Vezměme si třeba sójové boby. Tahle drobná luštěnina obsahuje složité proteiny, stejně hodnotné jako v mase či vejcích, nebo mnohem cennější, přestože je tak levná. Potravinářský průmysl vezme celé sójové boby s 30% obsahem tohoto proteinu, který pak extrahuje za pomoci mechanických i chemických procesů, aby mohl přijmout různá barviva a aromata. Při dalším zpracování se mění původní struktura sóji až např. do podoby náhražkového masa. Konečný produkt nemá už s přírodními sójovými boby, ze kterých je vyroben, nic společného.

Během takového procesu se malý sójový bob - původně skvěle koordinovaná směs živin, složitých sacharidů, základních mastných kyselin a vlákniny - změnil na vysoce koncentrovaný umělý materiál. Taková manipulace rovněž zničila vitamíny a minerální látky. Sójové proteiny a přirozené mastné kyseliny byly denaturovány a chemicky přeměněny na nové formy, z nichž některé nejsou pro lidské tělo použitelné jinak, než jako tukové zásoby. Sója také přišla o většinu své vlákniny, která je nezbytně nutná pro zdravou vydatnost jídla a velmi podstatná v obraně proti obezitě a jiným chorobám. Množství proteinů se naopak ztrojnásobilo a nyní je téměř 90procentní. K této umělé potravině pak výrobci ještě přidávají spousty umělých barviv a příchutí. Kanadský odborník na životosprávu Ross Hume Hall to vyjádřil přesně: "Výrobek obsahuje stejné množství kalorií jako výchozí sójový protein, ale nyní se skládá z množství osamocených molekul, které nemají se základní přírodní surovinou žádnou spojitost.")

U jakékoli potraviny, masa, mléka nebo hrášku, se v průběhu zpracování ničí živiny. Podle oficiálních příruček se např. při zpracování masa ztrácí 50-70 % vitamínu B6. 50-90 % kyseliny listové, která má zvláštní význam pro nervovou a hormonální činnost zvláště v ženském těle, zmizí při mletí obilí. Stejný proces zničí více než 80 % minerálního hořčíku.

Mezinárodní potravinářský průmysl, který pokrývá obaly svých výrobků nekonečnými informacemi o výživné hodnotě, se nás snaží přesvědčit, že vše dobré, co při zpracování zmizí, lze znovu nahradit. Obohacování potravin je jen další podobný proces, při němž se pár vitaminů a minerálů v syntetické formě pumpuje zpět do rozmělněné potraviny. Je už z principu nemožné, aby se takto obnovila životodárná síla původně vydatné potravy.

K obdobným ztrátám živin dochází také během předchozí manipulace s potravinami - během mechanizované sklizně, přepravy a skladování. Skladujete-li např. chřest po dobu jednoho týdne, ztrácí 90 % svého vitamínu C. Z hroznů zmizí za stejnou dobu až 30 % B vitamínů. V mraženém mase ubyde až 50 % dvou důležitých vitamínů B - riboflavinu a thiaminu. To je jen několik příkladů z mnoha podobných každodenních ztrát, jen špička ledovce.

Díky moderním způsobům zpracováni potravin a manipulace s nimi vznikají vysoce koncentrovaná kalorická jídla, která už nejsou zdraví prospěšná. Neochrání ani ty z nás, kdo máme genetické dispozice k nadváze. Nejsou to ale jen lidé, kdo se musí vyrovnávat s průmyslovými potravinami. Studie ukazují, že když se tímto jídlem - zvaným běžně bufetová strava - krmí krysy, většina z nich ztloustne také. Čím více upravovaná je vaše strava, tím větší hlad můžete pociťovat. Existuje pro to mnoho důvodů. Strava byla ochuzena o některé základní živiny a vaše tělo v touze je získat jí stále víc a víc.

A dále opakovaná konzumace jídel vyrobených ze stejných surovin, z mléka, mouky, oleje nebo cukru, zatěžuje ve vašem těle enzymy, které jsou na určitou potravinu specializované. Určitý enzym je nutný pro trávení určité potraviny, a proto se může rovnováha těchto enzymů porušit, vznikne přecitlivělost na určité jídlo. Běžně a nesprávně se jí říká alergie. Kdykoli pak jíte jídlo obsahující třeba mléko nebo mouku, tělo se dožaduje většího množství. Je to součást bizarního, ale velmi rozšířeného jevu zvanéhozávislost na jídle .

Další důležitá příčina zvýšené touhy po jídle je fakt, že průmyslové potraviny jsou plné zbytkového tuku a cukru. Čím více jíte jedno nebo druhé, tím víc to chcete. Po několika sušenkách, po hamburgeru z odpadového masa, nebo po některém z těch stylových a drahých kuřat balených v krabici a máčených ve víně zatoužíte po dalších a dalších. Některá jídla jsou dokonce pokropena tzv. chuťovými zlepšovadly, která vaši touhu ještě podpoří. Do stejné kategorie spadají i psí konzervy, proto psi vypadají tak nenajedeně, když se do nich pustí.

Mnoho lidí s nadváhou si vyčítá žravost a má strach z vlastní touhy po sacharidech, kterou způsobuje konzumace velkého množství jídla zbaveného vlákniny. Průmyslové čištění a zpracování ubírá našemu jídlu přírodní vlákniny a mění jeho původní formu, a proto je střeva snadno absorbují. Tohle zvláště platí pro obvyklé vločky k snídani, pro většinu našeho pečiva, sušenek, zákusků a sladkostí. Proto pociťujete každý den už kolem jedenácté hodiny náhlý pokles energie a hlad. Po takovém jídle máte pocit sytosti jen na krátkou chvíli. Velmi brzy si začne váš žaludek zase stěžovat, že je prázdný a že chce víc.

Dietní vláknina je nedílnou součástí každého druhu zeleniny, který se v přírodě vyskytuje. Vláknina přitom hraje podstatnou roli při ztrátě nadváhy i při úspěšném udržování normální hmotnosti. Přirozená prostá strava našich předků měla vysoký obsah vlákniny a nízkou kalorickou hustotu. Lidé, kteří jedí tímto způsobem, se nasytí mnohem dříve než ti, kteří se nadále prokousávají západní průmyslovou potravou s vysokou kalorickou hustotou, zbavenou vlákniny a přeplněnou tukem a skrytým cukrem.

Prosté jídlo je archetypální příjemné jídlo. Je to takový druh jídla, po kterém se cítíte rozkošnicky spokojení - zdravě sytý chléb, luštěniny, čerstvé zeleninové šťávy, křupavé obiloviny a lahodné přírodní sladkostí. Je to jídlo, v němž byla zachována rovnováha základních komponentů přírodních proteinů, mastných kyselin, vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Zjistíte, že tahle strava zažene hlad jako žádná jiná, protože na ni bylo naše tělo geneticky adaptováno po statisíce let. Pokud ji seženete v přirozeně pěstované formě, bude to ze všeho nejlepší. Pokud ne, kupujte ji co nejčerstvější a začleňte do svého jídelníčku i speciální, nutričně bohaté složky, jako jsou naklíčená semena a zrní, mořské chaluhy, spirulina, chlorella nebo zelený ječmen.

Zdroj: Leslie Kenton - Štíhlá revoluce, nakladatelství Votobia