Reklama

Mentální anorexie a bulimie ohrožuje život mladých dívek

Věk dívek, které trpí psychickými poruchami příjmu potravy - mentální anorexií a bulimií - se stále snižuje. Výjimkou nejsou ani devítileté děti. Anorexií či bulimií trpí přes šest procent populace, z čehož třetinu tvoří chronické stavy. Jen asi třetina se dokáže zcela vyléčit. Šest procent případů končí smrtí. Riziko sebevraždy je až dvěstěkrát vyšší než u ostatní populace.

Mentální anorexie je charakterizována omezováním příjmu potravy až po jeho úplného odmítání. Smrtelně končí hladovění po 50 až 70 dnech.

"Okolí si často ani nevšimne, že dívka zhubne za měsíc třeba o deset kilogramů. V mnohých případech jsou matky lékařky, a přesto nepoznají, že jejich dcery mají problémy," řekla ČTK Miroslava Navrátilová z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích.

Poruchy příjmu potravy bývají přirovnávány k návykům typu alkoholismu či toxikomanie.

Významný pro vznik poruch potravy je podle Navrátilové vliv rodiny. "Nemocné, které většinou nepocházejí z chudých, ale ze sociálně vyšších vrstev a mají středoškolské či vysokoškolské vzdělání, se tím, že nejí, snaží upozornit na své problémy, na to, že si jich rodiče nevšímají".

Reklama

Při bohunické psychiatrické klinice funguje specializovaná jednotka pro léčbu a klinickou výživu nejtěžších případů mentální anorexie s metabolickým rozvratem, vznikajícím úplným vyhladověním. Práci s rodinou se lékaři věnují v rámci Společnosti přátel a rodičů dětí s poruchami příjmu potravy.

Mentální anorexie může postihnout i muže, ovšem výskyt nemoci je u nich dvanáctkrát nižší než u dívek a žen.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Zuzana (Pá, 9. 11. 2001 - 09:11)
Jak zkončit s bulimií?
jarka (So, 22. 9. 2001 - 20:09)
Ahoj Evi! Jeste pred pulrokem jsem vysilala stejne zoufale SOS jako ty.Dnes uz jsem mnohem mmoudrejsi a zacinam mit znatelne uspechy s lecenim anorexie sve dcery.Mozna mohu poradit a pomoci mnoha dalsim trpicim dusim.Jestli mas zajem,ozvi se brzy. Ahoj Jarka
Jája (St, 29. 8. 2001 - 20:08)
Zajímalo by mne, doktorko Navrátilová, jak jste došla k onomu závěru, že mentální anorexií či bulimí trpí přes šst procent populace? Je jich mnohem víc, MNOHEM VÍC. Myslíte si, že všechny holky, mladičké nebo ty starší se samy od sebe seberou a půjdou to na sebe říct?
Věřte mi,je mnoho žen a dívek i kluků,kteří se trápí sami v sobě, sami se sebou a mlčí,nedají to znát. Bulimii hned tak nepoznáte, anorexii už lépe,protože člověk hodně zhubne,ale s bulimií to není o
podvýživě, alespoň ne pokaždé. Ať už je to fyzicky jakkoliv problémové, psychicky je to strašné a kdo to nezažije, nemá šanci to pochopit. A raději ať to ani nezkouší. Lidé trpí,velmi trpí v téhle dnešní společnosti, která jim od útlého věku předkládá ze všech stran a pořád dokola jen dokonalá prsatá těla s padesáti centimetry v pase, jako vzor lidské krásy, seriozity a úspěchu. Všechno je to lež na lež, na nichž se úspěšně zakládají stavební kameny frustrace hezkých a zdravých holek a žen z jejich vlastního těla a způsobu života. Kde je svoboda, když si vytvářejí věčná pravidla v jídle, věčné rozvrhy a plány, které se zakrátko zbortí. Léčí se příznaky, nikoliv příčiny.
Eva (Ne, 2. 9. 2001 - 14:09)
I já patřím bohužel mezi ty, kteří marně bojují s touto nemocí, a to již 4 roky. Je mi 24 let. Hledám někoho, kdo má jakékoliv zkušenosti s MA a uvítám pomoc při hledání složité cesty k uzdravení.
MILAN (Ne, 26. 8. 2001 - 19:08)
Tato potíž vězí v raném dětství, v prenatálu i dál v některém z minulých životů,ať věříte na minulé životy nebo ne.Původem ,chceme-li příčinou těchto psychických a psychosomatických potíží se zabývám 10let.Dělal jsem dříve hypnotické regrese ,ale potíže se po určité době vracely.Nyní 6 roků dělám nehypnotické regrese,za plného vědomí vedu klienta do minulosti,kde prožívá při plném vědomí příčinu svých potíží.Podle mne ,bez tohoto prožitku se nelze trvale zbavit stávajících potíží.Dělám i tyto těžké stavy s dobrým i méně dobrým výsledkem.Stačí 3až5sezení
Jana (Ne, 2. 9. 2001 - 21:09)
Plno holek, co mají stejné problémy a které ti jistě poradí nalezneš v diskuzích na těchto stránkách (přímý link je i pod tímto článkem).
jarka (So, 22. 9. 2001 - 21:09)
Jajo! Mas pravdu! Lekari nevedi o mnoha desitkach dalsich trpicich a zoufalych divkach! Snad tech 6% jsou lekari,kterym se podarilo odhalit pricinu techto zakernych dusevnich nemoci,ale tech zbyvajicich 94% jede ve starych zabehnutych kolejich,kdy se snazi alespon o potlaceni nasledku.Tento problem je rozsireny po celem svete.Ale nastesti se mi podarilo narazit na "tajnou rec" techto nemocnych a vim,ze se z toho pekla mohou dostat ven. Rada pomohu vsem a poradim! Zatim vam vsem,divenkam,ml.zenam a mozna uz i zralym zenam posilam vzkaz: ROZUMIM VASEMU UTRPENI A MARNEMU BOJI DOSTAT SE Z TE PROPASTI VEN. MAM VAS VSECHNY RADA,JAKO SVOU DCERU,KTEROU POMALYMI KRUCKY VYTAHUJI VEN. PAMATUJTE SI: ZA SVOU NEMOC NEMUZETE!!!!ALE DA SE VYLECIT!!!!!!! piste
maruš (St, 22. 2. 2006 - 14:02)
Ženský pro boha - co blbnete??!!! To vám nikdo neřekl, že spousta chlapů má mnohem raději oplácané holčiny s pěknýma prsama a kulatým zadečkem -- než ty vychrtlé, vybledlé, kostnaté...? A že si takhle akorát totálně zhuntujete zdraví? to se necháte úplně zblbnout stupidní mediální propagandou děvčat typu "Twiggi"? To já se teda raději úplně normálně každý den najím a jsem aspoň zdravá a psychicky v pohodě - i když mám třeba pár kilo navíc.
ada (Út, 28. 2. 2006 - 10:02)
tak ahojte,presla som tym,viem o com pisem.da sa to zvladnut.
Jana (Čt, 2. 3. 2006 - 16:03)
Jsem v bludném kolotoči.Trpím bulímii a momentálně je to dost intenzivní.Nevím jak dál....
SAIMONIK (So, 4. 3. 2006 - 17:03)
taky jsem měla 49 kg při 165 cm.byl jsem hubená a tudíž i ty jsi určitě hubená
Pavel (Ne, 5. 3. 2006 - 11:03)
Největším nebezpečím jsou časopisy s modelkami a televize, hlavně ty přiblblý soutěže typu Miss. Holky neblbněte! Nejdřív se podívejte, jak kreslili ženu třeba staří malíři. Malovali nějaké vyhublé modelky? Ne! Jestli chlap má mít ostré rysy a vystouplé svaly, pak žena má mít zaoblenou postavu, prsa, silný stehna a velký zadek. Muže (i ty staré malíře) přitahovaly právě takové ženy, příroda to takhle zařídila, přitom je to téměř technický problém. Taková žena totiž dává muži záruku, že její tělo bez problémů snese zátěž těhotenství a porodu-a dá mu tedy zdravé děti. Měl jsem v práci kolegyni, která vážila při 168cm 43kg. Když se rozhodla pořídit si dítě, měla neskutečný problémy, poslední měsíc před porodem strávila doma vsedě na posteli, bála se, že malému rozmáčkne hlavičku. Lidský organismus naštěstí není tak "blbej", mozek dokáže kontrolovat hladinu tuku v těle a když poklesne pod určitou kritickou mez, ZASTAVÍ ÚPLNĚ OVULACI A ZABRÁNÍ TAK TĚHOTENSTVÍ, KTERÉ BY PRO ŽENU V TOMTO STAVU SKONČILO TÉMĚŘ JISTOU SMRTÍ. Skutečně to chcete dotáhnout až sem?
Nechápu co můžou chlapi na těch modelkách vidět. Moje žena má při 166cm 81kg, bylo s ní vždycky nádherný milování, jsme spolu přes 10 let a máme dvě děti. Navíc tyhle baculky nebývají namyšlený, mnohem víc se zajímají o sex, ale mají rády i módu, drby, sladkosti....prostě normální ženské. Vůbec si nedělají hlavu z nějaké anorexie, často ani neví co to je. Můj kamarád taky koukal po "modelkách", nějakou nabalil, po půl roce se oženil a další půl roku nato se rozváděl. Současný "idol ženské krásy" je jen důkazem toho, jak člověk dnes jde PROTI PŘÍRODĚ.
Mirka (So, 11. 3. 2006 - 16:03)
Moc Vám děkuji za příspěvek, dokonce mě dohnal až k slzám - opravdu! Já měla anorexii (175 cm, 49 kg), bylo to hrozný, jak jsem se bála jídla. Pořád jsem jen přemýšlala nad jídlem, kaloriemi, tuky a cvičením. Při váze 60 kg jsem přestala menstruovat a žádná chuť na sex nebo na chlapce vůbec nebyla, v hlavě jsem měla jen anorexii. Pak se ale něco stalo a já začala naopak jíst jak nezavřená. Nezvracela jsem, ale den po "hodech" jsem zase nejedla nebo jsem až do vyčerpání cvičila. Ano, přišla bulímie. I teď mám problémy s jídlem - je období, kdy jím hodně, kdy jím normálně a kdy zase nejím. Je to začarovanej kruh, ze kterého se chci vyhrabat, ale nejde to. Někdy kvůli tomu i brečím a chci se zabít, ale naštěstí je tu můj přítel, který mě drží. Teď vážím asi 70 kg, ale pořád kolísám. Hoílky nezačínejte s tím!!!! Je těžké zkončit.
Lucka (So, 11. 3. 2006 - 17:03)
Pavle, tebe by měli klonovat.:))Myslím to dobře. Kdyby bylo více chlapů s myšlením jako ty, tak by takové sračičky jako je B a A zmizely ze světa..Je to opravdu živoření žít s těmito nemocemi..
IM_cookie=true (So, 11. 3. 2006 - 20:03)
Vzkaz pro Pavla: Já jsem naopak ráda, že něco jako A+B existuje. Raději budu mrtvá než tlustá..A navíc si nedovedu představit život bez váhy. Aspoň se doma nenudím, když už kvůli tomu jak vypadám nechodím vůbec ven.
Lucka (Ne, 12. 3. 2006 - 10:03)
Vidíš IM, jak ti už A nebo B vlezla na mozek. Kdybys byla normálně zdravá, jak bys nikdy takou hovadinu nenapsala. A navíc, jak víš, že např. z B se netloustne? Je plno bulimiček s nadváhou. Při zbavovaní se jídla se člověk zbaví necelé poloviny snězeného jídla a jak jistě víš, tak se množství jídla neustále zvýšuje........A když si připadaš blbě, tak nevím, k čemu ti je nějaká "kontrola" váhy. Zkus se nad sebou zamyslet, jestli ti to stojí opravdu za to žít tak, jak žiješ.
Katka (Út, 14. 3. 2006 - 10:03)
Souhlasim s Luckou. Sama jsem bulimií trpěla, ale dokázala jsem se z toho dostat vlastní silou. Nikdo, kromě pár hodně blízkých kamarádek a mého přítele, o tom neví. Všem jsem to řekla, až když už jsem z toho byla venku. Během nemoci jsem to nikomu neřekla, protože jsem měla pocit, že by se na mě koukali jako na blázna. A věřte mi, že během doby kdy jsem měla bulimii, (asi rok) jsem přibrala přes 10 kilo. Možná 2 roky po tom co jsem s tím skončila jsem se musela neustále kontrolovat, jestli jím akorát, nepřejídám se. Až pak jsem mohla zkusit trochu zhubnout, a to už ne zvracením, ale cvičením a zdravější stravou. Ale je pravda, že váhou jsem pořád posedlá. Každé ráno a večer lezu na váhu a dívám se kolik vážím. Někdy třeba i několikrát denně, když jdu kolem váhy. Ale už to mám v hlavě tak srovnané, že vím, že s něčím takovým jako je B už nikdy začít nechci.
Kačka (So, 18. 3. 2006 - 08:03)
Ahojte všichni,já jsem úplně zoufalá.Je mi 18 a mám 3 roky bullimii.Mamka na to přišla až teď.Nepřejídám se,jen to co sm vyzvracím..Nejím vůbec nijak moc.jím pořád stejně,ale ve to vyzvracím.Je mi ze mě úplně špatně..Hodněkrát jsem seděla ve vaně s žiletkou u ruky,ale jsem slabá a nedokážu to.Utekla jsem z domu,protže mamka na to přišla a začala mi říkat,že jestli to ještě udělám,tak mě vyhodí.Jsem úplně psychicky labilní.Našla jsem si přítele.Je mu 35.Prostě lásce člověk neporučí.To mi hodně pomáhalo.a já na vše zapomněla.Ale uviděla nás spolu mamka..a byl oheň na střeše..Nebaví mě život.Nebaví.Prosím vás,jestli můžete pomozte mi někdo.Chci být taky ta šťastná,hezká,...bez starostí holka.
very (Ne, 19. 3. 2006 - 11:03)
ahoj kačko,měla jsem také problém.Jednou jsem se zamilovala do kluka o 8 let staršího,ale jen mě využil.Pak si našel hrozně hubenou holku a já si myslela,že mě nechtěl,protože jsem tlustá a pak jsem začala hubnout.Zpočátku to šlo samo,ale později jsem tomu musela pomoct.vše co jsem snědla,pak vyzvracela,k tomu jsem začala používat projímadla,prašky na hubnutí atd.ale pak jsem se dostala do fáze,kdy jsem nemohla žvýkat už ani tu blbou žvýkačku,protože byla sladká.tak jsem jen pila.Dost lidí ve škole si toho všimlo a tak se to dozvěděla i máma,která si dosud ničeho nevšimla.Ale pak mě hlídala a já si pomalu začala uvědomovat,že jsem to přehnala.během měsíce jsem zhubla 8 kg,ale mám mě z toho dostala,bez blázince.víš,moje máma to brala stejně,ona to nemyslí zle,má strach o tebe,ale je fakt,že do toho s kym chodíš by ti neměla povídat.život jsem si chtěla vzít taky ,snědla sem prášky na spaní,ale taky dostala strach a šla to vyzvracet.Vím,asi ti radí každý,ale zkus se nad tím zamyslet a měj ráda aspoň trošku sama sebe!! Tvůj život nestojí za to,abys ho prodala kvůli někomu! A navíc máš někoho,kdo tě má rád! Já si to taky uvědomila.Určitě máš něco v sobě,kvůli čemu si krásná,tak k tomu přidej i trošku štěstí...držim ti palce...
Návštěvník (Čt, 30. 3. 2006 - 13:03)
Milá Jarko, moje dcera také trpěla anorexií. Je to něco přes rok co se vrátila z FN Motol. Byla celkem v pohodě až nedavno jí začaly zase problémy. Sice už jí normálně,ale zase se z toho stresuje a někdy hubne.Bojí se,že se jí to vše vrací. Prosila mi o radu, ale já už nevím co bych jí poradila. Můžu poprosit o radu? Díky moc Pavlína
IM_cookie=true (Čt, 30. 3. 2006 - 14:03)
Milá Markéto, to si piš, že to je B. Raději s tím přestaň nebo taky můžeš umřít. Budeš už třeba chtít jíst normálně, ale už v sobě nic neudržíš. A pak to s tebou půjde z kopce. Raději s tím co nejdříve přestaň. Je lepší normálně jíst a pak si zacvičit (s rozumem)
Pavlína (Čt, 6. 4. 2006 - 13:04)
Milá Jarko, psala jsem vám asi 30.3.06.Nemám zatím žádnou odpověď. Můžete mi prosím poradit jak na tu protivnou nemoc "Anorexii" vyzrát? Díky za odpověď.Pavlína
Návštěvník (Út, 11. 4. 2006 - 13:04)
milá holčičko, zmuž se, máš přítele, který Ti pomáhá, a to je dobré, buď s ním šťastná a na mamku vůbec nemysli. Choďte hodně do přírody a užívejte si. Vše pak přestane, jez jen malé dávky , jen malý šálek, ale častěji - podle toho jak to sneseš. Jez hodně ryby filé jen vařené, mrkev je také dobrá, tyky žádné, jen olivový a to jen 2 - 3 lžičky denně a rýže ta je také lehce stravitelná . Držím moc palce ať ti je lépe.
IM_cookie=true (Út, 11. 4. 2006 - 13:04)
milá holčičko, zmuž se, máš přítele, který Ti pomáhá, a to je dobré, buď s ním šťastná a na mamku vůbec nemysli. Choďte hodně do přírody a užívejte si. Vše pak přestane, jez jen malé dávky , jen malý šálek, ale častěji - podle toho jak to sneseš. Jez hodně ryby filé jen vařené, mrkev je také dobrá, tyky žádné, jen olivový a to jen 2 - 3 lžičky denně a rýže ta je také lehce stravitelná . Držím moc palce ať ti je lépe.
x.de (Po, 24. 4. 2006 - 11:04)
Ahoj,
ziju porad ve spechu a ve stresu. Nestiham jist a bojim se, ze jsem spadla do anorexie.
Nevim, ale mam obcas problemy neco snist,protoze dlouho nejim... a kdyz se pak najim, tak mi je spatne a obcas i zvracim... (je mi 21let, merim 163 a vazim 46kg) Prosim o radu Piste prosim na x.de"atlas.cz Dekuji moc x.de
Kometa (Ne, 30. 4. 2006 - 21:04)
Pořád jím a hubnu víc a víc. Doktor mi říkal, že tím že jím víc se mi zrychluje metabolizmus a proto hubnu. Měřím 162cm a vážím 23kilo. Nemám anorexii, ale bojím se, že jí dostanu. Jím hodně sladkých věcí a tak, ale je to pořád horší, co mám dělat abych přibrala? Holky ze třídy mi říkají že mám štěstí, že jsem hubená, že de lépe ztloustnout, než zhubnout, ale u mě asi ne. Neustále hubnu a poruchu se štítnou žlázou také nemám. tak co mi teda může být? Věnuji se krasobruslení a už jen kvůli tomu nemůžu být vyžle, a nehýbu se tolik, že bych kvůli tomu zhubla 2 kila za týden. zdají se mi děsné sny, jak jsem hrozně tlsutá a najednou hubnu a hubnu a potom zmizím a na zemi jsou jen kosti, oči a zuby a já mám stach, že dopadnu zle. Prosím pomozte mi, alepsoň psychicky. Byla jsem už u psychiatra, jestli nejsem blázen, ale nejsem. Pomozte mi mě podpořit a věřit si, třeba mi to pomůže.
Kometa (Ne, 30. 4. 2006 - 21:04)
Pořád jím a hubnu víc a víc. Doktor mi říkal, že tím že jím víc se mi zrychluje metabolizmus a proto hubnu. Měřím 162cm a vážím 23kilo. Nemám anorexii, ale bojím se, že jí dostanu. Jím hodně sladkých věcí a tak, ale je to pořád horší, co mám dělat abych přibrala? Holky ze třídy mi říkají že mám štěstí, že jsem hubená, že de lépe ztloustnout, než zhubnout, ale u mě asi ne. Neustále hubnu a poruchu se štítnou žlázou také nemám. tak co mi teda může být? Věnuji se krasobruslení a už jen kvůli tomu nemůžu být vyžle, a nehýbu se tolik, že bych kvůli tomu zhubla 2 kila za týden. zdají se mi děsné sny, jak jsem hrozně tlsutá a najednou hubnu a hubnu a potom zmizím a na zemi jsou jen kosti, oči a zuby a já mám stach, že dopadnu zle. Prosím pomozte mi, alepsoň psychicky. Byla jsem už u psychiatra, jestli nejsem blázen, ale nejsem. Pomozte mi mě podpořit a věřit si, třeba mi to pomůže.
Kometa (Ne, 30. 4. 2006 - 21:04)
Pořád jím a hubnu víc a víc. Doktor mi říkal, že tím že jím víc se mi zrychluje metabolizmus a proto hubnu. Měřím 162cm a vážím 23kilo. Nemám anorexii, ale bojím se, že jí dostanu. Jím hodně sladkých věcí a tak, ale je to pořád horší, co mám dělat abych přibrala? Holky ze třídy mi říkají že mám štěstí, že jsem hubená, že de lépe ztloustnout, než zhubnout, ale u mě asi ne. Neustále hubnu a poruchu se štítnou žlázou také nemám. tak co mi teda může být? Věnuji se krasobruslení a už jen kvůli tomu nemůžu být vyžle, a nehýbu se tolik, že bych kvůli tomu zhubla 2 kila za týden. zdají se mi děsné sny, jak jsem hrozně tlsutá a najednou hubnu a hubnu a potom zmizím a na zemi jsou jen kosti, oči a zuby a já mám stach, že dopadnu zle. Prosím pomozte mi, alepsoň psychicky. Byla jsem už u psychiatra, jestli nejsem blázen, ale nejsem. Pomozte mi mě podpořit a věřit si, třeba mi to pomůže.
Jana (Út, 2. 5. 2006 - 06:05)
Právě prožívám toto těžké období se svou dcerou, byla bych moc ráda kdyby jste se mi ozvala, potřebujeme pomoc i povzbuzení. Můj meil koprivova24"seznam.cz

Moc děkuji
Michala (Pá, 5. 5. 2006 - 17:05)
Navim proč ale chci být anorektyčka a si pro to aby si mě víc všímali lidé nebo co
Návštěvník (Pá, 5. 5. 2006 - 18:05)
ty anorektyčko, dělej jiné věci, kvůli nímž si tě okolí všimne:).
Lenka (So, 6. 5. 2006 - 13:05)
Potřebuju radu jak z toho ven.
Pavlína (Út, 9. 5. 2006 - 10:05)
Michalo, s tím, že chceš být anorektička si MOC nezahrávej. Pak to nezvládneš ukočírovat. Měla jsem takové problémy s dcerou a skončila v Motole za 5 minut 12. Naštěstí se z toho celkem dostala, ale pořád navštěvujeme psychiatra. Není to sranda a je to hodně nebezpečné. Dělej jiné věci za které si tě lidi všimnou. Tohle za to opravdu nestojí. Ahoj
Pavlína (Út, 9. 5. 2006 - 10:05)
Lenko, musíš se snažit jíst. Po malých dávkách, ale jíst.Moje dcera byla v Motole a tam jedli 6x denně (snídaně,svačina,oběd,svačina,1.večeře,2.večeře).Nemysli na to,že bys mohla být tlustá.Jsou to nesmysli a to riziko za to nestojí.Držím ti moc a moc palce. pa,pa
Návštěvník (St, 17. 5. 2006 - 15:05)
sem tlustá a chci zhubnout tak se snažíím mít anorexii víde to??
IM_cookie=true (St, 17. 5. 2006 - 15:05)
chci mít anorexii a chci veronika
lenka (Čt, 18. 5. 2006 - 13:05)
IM-cookie=true nesnsž se
lenka (Čt, 18. 5. 2006 - 13:05)
radši být tlustá než mít anorexii a umřít holky neblázněte a jezte
lenka (Čt, 18. 5. 2006 - 13:05)
radši být tlustá než mít anorexii a umřít holky neblázněte a jezte
Anonym (Ne, 21. 5. 2006 - 16:05)
Mám už 4roky Bulimii, zhubla jsem z 56kg na 48. Teď se této příšerné nemoci nemůžu zbavit... Holky, fakt neblbněte, je to psycho:(((
Anonym (Ne, 21. 5. 2006 - 16:05)
Horší je to v tom, že ta má Bulimie je prokládaná Anorexií. Nevím, co s tím... Celkově to ovládne člověka a málo komu se podaří s tím úspěšně skoncovat vlastními silami...
Vendy (Út, 23. 5. 2006 - 14:05)
ahoj holky co mam dělat chci zhubnout a nevim jak zatim se snažim zvracet vim že dělam hloupost,ale já to dokážu zastavit!!prosiim řekněte mi svůj názor
Vendy (Út, 23. 5. 2006 - 14:05)
já chci míít bulimii'!!!!!!!!!!!!!!!
Anonym (Út, 23. 5. 2006 - 16:05)
Nedokážeš to zastavit, až se do toho dostaneš, nezvládneš to a budeš zvracet stále. Já už to tak mám čtyři roky a nejde s tím přestat... Je to děsný a hodně to působí na psychiku... Radím Ti dobře!!!
anda (Út, 23. 5. 2006 - 23:05)
uz dal nemuzu..potrebuji pomoc
M (St, 24. 5. 2006 - 15:05)
a jak bulimie škodí zdraví?Psychicky,fyzicky?
M (St, 24. 5. 2006 - 17:05)
Takže je to vše psychickej problém? MeXX, máš i nějaké fyzické potíže? Kolik měříš a vážíš, kolik jsi vážila nejvíc a nejmíň?
manule (Čt, 25. 5. 2006 - 08:05)
je to strasní nemuzes jit okolo cukrarni
Anonym (Čt, 25. 5. 2006 - 11:05)
Jak škodí bulimie Fyzicky???
Jak už jsem se výše zmínila, bulímií trpím již čtvrtým rokem a mám docela vážné zdravotní problémy, 3x jsem byla na gastroskopii a 2x jsem ležela v nemocnici, kde mi dělali různá nepříjemná vyšetření. Protože bulimičky jsou dobré lhářky, dokázala jsem tuto hroznou nemoc skrýt a domů jsem se dostala s diagnozou: Reflux pyloru a po druhé Gastritida. Neřekli mi z čeho to je, ale já jsem přesvědčená, že si za to můžu sama díky neustálému zvracení... Často mám děsné křeče a je mi zle a to jen díky tomu, jak jsem byla před čtyřmi lety "hloupá" a dělala si z bulimie legraci či si naivně myslela, že s tím mohu kdykoliv skončit. Opak je pravdou a teď z toho nemůžu ven a bojím se to někomu říct, protože nechci do nějákého ústavu pro jedince s poruchami příjmu potravy...
A psychické problémy???
Jedná se o nepopsatelné pocity, kdy je člověk mrzutý jak při prázdném žalůdku, kdy kouká na dobroty v lednici a jeho touha se najíst(přejíst"nacpoat") ho začne nekontrolovatelně ovládat..., tak i při plném žalůdku, kdy jeho jediná starost je, jak to zas vše dostat ven a hlavně neopřibrat ani dkg. Pocit štěstí máte pouze při konzumaci jídla, které= je většinou velmi kalorické...
Toto je jen velmi velmi stručně... Mohla bych o tom povídat celé hodiny, ale radši bych si ty hodiny povídala o tom, jak z toho ven... Pokud mi můžete někdo poradit, budu ráda a moc děkuji předem...
Bývalá bulimička (Čt, 25. 5. 2006 - 11:05)
Jak z toho ven? U mně pomohlo jediné. Po několika letech přejídání, zvracení a braní projímadel jsem otěhotněla, a od té doby jsem to neudělala ani jednou (je to už 20 let). Narodilo se mi krásné zdravé miminko, pak další, stravuju se zdravě a na léta s bulimií vzpomínám jako na černou můru, zatížená výčitkami svědomí, kolik jsem promrhala jídla.
Reklama