Diety, hladovění, ale i zvracení a užívání různých prostředků "na zhubnutí" způsobují řadu různých obtíží, které představují vážné ohrožení zdraví a zhoršení kvality života postižených. Mnoho anorektiček zdůvodňuje svoje nevhodné jídelní postoje a chování škodlivostí přejídání nebo nadváhy. To, co je však mnohem nebezpečnější a čím jsou akutně ohroženy, jsou zdravotní důsledky nedostatečné výživy (diet a hladovění) a vyhublosti, mezi které patří především:
V Brně v těchto dnech vzniká organizace, která chce sdružovat a pomáhat především ženám trpícím poruchami příjmu potravy. Sdružení Anonymní anorektičky a bulimičky se inspirovalo projekty zaměřenými na alkoholismus. Poruchy příjmu potravy bývají přirovnávány právě k návykům typu alkoholismu či toxikomanie.
"Do dvaceti jez, kolik můžeš, do padesáti, kolik musíš, a po padesátce tak málo, jak jen můžeš." (Paracelsus)
Jíst mnoho nebo méně je životní zvyk, který je zakotven v osobnosti. V podstatě zjišťujeme, že jedlík věnuje větší část svého zájmu jídlu, především upřednostňuje sladkosti. Výdej přijatých kalorií však není adekvátní. Duševní aktivity, práce svalů a kontakty s lidmi, to jsou činnosti, při kterých dochází k výdeji energie. Tyto činnosti obézní člověk příliš nevyhledává, otylí lidé se vyhýbají možným komplikacím. Obvyklý obrázek klidných, dobromyslných lidí by mohl v mnoha směrech souhlasit. Přesnější analýzy dokonce ukazují, že jejich nutkání k jídlu se u nich objevuje vždy, když se cítí osamělí nebo když stojí před nějakými problémy.
Jistě mátě ten pocit: pracovní den byl zase tak hektický, že jste neměli čas ani na jídlo - slabost, vibrující nervy, hlad, divně od žaludku. Tady je na místě otázka, jak člověk může vydržet týden nebo déle bez jídla, když stačí jen pár hodin bez přísunu potravy, aby se cítil nepříjemně, když má hlad.
Je to chirurgická metoda, při které se operačně snižuje vrstva podkožního tuku odsátím v místech, kde dochází k jeho nadměrnému ukládání a tvorbě tzv. tukových polštářů. Protože počet tukových buněk se u dospělého jedince nemění, je toto snížení tukového polštáře trvalé.
Před několika lety jsem léčila jednu pacientku se značnou nadváhou, skvělou, ale psychicky těžce narušenou ženu, která byla tak tlustá, že už nedokázala chodit bez pomoci.
Jídlo je spojeno nejenom s některými situacemi a činnostmi, ale i s určitými pocity. Ukazuje se, že jídelní režim obézních i osob trpících poruchami příjmu potravy je ovlivněn jejich citovým stavem. V jídle nacházejí náhradní řešení problémů, obranu proti strachu a úzkosti, způsob, jak překonat svoji nejistotu a napětí.
Chuť k jídlu se považuje za nutkavou pouze tehdy, když je naprosto neodolatelná a postižený ji nedokáže vůbec ovládat. Za nutkání k jídlu se však nepovažuje fakt, že vám nějaké jídlo nesmírné chutná nebo že si zničehonic koupíte pamlsek, na který jste v tu chvíli dostali chuť. Nutkavá chuť je totiž nezdolná žádostivost, pro jejíž uspokojení jste ochotni ledacos podniknout.
Psychoanalytické studie dokázaly, že sklony k přejídání mají kořeny již v dětství. Tělesná stavba přitom není vůbec tak důležitá jako způsob výživy dítěte. Stát se tlustým souvisí takříkajíc s tradicí kuchyně, která v dané rodině existuje. Bylo také zjištěno, že existují určité mateřské typy, které mají nevědomé předpoklady pro to, aby vychovaly své dítě k tloušťce.

Stránky