Celá desetiletí se věda pokoušela dokázat spojitost mezi nadváhou a přejídáním. Na první pohled se to zdá logické, vždyť už dětem v mateřské školce je vštěpováno, že kdo je tlustý, ten se určitě přejídá. Výsledky výzkumu však přinesly mnohá překvapení.
Nepodařilo se vypěstovat nadváhu u lidí s průměrnou tělesnou hmotností, ani poté, co se jim pokusně zvýšil přívod kalorií až o tři tisíce denně. Došlo u nich jen k nepatrnému hmotnostnímu přírůstku, který se posléze zastavil: testy prokázaly zrychlení metabolismu (látkové výměny), při níž se kalorie navíc spálily. Jiné studie prokázaly, že obézní lidé si dokážou hmotnost udržet i při drasticky omezeném přísunu potravy. Jeden pokus za druhým tak potvrzoval, že obezita není nutně podmíněna přejídáním a že ne každé přejídání musí nutně vést k nadváze.
Pokusy na laboratorních zvířatech tyto závěry jen potvrzují. Krysy Zuckerova kmene byly podrobeny stejnému stravovacímu a pohybovému režimu jako jiné krysy bez vrozeného sklonu k obezitě. Krysy Zuckerova kmene tloustly, zatímco ostatní krysy nikoli. Zemědělci dávno znají některá plemena domácích zvířat se sklonem k nadváze - označují je jako "masná" a bývají více ceněna.
Proč tedy zarputile setrváváme v představách, že je tomu u člověka jinak? Proč je tak hluboce zakořeněn názor, že tělesná hmotnost člověka je určována výhradně množstvím přijaté potravy, a k jejímu zpracování v těle se nepřihlíží?
Ve vědeckém žargonu se používají termíny jako "přísun energie" či "adipozita" - zvýšené množství tělesného tuku. Jeden fakt ovšem zůstává nezvratný, protože pokusně prokázaný: Ne každý, kdo se přejídá, ztloustne, a mnozí obézní lidé se vůbec nepřejídají.
Zdroj: Uhlovodany nepřítel štíhlé linie, nakladatelství Columbus
Komentáře (8)
- odpovědět
Bře 23, 2011- odpovědět
Bře 23, 2011- odpovědět
Bře 24, 2011- odpovědět
Bře 24, 2011- odpovědět
Pro 19, 2015- odpovědět
Pro 19, 2015- odpovědět
Čer 23, 2018- odpovědět
Čer 24, 2018Přidat komentář