy:_))

JOHANZ (Čt, 14. 12. 2006 - 15:12)

EVAKRK JSI JAKO MOJE ŽENA NAŠE SLEPICE JSOU TAK TLUSTÉ ŽE NEMOHOU ANI CHODIT.....JO A TY KOČKA JSEM PŘEVÁŽIL A KOCOUR MÁ 3.6 KG A ČERVNOVÁ KOTATA 3.5 KG JINAK LABE NEMÁME A NÁŠ PSTRUHOVÝ POTOK POD DOMEM MÁ MISTO PSTRUHU JEN TAKOVÉ TO HNĚDÉ MAZLAVÉ A TO NIC NEŽERE....JINAK KRMÍME NEJEN SLEPISE ALE I KRYSY A TĚMA SLEPICEMA KRMÍME SOUSEDOVÍC PSA A ZATOULANOU KUNU....JDU ZBIRAT VEJCE ŽENA MI NEDÁ ODDECHU...

evakrk (Čt, 14. 12. 2006 - 14:12)

Martino, dárky od kluků jsou v pohodě.Snad se mi ještě nestalo, aby koupili něco co by se mi nelíbilo, nebo nehodilo.
S manželem to děláme tak, že si většinou vyberu nějakou knihu, kterou bych si normálně nekoupila, protože bych pro sebe litovala tolik peněz.Letos to je krásná kniha Velká výletní kniha Česká republika.Tak si ji zabalím a dám pod stromek.A určitě tam najdu i nějakou kosmetiku, to zas je po poradě s bratry a švagry.Takže napůl překvápko, napůl už se těším jak si budu číst.

Johanz, v mém okolí a někdo hlad? Jsi blázen. Všichni kolem jsou tlustí.Kočky, pes, živím všechny psy z okolí co nám lezou za fenou.Prorože je lituju.Manžel si teda ťuká na čelo, ale já je nakrmím.
A ptáci? Zatím si ještě nazobou a nasbíraj, ale jak napadne, krmítko maj pořád plné.Takže i oni jsou pak tlustý.Protože u nás je Labe ještě čistý, krmím pstruhy rohlíkama a tvrdým chlebem a když zjara připlavou kačeny, mám další strávníky.
Někdy si připadám jak blázen, jiné ženské stojí po ránu u zrcadla a já krmím všechnu havěť z okolí.
Po poledni se vyčasilo a bylo pěkně.Nepamatuju takový prosinec.Jdu si uvařit kafíčko, zatím čaves.

Reklama

Přidat komentář