jak se odmilovat ?

Valerko dostala jsi ho tam, kde jsi ho chtěla mít od začátku. Jak se teď rozhodneš, je jen a jen na Tobě. Musí Ti být jasné, že pokud žena ve své aktivitě trochu vede, tak se muž téměř vždy stáhne .Určitě o tom taky přemýšlí a už jenom tím vlastně u něj zvyšuješ svoji atraktivitu. (Jo, taky jsem se poslední dobou párkrát dostal do situace, že se to kvůli jejímu chování u mě zlomilo. No někdy takové situace pomohou ale někdy je to jenom zdání). Minimálně si to Tvoje vyhýbání bude vykládat různým způsobem, třeba půl roku.Co se týká mé situace, začal jsem se vyhýbat taky. Nebyla to taktika ale byl jsem už s emocema v haj.lu. ONA se mě od té doby nesnaží vyhledávat, spíš hraje taky něco jako nezájem (nebo taky nehraje). Když se někdy vidíme, tak má ke mně většinou nějaké peprné poznámky. Jestli je to kvůli mně nebo má nějaké rodinné problémy (to asi má) opravdu nevím. Ale co ji znám tak se její chování určitě změnilo, dřív byla veselá, teď je taková hodně nasraná. Poslední dobou začínám cítit, že bych se z toho mohl vymotat, a tak si taky kladu otázky, jestli bych měl stále zájem, kdyby se to otočilo, jestli můžeme být něco jako přátelé a dál se normálně bavit anebo se budeme ignorovat. Podobné situace jsem už zažil a dopadli většinou špatně. No pokud se z pěkných emocí stanou ty opačné není to asi žádná výhra.

Valerko, a fakt už...Ašanah, už ne. Pokazilo se to tím, že si odmítl vzít číslo. Možná se bál, kam by to mohlo zajít. Třeba ho to teď mrzí, ale ve mně se to zlomilo. Stejně mi tím dal najevo, že mu vyhovuje akorát rovina flirtování těsně před hranicí, kdy už se z toho může vyvinout něco víc. Akorát nechápu, proč mi pořád nadbíhá, že už to dávno nezabalí. U tebe to s tím druhým zní celkem slibně. Zatím to, podle toho co píšeš, nevypadá, že by se jako ten první zacyklil na udržování psaní a víc nic.

Haló, kdepak všichni jste?...Valerko, a fakt už nechceš?S NÍM si pořád píšeme, sem tam, někdy víc a někdy míň, samé náznaky, ale je to jen hra, do svých snů si ho už neberu. S druhým si píšme od rána do večera a blíží se druhá schůzka. Tak uvidíme ...

Haló, kdepak všichni jste? Dane, jestli jsi zpátky z Itálie, sem s novými zážitky! Dlouho se neozvala Miranda. Ašanah, nějaký posun s tím novým? U mě pořád hra na kočku a myš. Dnes doslova. Musela jsem přidat do kroku a popohnat i děti, protože se mnou chtěl mluvit, tedy minimálně mi říct ahoj. K ničemu naštěstí nedošlo, jen se mu potvrdila teorie, že se mu vyhýbám. Jak u nás před několika dny zvonil, nechtěl nic konkrétního - manžel s ním od té doby byl několikrát v kontaktu a ani se mu nezmínil, že se stavoval. Snad ho to brzo přestane bavit.

Jste obchodní muž nebo...šašku

Rozhodl jsem se definitivně odmilovat…. Zvážení všech možných okolností vedlo pouze k tomuto výsledku – a realita předchozích dnů se pro mě změnila jen v jakési přežívání.(Jak jsem psal ve svých dřívějších příspěvcích – ONA o mě zájem nemá) I když. Vždycky je tu i když…. ženy jsou schopny poměrně dobře schovávat své skutečné pocity, a jak jsem se u ní přesvědčil, je rozená maskérka. Navíc její děti budou vždy na prvním místě.Napsal jsem několik příspěvků, které jsem nakonec nezveřejnil. Šel jsem na to rozumem, ale srdce neoblafneš. Hlava se rozhodne podle sebe – správně, ale duše – to je něco jiného, ta má svoje vlastní pravidla. 3 x jsem se vzchopil a později zase padnul tam, kde jsem teď. Bylo to jako na houpačce. Emoce se vrátili se stejnou, možná i větší silou. Mohu se přetvařovat a ignorovat realitu nebo si Jí zhnusit, nakonec to nepomůže. Jako by se jednalo o proces, který úplně neovládám. Prostě teď mám pocit, že to jakoby potřebuju, zažít určité množství bolesti a pak se vše srovná. Možná je to proto, abych si dalšího vztahu víc vážil, přemýšlet o tom, jací lidé jsou, co cítí, co chtějí. Myslím, že bychom za to měli být vděční, za tu bolest a utrpení. Co bychom byli bez našich emocí. Jenom nějaká divoká zvířata, pár chlápků co se pachtí za prachama?? Mám mít ve svém žebříčku hodnot bmw, nebo to držet někoho za ruku? Jsem na tom stejně jako před půl rokem. Zkusil jsem už všechno, tedy kromě prášků na hlavu. Mohl bych změnit zaměstnání ale podle předchozích zkušeností by se to zase nějak vrátilo. Nakonec se to srovná, a všechno bude, jak má být, a dnové budou mnohem krásnější, páč jsem rozený životní optimista (Dáša+Tessie+Valerka: je to tak:))))

A ještě jsem zapomněl...Dane, tu Itálii si užij, trochu ti závidím. A bacha, ať se tam nezamiluješ

Kdysi dávno jsem Vám psala,...Asi na tom bude kus pravdy. Ještě nejsem ve fázi, kdy ho potkám a nevadí mi to. Pořád se cítím sražená na zem, v tomto ohledu mám velmi nízké sebevědomí. Napadají mě snad tři důvody, proč se mohl stavit: něco nečekaného ve společenství vlastníků, chce vybírat schránku, protože pojedou na dovolenou, nebo jeho syn chtěl pozdravit toho mého. Tipuju to na prostřední možnost.Dane, teď už zřejmě telepaticky - i já se připojuji s přáním hezké dovolené a doufám, že potom poreferuješ, jaké to bylo. V Itálii jsem nebyla skoro dvacet let a už je to nějaký pátek, co jsem si slíbila, že si dám nějakou hezkou poznávačku. Snad to vyjde, až děti trošku odrostou.Tessie, představ si, že i mně nakvétá ibišek! Mám ohromnou radost. Předloni jsem od tchýně dostala omládek, v zimě ho ostříhala a za chvilku se na mě bude usmívat:-) Myslím, že i ty by sis zasloužila nějakou letní lásku:-)

Omluva-kormidlovaly s tvrdým, resp, aby děvčata kormidlovala...stárnu, na gramatiku jsem vždy byla hvězda, a dnes dělám hrubky, chjo...

Obávám se, že to není...Někteří muži se narodili prostě jako manipulátoři. Dost o tom vím, takový byl můj otec. Po jeho boku by i osobnost mohla nabýt dojmu, že je looser, natož já. Z mládí tak nesnáším jakýkoli náznak manipulace. Mému životnímu partnerovi to naštěstí vlastní není, ten druhý to v sobě měl a tím mně od sebe odháněl.Danovi chci popřát hezké zážitky, relax ve slunné Itálii a děvčatům-aby kormidlovali své vztahy správnými vodami, aby jejich touhy byly naplněny bez komplikací, aby léto případně přineslo nějakou hodně hezkou letní lásku. Takovou tu radostnou, při které rozkvete každá žena.Já jsem začala svým způsobem novou životní kapitolu. Je prima, že už se raduju z maličkostí, jako že svítí slunce nebo mi hezky kvete ibišek, že se někteří lidé kolem mně umí usmát. Začalo lepší období, cítím pozitivno, naději a víru-v co, to nevím. Přeji si vlastně jen zdraví pro svou rodinu a sebe, abych se mohla o věci postarat. Pokud tohle máme, je to v podstatě všechno. Ale člověk touží i po dalších věcech a podvědomá víra a především touha po tom, aby to něco, co nedokážeme přesně definovat, přišlo, nás provází celým životem. Sešla jsem se s kamarádem z mládí z dob studií a probrali jsme tolik věcí léta zpět počínaje tím, že si na mně kdysi myslel až po naše děti, práci, plány-byla to moc hezká chvíle u kafe, taková, co se dotýkají srdce....

Tato diskuze se ubírá...Kdysi dávno jsem Vám psala, že se to celé zřejmě otočí. Teď chce on a Vy ne. Ať už měl důvod jakýkoliv, potřeboval Vás vidět, protože se mu vyhýbáte. To je jako rudý hadr na býka. Myslím, že je dobře tímto způsobem ho podusit. Až sama dospějete do stádia, kdy Vám nebude jeho přítomnost vadit, potom se vše uklidní, protože to budete Vy, kdo bude určovat pravidla hry. Jak se jednou odmilujete, už to s Vámi nebude nic dělat. Věřte mi, taky to mám za sebou. Dane, Vám přeji hezkou dovolenou a na pocit, kdy jsem byla v pohodě a když odcházel, celá jsem se rozklepala, si rovněž moc dobře vzpomínám. Ano, je dobré nic nedávat znát.

A ještě jsem zapomněl zvlášť pozdravit fialinku, která nám tady tiše a skromně kvete... Tak abych to nezakřikl a ať se vám všem daří. Jak moc tady chybí Miranda, už napsali jiní.

Jo Valerko, je to tak: balím na dovolenou, dneska už se moc nevyspím a zítra v autobuse asi taky ne. Povezu si vás v duchu s sebou, zvláště ty, které mají rády Itálii. 14.července bych se měl zas mezi vás vrátit.Napojoval jsem se teď na internet těžko a pomalu, ale stihl jsem si všechno přečíst; hezké příběhy Nightt, Karami a samozřejmě Pati. Heleno, ty znáš Dajánu (Paul Anka)? Tak to jsi můj člověk :-).Valerko, to ale byla nevšední příležitost! Pro úplnost by bylo dobré (i dodatečně) vědět, oč vlastně šlo, ale chápu tě. Osobně jsem kdysi podobnou situaci ustál, zachoval jsem si figuru s přehledem, nad věcí, ale po odchodu mě to neskutečně rozklepalo o to víc.

Tato diskuze se ubírá nějak do ztracena:-( Občas nakouknu, jestli není něco nového, ale kde nic, tu nic. Už balíte na dovolenou? Copak je u vás nového? Mně se daří vyhýbat se mu a dnes u nás zazvonil i se synkem. Neměla jsem sílu mu otevřít, přestože asi slyšeli, že jsme doma (manžel naštěstí nebyl). Toto udělal poprvé v životě (myslím tím, že to nebylo plánované, neměl se kvůli ničemu stavovat) a já vím, že i když je to pryč, zřejmě bych v tu chvíli byla nesvá a on by si to třeba špatně vyložil.

Někdy se zamilovanost změní v závislost a posedlost a hrozně trápí. Přejde to, ale musíte padnout do reality. Stačí si představit, jak jste trapní pro okolí, jak se shazujete, jak vám utíká čas....

Pro Valerku, Dana, Fialku ... tak ten můj osudový vztah skončil koncem roku 2012 - od té doby jsme se neviděli a už ho nepostrádám a ani bych tu závislost už v životě poznat nechtěla. Pak od léta 2013 jsem měla vztah, z mé strany to skončilo koncem roku 2014, od té doby jsme jen kamarádi. Nikdy jsem do něj nebyla tak zamilovaná jako do toho osudového, i když v sexu jsem s ním dosáhla výše. Nyní nejsem zamilovaná a ani být nechci. Třeba se to někdy změní.

Taky se snazim odmilovat...Měla bys mít ráda hlavně sebe, je to divný ale taky jsem s tím bojovala ale pak jsem přišla na to že jsem po něm toužila skrz vzhled a že o mě měl zájem, no po čase se už tak nesnažil a já se trápila, naopak když jsem se s tím srovnala a dokonce přibrala a vůbec " byla svá" ozval se a začali se motat i jiní, pronesl ovšem to že by to muselo být podle něj...secvaklo mi že chci někoho kdo respektuje i mé představy a vlastně mi vadí že jsemdávala jem já....čekala, omlouvala ho, že asi nejsem dost dobrá....a jem se ponižuju...je to jako když si vzpomeneś na nějakou dávnou lásku co ti je dnes " jedno" a ještě si řekneš...jak jsem s nim mohla chodit? Přej si někoho s kým ti bude dobře...nic jiného nemá smysl............Jinak tu časem budeš přispívat do rubriky jak se vyrovnat s nevěrou apod.Hodně štěstí všem :-)

nepomůže,jen se s tím musíš naučit žít.Mě co pomohlo,abych se držela,abych mu nezavolala-mohla jsem,tak jsem si říkala,že nemůžu milovat někoho,kdo mě nemiluje,ale co bylo nejhorší,že jsem si věřila,byla jistá,že on zavolá a řekne,že mu to beze mě nejde a že to chce jinak,stejně jako já.Nestalo se tak a ponaučení to bylo obrovské,byl to člověk,kterého jsem milovala nejvíc,nikdy jako holka jsem se netrápila tolik,jako kvůli němu.

Ahoj holky, tenhle problém...Taky se snazim odmilovat nejak mi to nejde.Myslim na nej kudy chodim chtela bych ho strasne moc ale on me ne co mam delat?bylo mi snim krasne porad te mi..

vidíš,hned jsem ti to říkala,že to dobře dopadne.