
Stejně jako zemědělská půda byla i naše dnešní průmyslově upravovaná komerční strava doslova rozebrána na kousky. Výroba potravin za pomoci "vyspělých" technologií vypadá asi takto. Aby mohla vzniknout celá škála stravitelných jídel, musí se nejprve základní suroviny (obilniny, semena, zelenina a luštěniny) zredukovat na dále zpracovatelné drti a granule, které umožní další manipulaci.
Vezměme si třeba sójové boby. Tahle drobná luštěnina obsahuje složité proteiny, stejně hodnotné jako v mase či vejcích, nebo mnohem cennější, přestože je tak levná. Potravinářský průmysl vezme celé sójové boby s 30% obsahem tohoto proteinu, který pak extrahuje za pomoci mechanických i chemických procesů, aby mohl přijmout různá barviva a aromata. Při dalším zpracování se mění původní struktura sóji až např. do podoby náhražkového masa. Konečný produkt nemá už s přírodními sójovými boby, ze kterých je vyroben, nic společného.
Během takového procesu se malý sójový bob - původně skvěle koordinovaná směs živin, složitých sacharidů, základních mastných kyselin a vlákniny - změnil na vysoce koncentrovaný umělý materiál. Taková manipulace rovněž zničila vitamíny a minerální látky. Sójové proteiny a přirozené mastné kyseliny byly denaturovány a chemicky přeměněny na nové formy, z nichž některé nejsou pro lidské tělo použitelné jinak, než jako tukové zásoby. Sója také přišla o většinu své vlákniny, která je nezbytně nutná pro zdravou vydatnost jídla a velmi podstatná v obraně proti obezitě a jiným chorobám. Množství proteinů se naopak ztrojnásobilo a nyní je téměř 90procentní. K této umělé potravině pak výrobci ještě přidávají spousty umělých barviv a příchutí. Kanadský odborník na životosprávu Ross Hume Hall to vyjádřil přesně: "Výrobek obsahuje stejné množství kalorií jako výchozí sójový protein, ale nyní se skládá z množství osamocených molekul, které nemají se základní přírodní surovinou žádnou spojitost.")
U jakékoli potraviny, masa, mléka nebo hrášku, se v průběhu zpracování ničí živiny. Podle oficiálních příruček se např. při zpracování masa ztrácí 50-70 % vitamínu B6. 50-90 % kyseliny listové, která má zvláštní význam pro nervovou a hormonální činnost zvláště v ženském těle, zmizí při mletí obilí. Stejný proces zničí více než 80 % minerálního hořčíku.
Mezinárodní potravinářský průmysl, který pokrývá obaly svých výrobků nekonečnými informacemi o výživné hodnotě, se nás snaží přesvědčit, že vše dobré, co při zpracování zmizí, lze znovu nahradit. Obohacování potravin je jen další podobný proces, při němž se pár vitaminů a minerálů v syntetické formě pumpuje zpět do rozmělněné potraviny. Je už z principu nemožné, aby se takto obnovila životodárná síla původně vydatné potravy.
K obdobným ztrátám živin dochází také během předchozí manipulace s potravinami - během mechanizované sklizně, přepravy a skladování. Skladujete-li např. chřest po dobu jednoho týdne, ztrácí 90 % svého vitamínu C. Z hroznů zmizí za stejnou dobu až 30 % B vitamínů. V mraženém mase ubyde až 50 % dvou důležitých vitamínů B - riboflavinu a thiaminu. To je jen několik příkladů z mnoha podobných každodenních ztrát, jen špička ledovce.
Díky moderním způsobům zpracováni potravin a manipulace s nimi vznikají vysoce koncentrovaná kalorická jídla, která už nejsou zdraví prospěšná. Neochrání ani ty z nás, kdo máme genetické dispozice k nadváze. Nejsou to ale jen lidé, kdo se musí vyrovnávat s průmyslovými potravinami. Studie ukazují, že když se tímto jídlem - zvaným běžně bufetová strava - krmí krysy, většina z nich ztloustne také. Čím více upravovaná je vaše strava, tím větší hlad můžete pociťovat. Existuje pro to mnoho důvodů. Strava byla ochuzena o některé základní živiny a vaše tělo v touze je získat jí stále víc a víc.
A dále opakovaná konzumace jídel vyrobených ze stejných surovin, z mléka, mouky, oleje nebo cukru, zatěžuje ve vašem těle enzymy, které jsou na určitou potravinu specializované. Určitý enzym je nutný pro trávení určité potraviny, a proto se může rovnováha těchto enzymů porušit, vznikne přecitlivělost na určité jídlo. Běžně a nesprávně se jí říká alergie. Kdykoli pak jíte jídlo obsahující třeba mléko nebo mouku, tělo se dožaduje většího množství. Je to součást bizarního, ale velmi rozšířeného jevu zvanéhozávislost na jídle .
Další důležitá příčina zvýšené touhy po jídle je fakt, že průmyslové potraviny jsou plné zbytkového tuku a cukru. Čím více jíte jedno nebo druhé, tím víc to chcete. Po několika sušenkách, po hamburgeru z odpadového masa, nebo po některém z těch stylových a drahých kuřat balených v krabici a máčených ve víně zatoužíte po dalších a dalších. Některá jídla jsou dokonce pokropena tzv. chuťovými zlepšovadly, která vaši touhu ještě podpoří. Do stejné kategorie spadají i psí konzervy, proto psi vypadají tak nenajedeně, když se do nich pustí.
Mnoho lidí s nadváhou si vyčítá žravost a má strach z vlastní touhy po sacharidech, kterou způsobuje konzumace velkého množství jídla zbaveného vlákniny. Průmyslové čištění a zpracování ubírá našemu jídlu přírodní vlákniny a mění jeho původní formu, a proto je střeva snadno absorbují. Tohle zvláště platí pro obvyklé vločky k snídani, pro většinu našeho pečiva, sušenek, zákusků a sladkostí. Proto pociťujete každý den už kolem jedenácté hodiny náhlý pokles energie a hlad. Po takovém jídle máte pocit sytosti jen na krátkou chvíli. Velmi brzy si začne váš žaludek zase stěžovat, že je prázdný a že chce víc.
Dietní vláknina je nedílnou součástí každého druhu zeleniny, který se v přírodě vyskytuje. Vláknina přitom hraje podstatnou roli při ztrátě nadváhy i při úspěšném udržování normální hmotnosti. Přirozená prostá strava našich předků měla vysoký obsah vlákniny a nízkou kalorickou hustotu. Lidé, kteří jedí tímto způsobem, se nasytí mnohem dříve než ti, kteří se nadále prokousávají západní průmyslovou potravou s vysokou kalorickou hustotou, zbavenou vlákniny a přeplněnou tukem a skrytým cukrem.
Prosté jídlo je archetypální příjemné jídlo. Je to takový druh jídla, po kterém se cítíte rozkošnicky spokojení - zdravě sytý chléb, luštěniny, čerstvé zeleninové šťávy, křupavé obiloviny a lahodné přírodní sladkostí. Je to jídlo, v němž byla zachována rovnováha základních komponentů přírodních proteinů, mastných kyselin, vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Zjistíte, že tahle strava zažene hlad jako žádná jiná, protože na ni bylo naše tělo geneticky adaptováno po statisíce let. Pokud ji seženete v přirozeně pěstované formě, bude to ze všeho nejlepší. Pokud ne, kupujte ji co nejčerstvější a začleňte do svého jídelníčku i speciální, nutričně bohaté složky, jako jsou naklíčená semena a zrní, mořské chaluhy, spirulina, chlorella nebo zelený ječmen.
Zdroj: Leslie Kenton - Štíhlá revoluce, nakladatelství Votobia
Komentáře (12)
- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 10, 2001- odpovědět
Říj 15, 2001- odpovědět
Kvě 04, 2008- odpovědět
Kvě 04, 2008- odpovědět
Zář 29, 2009- odpovědět
Zář 29, 2009Přidat komentář