Zásady správné chůze

Správná chůze má tyto zásady:

• plynulost chůze kterou vytváří - stejná délka kroků. Nestejnost délky kroků ovlivňuje rozdílné zatěžování nohou vyplývající z nevyvážené svalové práce celého těla, což ovlivňuje i nestejnoměrné kladení chodidel od osy chůze. Stejná délka kroků - vytváří správný rytmus chůze.
• pružná chůze - čímž se odlehčí páteř a klouby - je třeba správně odvíjet chodidlo. To znamená nejdříve došlápnout na patu a postupně přenášet těžiště dopředu ke špičce. Přitom se pata odlehčuje, až dojde k úplnému odvinutí chodidla a noha se špičkou odrazí.
• Pro ladnou chůzi je důležitým činitelem pevné držení kolen i chodidel. "Řídícím kormidlem" je palec, za kterým se směruje celé tělo. Nasměruje-li se za ním krok až do konečku prstce, dochází k zapnutí svalů vytvářejících podélnou klenbu chodidla. Odvíjení kroku od pevné vnitřní strany paty přes malíkovou hranu zapíná svaly utvářející příčnou klenbu. Aktivním zapojováním palce do chůze až do jeho konečku, předchází se deformaci palcového kloubu. Mírnou deformaci můžete správným našlapováním i napravit.
• Při každém kroku koleno směřuje dopředu a nevytáčí se do stran. Tomu napomáhá zpevnění paty při vykročení a směrování kroku za palcem. Objeví-li se nějaká, byť i zdánlivě malá obtíž na dolních končetinách, např. otlačený palec, puchýř na patě, podvrtnutý kotník nebo namožené svaly, naruší se plynulost chůze Protože poraněná část bolí, převezmou její práci jiné svaly a tím se vytváří svalová nerovnováha. Po určité době se tyto více zatěžované svaly unaví a místní nerovnováha se postupně promítne do pohybu i únavy celého těla. U závažnějších problémů, které ztěžují chůzi, jako je artróza kloubů, bolesti v páteři, nestejně dlouhé dolní končetiny apod.. se pro chůzi odčerpává více energie, což zvětšuje únavu a ovlivňuje náladu Tak si raději hned vyzkoušejte, jak chodíte. Možná zjistíte, že jednou - obvykle slabší - nohou, děláte krok kratší a pomalejší. Vysledujte také, jak odvíjíte krok a zda je těžiště převážně na přední straně chodidla nebo je-li spíše na vnější straně, což přispívá k borcení příčné klenby.

  Zdroj: Autorehabilitační soustava - Jana Kombercová, Marie Svobodová