Reklama

Dávejte pozor, co říkáte - vaše tělo vás poslouchá

Jedna žena byla tak pevně rozhodnutá napravit své manželství, že si říkala: "Dokážu to, i kdyby to měla být poslední věc, kterou kdy udělám." O pět let později zjistila - naštěstí právě včas - že to bylo opravdu málem to poslední, co dokázala udělat.

Začalo se u ní totiž rozvíjet první stadium rakoviny. Protože odmítala připustit, že její manželství ztratilo smysl a pokoušela se upevnit vztah, který už delší dobu nefungoval, její duše začala tlumit její životní energii. Probudila se právě včas a dohodla se se svým manželem, že budou žít odděleně. Dnes, o dvacet let později, žijí oba spokojeně, jsou zdraví a plní energie.

Jeden bohatý podnikatel si všiml, že si o své ženě mnohokrát řekl: "Ta ženská mi leze krkem!" A pak začal trpět častými bolestmi v krku. Všechno se to vysvětlilo až poté, co začal pracovat na odstraňování svých potíží s dobrým terapeutem.

Také jeden mladý inženýr si neustálým opakováním svého oblíbeného rčení přivodil tělesné potíže. Říkal si často: "Už to nemohu vystát!" Výsledek se dostavil. Začaly ho silně bolet nohy při chůzi a trvalo to tak dlouho, dokud se nezbavil svého nesouhlasného postoje, který předával zprávu jeho tělu.

Máte-li nějaké dlouhodobé potíže, může to pro vás být výzva k zamyšlení. Popřemýšlejte o tom, jaké věci jste si opakovaně říkali v minulých měsících nebo letech. Možná, že najdete klíč k objasnění příčin a tím také ke způsobu, jak zvrátit průběh svého onemocnění.

Reklama

zdroj: LaUna Huffines - Sebeléčení světlem

Reklama

Komentáře

j.k. (Út, 20. 6. 2006 - 15:06)
moje švagrová,byla známá v rodině pořekadlem --já to nechci vidět--dnes po dvaceti letech,na levé oko nevidí a na pravém jí lékaři zkoušejí všechno možné,aby jí je zachránili
je to náhoda?
Návštěvník (Út, 1. 8. 2006 - 15:08)
Jo taky jsem slyšela paní parkrát říci už mi ty děti lezou krkem ,nemůže otočit hlavou ,lékař říkal něco o krční páíteři
ja (Út, 1. 8. 2006 - 16:08)
uz jsem se bal ze je snedla;-))
http://janbuka… (St, 16. 1. 2008 - 23:01)
Asi se tu všichni shodneme na tom, že nás naše tělo opravdu poslouchá...
Jak ale ovládnout své myšlení...?
Mě osobně vše došlo přečtením si úžasné duchovní knihy \"Moc přítomného okamžiku\" od mistra E. Tolleho. Mám něco z obsahu také na svých stránkách a denně si v nich čtu a stále více se \"probouzím\" do vědomosti... To je pak život opravdu \"Na pohodu\" , Honza Buka :-)
Fixx (Ne, 20. 2. 2011 - 01:02)
moje švagrová,byla známá...To určitě není náhoda...
meo (Po, 22. 10. 2012 - 13:10)
Naše tělo je nádherná stavba, vše funguje ve vzájemném souladu a, když se nebudeme ničím poškozovat, ani se nemusíme o funkčnost nijak starat. Kdyby tak dívky a ženy držící marně různé diety věděly, že stačí se každé ráno protáhnout u velkého zrcadla a své tělo upřímně pochválit za jeho krásu, sílu a vitalitu. To by ale nejdříve potřebovaly mít o sobě dobré mínění. Jsme-li smutné a odmítavé, tělo reaguje podobně a obaluje se tukem, vytváří tukovou hradbu proti světu
Účetní šikovat… (Út, 23. 10. 2012 - 07:10)
Nebytelnost je útvar a útvar je nebytelnost.
Sfinx (Ne, 11. 11. 2012 - 19:11)
A co to zkusit obráceně a mluvit jenom pozitivně? Co na to tělo?
Helios (Ne, 13. 10. 2013 - 19:10)
A co to zkusit obráceně a...To tělo určitě ocení...
Verča (Ne, 13. 10. 2013 - 20:10)
To tělo určitě ocení...Zkusím to.
... (St, 31. 12. 2014 - 22:12)
PF 2015!
pavlo (So, 17. 2. 2018 - 23:02)
Tělo opravdu poslouchá. Večer jdu spát a poprosím o vzbuzení a opravdu se vzbudím, a poděkuji. Bolí mě něco, poprosím a přestane to bolet, poděkuji. Nevím čím to je, ale opravdu to funguje, ale musím tomu věřit.
Karel (Po, 19. 2. 2018 - 04:02)
Tělo opravdu poslouchá. ...Je to sice neuvěřitelné, ale já se vždy ráno vzbudím aniž bych večer prosil o probuzení. Čím to může být?
Mirka (Po, 19. 2. 2018 - 10:02)
Je to sice neuvěřitelné,...:-) Ono asi Pavla prosí o vzbuzení v určitý čas... Také jsem to dělala jako dítě, že jsem si v duchu nastavovala ručičky na imaginárním budíku, kdy se chci vzbudit - v dětsví mi to fungovalo. Teď se již na to nespoléhám :-)
nóóó (Po, 19. 2. 2018 - 20:02)
je pravda, že když jsem potřebovala zhubnout, vždy jsem říkala: já chci zhubnout, ale zdravě. To, že mám přemýšlet nad tím co opravdu chci, to už mi říkala babička.

Pořád mám v mysli dvě hunoucí kolegyně- jedna zhubla stresem z dítěte fetky, druhá těžkou nemocí.
Reklama