Reklama

Panická porucha 5

JOHANZ (Čt, 30. 11. 2006 - 15:11)

EVAKRK TAK
KRÁSNĚ PŘIŠLO OD RÁNA OD KLADNA AŽ DO KRKONOŠ A TADY JE JAKO V PEKLE TEDA POKUD JE V PEKLE TMA....ALE ALESPON NEMRZNE A TAK SE POKUSÍM NĚCO ZAČÍT DĚLAT....

evakrk (Čt, 30. 11. 2006 - 15:11)

ahoj, všechny zdravím.Je krásně, padám do přírody.

Lucie (Čt, 30. 11. 2006 - 13:11)

Zuzko,nezoufej a ber tuhle poruchu jako velkou výzvu a jak přesně napsala Pajka,je to naštěstí jen hodně protivná ale odstranitelná porucha!!Každý z nás s tím bojuje po svém,dnes již pomocí účinných léků.o kterých se mi v roce 1981,při mé panické premiéře ani nezdálo!!Prožila jsem si paniky všeho druhu,včetně agorafobie!Ten první zážitek,mám navždy v hlavě.Pitomá tramvaj nejela po své trase a klidně si zatočila k Olšanským hřbitovům!!Jak příznačné!A konec,vůbec jsem semozřejmě netušila,co se se mnou děje,stála jsem na peroně,bylo šero nikde nikdo a já jsem nebyla schopna udělat krok,zpocená,rozklepaná,srdce až v krku a tolik jsem toužila být doma v bezpečí!! Strašně mě to vyděsilo a ten zoufalej pocit totální samoty uprostřed velkoměsta cítím dodnes!!Vím,že strach z těchto a dalších mnoha nepříjemnejch stavů ve mně zůstane navždy ale pokud prožiješ aspon trochu pohodový život,bez velkých stresů a problémů,doktoři Ti vychytají správné léky, /i bez nich to potom jde/,tak se můžeš těšit na normální život!A naopak díky PP prožiješ a uvidíš na něm mnohem víc krás a budeš si všeho tzv.obyčejného víc vážit,než ti relativně zdraví jedinci.
A vůbec,pokud jsi z Prahy,můžeme se domluvit a já s Tebou někam ven vyrazím,je dost fajn mít ze začátku u sebe člověka,který sakra ví o co jde a nebýt na to sám! Když tak napiš Lustri"seznam.cz
Jiřinko,vím,že Ti dlužím odpověd ale čas je můj nepřítel,doufám,že bojujete a jde vše k lepšímu!

Martina - jízda (Čt, 30. 11. 2006 - 13:11)

Také mám strach z jízdy autem. Pokud jedu - jsem vezena - dál než 200 km, tak mám už těžkou žaludeční neurózu. Trpím tím od 1. třídy ZŠ, když mí rodiče měli těžkou autonehodu a příbuzní mně řekli, že jsou těžce ranění a možná nepřežijí. Byl to pro mě velký šok ... nakonec byla mamka do týdne z nemocnice doma, taťka měl "jen" přeraženou nohu, takže rok marodil. Ve mně to však zůstalo. Když jsem si dělala řidičák, tak jsem se bála druhých aut jedoucích naprotější straně - teď mně vadí náklaďáky a po tmě auta namačkaná za námí - když jedu např. s kamarádkou. Pokud jsem v takové pro mě nepříjemné pozici,

POMÁHÁ MNĚ MODLITBA.

Cestu do 20-30 km zvládám modlením jak tak v pohodě, pak už mi neuróza nahlodává solár plexus - střed břicha pod hrudníkem, což posléze odskáču křečemi v břiše.

Pajka (Čt, 30. 11. 2006 - 11:11)

Zuzano, rychle s tím něco dělej. Čím déle setrváš v tomto stavu, tím hůř se z něj budeš dostávat. Podle mě máš jasné příznaky agorafobie. Je nezbytně třeba porvat se se svým strachem. Zajdi alespoň k psychologovi. Je potřeba, aby Tě někdo nasměroval a nebraň se lékům, pokud je v počátku dostaneš jako pomoc k pokoření strachu. Bydlíš v Praze a tam funguje i denní stacionář pro lidi s těmito obtížemi. Kromě toho se podívej na stránky www.lundbeck.cz, odkaz jsem tu psala, myslím, včera. Počti si a najdeš tam nejen popis příznaků, ale i návod, jak s nimi zatočit. Život by měl člověk prožít a neproživořit, zejména, pokud netrpí vážnou chorobou, ale poruchou, která má řešení, propracovanou terapii. Držím Ti pěsti, abys měla dost síly krok ke zdraví a plnému životu udělat.

Dášenda (Čt, 30. 11. 2006 - 11:11)

JOHANZ ,byl to samozřejmě ten tvůj posl.příspěvek pro Zuzku,mělo tam být Johanz dobře radí toho psych...OMLOUVÁM SE

JOHANZ (Čt, 30. 11. 2006 - 10:11)

DAŠENDA
V TOM POSLEDNÍM PŘÍSPĚVKU PRO ZUZKU ,
KTERÝ PŘÍSPĚVEK OD Johana
JSI MĚLA NA MYSLI?

Dášenda (Čt, 30. 11. 2006 - 10:11)

Johanz ,opět si mě pobavil :))
s čokoládičkou jsem tedy ještě neusnula, ač jsem tedy taky její častý konzument :))

Renčo ,ty sladkosti to snad "mor",čím víc si je člověk upírá ,tím větší má n ně chuť!
RENČO,NECHYSTÁŠ SE ZASE NĚKAM NA VÝSTUP?

ZUZKO,opravdu Johan dobře radí toho psychiatra,určitě trpíš agorafobií,tj.strachem z různého prostředí,zhoršuje se to jestli že se to neléčí ,proto neváhej

JOHANZ (Čt, 30. 11. 2006 - 09:11)

AHOJKY ZUZANA

JEDINÁ RADA TADY JE ZAJÍT ZA PSYCHIATREM POKUD JSOU TO OBCESE VĚŘ TOMU ŽE PO ČTRNACTIDENNÍM BRANÍ ANTIDEPRESIV SI NA NĚ ANI NEVZPOMENEŠ....SAMOZŘEJMĚ JE MUSÍŠ BRÁT DELŠÍ DOBU I KDYŽ SI MYSLÍŠ ŽE JSI V POHODĚ.....TUTO CHYBU UŽ UDĚLALO VÍCE Z NÁS A STEJNĚ MUSELI ZASE BRÁT AD....HODNĚ ŠTĚSTÍ

DÁŠENDA EVAKRK RENČA

UŽ SE VÁM STALO ŽE JSTE USNULY S TABULKOU ČOKOLÁDY V POSTELI...TO PROBUZENÍ VÁM NEPŘEJI ZAŽÍT....PRVNÍ MYŠLENKA BYLA JEŽIŠÍ SNAD JSEM SE NEPO...POTOM JSEM TO OCHUTNAL A MUSEL BYCH MÍT CUKROVKU JAKO POLENO ABYCH MĚL TAK SLÁDKÝ HO.....

EVAKRK POŠLI MI TAKY RECEPTÍČEK NECHÁM JEJ VYROBIT.....

PRO PP JOHANZ OSTRAVA POŠMOURNO

Renča (Čt, 30. 11. 2006 - 09:11)

Ahojky. Dášendo, máte v Berouně mlhu jo? To my na Kladně drobátko vejš už máme sluníčko.
O sladkostech ani nepiště - v mém případě je to brtuální závislost, hlavně čokoládička, zmrzlinka a apfelštrůdl se šlehačkou :-)

Zuzana (Čt, 30. 11. 2006 - 09:11)

Prosííííím o pomocnou ruku.Panické ataky mě přepadly párkrát v životě a dodnes na ně nemohu zapomenout a vyhýbám se situacím, v kterých jsem je prožila.Jednou z nich je, jízda autem a strach z neznámého prostředí.Mám takový jeden bod-což je můj byt a z něho se moc daleko nevzdaluji.Dá se s tím žít, protože byt mám v centru města a tak moc vyjíždět nepotřebuji...Ale už se mi přestává líbit tento život bez cestování a poznávání života.Spíš mám asi velký strach z toho, abych nedostala strach.Strach ze strachu.Prosím odpovězte mi někdo, kdo znáte tyto bolestivé ppocity.Děkuji s pozdravem azuzka

Dášenda (Čt, 30. 11. 2006 - 08:11)

Taky dobrý jitro ze zamlženého Berouna

EVIKrk moc DĚKUJU za recepty ,jdu to hned prostudovat ,některé opravdu neznám ,vypdaí lákavě.
MĚJTE VŠICHNI prímový den

evakrk (Čt, 30. 11. 2006 - 08:11)

Ahoj z hor.
Dášendo, aby ses nenudila , poslala jsem ti pár receptíků.Některé jsou vyzkoušené a je to mňam.

JOHANZ (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

AHOJKY VÁŠ BRUMLÁÁÁÁÁ

Dášenda (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

Evi a Johanzi ,vy jste moje krevní skupiny :))zahrada ,stavba,jídlo máme dost podobných "zájmů" a myslím ,že by jsme tudíž měli společná témata k rozhovorům i v reálu :))
škoda ,že bydlíte tak daleko :))
takhle můžem budovat a zahradničit jen po síti :))
tak čau zítra ,jste mě tak navnadili ,Evi :)) že jdu studovat do postele vánoční recepty :))

evakrk (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

Já se odtud nedostanu.
Johanz já trávím u plotny polovinu života.Strašně mě to baví a mám vděčné strávníky. Víš s jakou láskou dělám salát, svíčkovou.Teda jsme hrozný, pořád jen o žrádle.A pak ještě zahradu, naštěstí jsme na vesnici v baráku, tak v létě vařím venku a ještě se u toho opálím.

evakrk (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

Taky bych brala vnoučata, ale dětičky se k tomu nemaj.Ale ono jim nic neuteče.Já jen v jejich věku už chodila na jejich rodičáky.
Mějte se tu dobře, já jdu spát.Zítra se po mě budou vozit úřady.A kdo je víc než státní úředník.

JOHANZ (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

EVA
NENÍ TO PEČÍCI OBCESE?ALE TO BY JSI MUSELA PÍCT CELÝ ROK...

JOHANZ (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

TO UŽ JSOU VNUCI JEDEN MÁ 9 A DRUHY 12

evakrk (St, 29. 11. 2006 - 22:11)

Víš, já mám pořád strach, aby bylo všeho dost, něco nechybělo a tak plnej špajz krabic s cukrovím a objevím někde nějaký recept a už tahám vál a peču a peču.
A to není jen cukroví, přijdou kapříci, salát, no vždyť to znáte.Není to ale už ta neše PP, úzkostlivost aby bylo všechno v pořádku?

Reklama

Přidat komentář