Třesou se mi ruce, POMOC!

Holky pokud se vám to stávalo už v pubertě..a ted to přetrvává není to obyčejná tréma ale dostali jste se do sociální fobie...já měla stejné pocity už od 15 let..když přišla velká návštěva a já měla jít udělat kafe..začla jsem se potit a třásly se mi ruce snažila jsem to maskovat jak se to dalo,a ale zhoršovalo se to a dělo se mi to pak i za jiných situacích, kterých přibývalo jako např. v krámě když jsem měla platit, v restauraci..apod.myslím pokud víte, o sobě že nejste psychicky vyrovnaní tak je nejlepší řešení zajít k psychiatrovi..nemáte se za co stydět jen trcohu více o sobě přemýšlíte než by jste měli...a to pak vyvolává ten strach..co způsobuje třes.kamča

Ahoj Markéto, dík za radu, hned dnes si magnezium koupím. Snad to pomůže. Jsem ráda, že jsem objevila tuhle rubriku, vím alespoň , že v tom nejsem tak úplně sama.

Ahoj Markéto, dík za radu, hned dnes si magnezium koupím. Snad to pomůže. Jsem ráda, že jsem objevila tuhle rubriku, vím alespoň , že v tom nejsem tak úplně sama.

tak jsem rada ze na tom nejsem sama takhle,akorat problem je ten ze jsem servirka takze to obcas vypada dost blbe,no ale kamaradka mi rekla ze to muze byt z nedostatku magnesia tak jsem si ho koupila a musim rict ze je to stokrat lepsi...

Mám stejný problém.Je to hrůza.Kdo to nezažil tak neví.Přijde návštěva a já najednou nejsen schopná donést kávu z kuchyně.Čím víc na to myslím, tím více se klepou.A okolí kouká co se děje.Ve stejnou chvíli být tam sama,tak donesu v pohodě i dva tácy.Tá?a

Pokud potrebujete prekonat nejakou konkretni situaci, doporucuju TRIMEPRANOL. Je sice na predpis, ale staci ctvrt tablety a cely den mate po klepáči.Coz samozrejme moc pomuze i psychicky :o) Mam osobne vyzkouseno. Neni to psychofarmakum, netlumi, neni navykovy a vicemene bez vedlejsich ucinku. Preju vsem pevnou ruku !

Zažívám podobné problémy s rukama a strachem ze svého okolí. Dalo mi celkem usilovnou práci sehnat psycholaloga, který by mi pomohl. Musel jsem se smát; výmluvy typu: "jedu autem, za půl hodiny vám zavolám a domluvíme se" bylo mi podezřelé, že nebyl v telefonu slyšet šum jedoucího auta, nikdo se mi samozřejmě neozval. Nebo další výmluva: mám obsazeno dva měsíce dopředu ?! Teprve asi se sedmým jsem se domluvil. Měl jsem štěstí v neštěstí. Nejsou mu lhostejné mé problémy a nebere pacienty jako rohlíky v krámě. Je na něm vidět snaha mi pomoci a to mi asi nejvíce pomáhá. Ruce se mi stále třesou, ale už nemám takový panický strach, že to někdo uvidí. A to je zřejmě cesta ze začarovaného kruhu.

Je to těžký a hodně drsný,člověk si většinou musí pomoct sám,opravdu dobrých psychiatrů je málo,doporučuju pokud je možnost nejít hned za prvním,spíš hledat,třeba i na internetu informace a dobře si rozmyslet co vlastně chceme....takový "psychiatr" který člověku jen napíše léky,může totiž nadělat víc škody než užitku.

hmmm.nechci deprimovat ale osobní MNOHALETÁ zkušenost s psychofarmaky a psychiatry je taková že se mi třesou ruce ještě víc A TO HLAVNĚ PO TĚCH "NOVÝCH PRÁŠKÁCH" a mít možnost vrátit čas nikdy bych za psychiatrem nešel,ALE JE TO HODNĚ INDIVIDUÁLNÍ,MĚ nezbývá než se s tím smířit,jediné co spolehlivě zabírá je alkohol a benzodiazepiny...BOHUŽEL

Čau "Kačko",
u té doktorky to bylo úplně v pohodě.Jen jsem řekl čím trpím,okamžitě věděla o co jde a dokázala popsat příznaky věrněji než-li někteří z nás - jako by tím sama trpěla.
Současně mne ujistila,že bych se divil, kolik lidí se s touto chorobou potýká. Takže ve stručnosti: naše tělo má prostě nedostatek látky zvané sertralin a tato se tělu dodá ve formě farmaka a v mém případě byl zvolen lék Zoloft 50mg. Ubezpečila mne, že tento nemá žádné vedlejší účinky ani na něm nevzniká závislost.Dokonce se používá i u lidí,kteří jsou vystaveni vysoké psychické zátěži zpravidla ve vysokých funkcích.Účinky by se měli dostavit za 7-14 dnů (toto je u každého individuální),ale léčba trvá déle (i 3/4 roku) a toto záleží na lékaři.A pro začátek než se projeví účinky mi napsala jako "pilulku záchrany" Lexaurin 3.Tuto si mám vzít jen pokud bude zle. A bylo - byl jsem na pohovoru a majitel firmy do mne docela "bušil".Ale já jsem dokázal klidně a v pohodě argumentovat a většinu svých názorů si obhájit.Předtím jsem si vzal 1/2 tablety Lexaurinu (jak jsem předeslal poprvé a výjimečně).Nechci zatím nic zakřiknout-trochu se bojím,že to je jen prvotní psychologický efekt.V každém případě doposud nejlepší a jedinný výsledek.A to mám "za sebou" jen 3 zolofty (bere se 1 ráno) a před jednáním tu 1/2 Lex.Ale větší změnu zatím cítit není - na to je samozřejmě ještě brzy.No a buď tebou se zamyslím nad způsobem léčby-protože jak řekla doktorka,žádné bylinky,esence a ani psycholog ti sertralin do těla nedodají.A tento je-řečeno s trochou nadsázky- nebezpečný jako vitamin C.Víš-oni se tě všichni na které se obrátíš o pomoc snaží udržet(a někdy hodně rafinovaně)-jsou to jejich peníze.I má psycholožka mne od toho zrazovala-a jak vyplynulo na povrch, byla "kupodivu" zcela "mimo mísu".Vážně ti doporučuji k psychiatrovi zajít-třeba se jen poradit.A uvidíš že poté určitě změníš názor. Takže zatím držím palce ........ M.
PS: v budoucnu sem ještě pravděpodobně dodám své poznatky z léčby-snad budou potěšující a tím nejen pro mne.

Ahoj Mirku,taky trpím sf už poměrně dlouho,ale stále se to "dalo",teď už mám pocit,že se to "nedá" a tak pátrám a docela propadám pocitu beznaděje...píšeš, jak je důležité odstranit příčinu,ale vážně myslíš,že k tomu dojde u psychiatra?Já to považuju za poslední možnost,použít psychofarmaka je způsob jak zůstat použitelný v normálním světě,ale příčina se neodstraní...toho se alespoň obávám.Možná nám jen bude líp a získáme tak čas,abysme mohli příčinu hledat,nebo nehledat,zapomenout,že existuje...Každopádně se nám uleví od věčného vyčerpávajícího boje.Já teď chodím ke kinezioložce a užívám bachovy květové esence a doufám stejně jako ty,že to dokážu...jestli ne,tak budu muset užívat psychofarmaka,abych byla použitelná pro tento svět.Nevím,sama se v tom plácám,ale možná čím víc chceme uzdravení,tím víc se v tom ztrácíme...Přeju Ti udravení a nalezení rovnováhy v tvojem životě...kača

Myslim, ze nejzdravejsi clovek je ten co neprijima negativni myslenky, umi se vyhnout a nepodava se stresum, zivi se zdravou vyzivou a to hlavne cerstvou zeleninou a ovocem. Dba na cisteni organu, da cas pohybu a to hlavne na cerstvem vzduchu a umi meditovat. Umel si utvorit prijemne pratele, jelikoz oni davaji posityvni atmosferu. Je si hlavne vedom, ze on je hlavne pro sebe ten nejlepsi lecitel a neutika s kazdym problemem k pharma lekum, jelikoz bohuzel vetsina ma vedlejsi ucinky. Lidske telo je vytvoreno s velkym procentem vody a japonsky lekar, vedec Masoru Emoto (nahlednete na google)dokazal jak myslenky maji energiji a dovedou ovlivnovat slozeni vody a umi se tam vytvorit hezke vlocky pri posityvite, nebo se tam muzou vytvorit zakaly a mraky z negativni energije. Napriklad hluk, kriceni a nebo tezka muzika ma take negativni energije. Takze zkratka zalezi na nas jake myslenky davame do sve bytosti a do jakeho zivotniho prostredi se vystavujeme. Takze zkratka myslim,ze zmena zivotniho stylu by hodne pomohla a hlavne by na svete pomohlo, kdyby lidi byli na sebe hodni a tak i k ostatnim? Hlavne je zapotrebi myslet posityvne a ne hledat pomoc na uklidneni ve pharma leku a nebo v silne kave.

Je mi 46 a třesem rukou trpím asi 10 let. Před 5i lety jsem si zařídila vyšetření na nervovém oddělení, protože už mě štvalo, jak se na mě lidi koukají, když nesu hrnek kafe a nebo si chci připít vínem... Udělali mi EEG, nechali mě projet i CTčkem + klasická vyšetření, ale nic vadného na mě nenašli. Diagnoza:nespecifický třes. Beru na to denně rivotril (měla bych až 3x denně, ale snížila jsem to na 1 tbl ráno) a protože mám pocit, že to "nějak řeším" a nic závadného na mě nenašli, tak jsem relativně v pohodě. Ale když jsem po nějaké větší fyzické a psychické námaze, tak je to tu zase :o(.
Jinak na to neurologové doporučují skutečně smrtelně vážně "panáka"

Dobrý den všem - takže: bezmála všechny doposud uváděné přízpěvky vykazují všechny nemoci zvané sociální fobie,ale může jít i o špatnou fci štítné žlázy-tohle chce odborníka.
Velmi doporučuji archiv Babinetu: http://www.babinet.sk/forum/read.php?f=

Ahoj všichni a co ríkáte na třes hlavy,taky supr...Je to velmi nepříjemný a nemůžu nesouhlasit,že je to od nervů a v jednom příspěvku je tu psáno,že nemá cenu vyhýbat se situacím které to v nás vyvolávají,naopak postupně překonávat ten strach,že to zase přijde, netěší mě to že je nás víc, ale už si nepřipadám tak sama...Mám pocit,že to souvisí s malým sebevědomím zkrátka takový ten zakořeněný pocit převahy těch druhých možná způsobuje že se roztřeseme...Jsem ráda,že jsem si to tu přečetla a přeju vám všem,áť najdete ztracenou harmoni...

Ahoj všichni a co ríkáte na třes hlavy,taky supr...Je to velmi nepříjemný a nemůžu nesouhlasit,že je to od nervů a v jednom příspěvku je tu psáno,že nemá cenu vyhýbat se situacím které to v nás vyvolávají,naopak postupně překonávat ten strach,že to zase přijde, netěší mě to že je nás víc, ale už si nepřipadám tak sama...Mám pocit,že to souvisí s malým sebevědomím zkrátka takový ten zakořeněný pocit převahy těch druhých možná způsobuje že se roztřeseme...Jsem ráda,že jsem si to tu přečetla a přeju vám všem,áť najdete ztracenou harmoni...

Mě se také třesou ruce, ale jen když jsem unavená, často mi vče vypadává z ruky, a nemám dobrou koordinaci pohybů. Taks ena ruce soustředím, ale pak se mi třesou. Tak nevím, mám i více problémů, snad se ukáže od čeho to je ,-) papa.

Myslím že máš pravdu, taky jsem dospěl k názoru, že pomoc odborníka bude asi tím nejlepším řešením. Chystám se na to, neboť vše co se i vzdáleně motá kolem panické poruchy si asi zaslouží nějaký ten bodík od zdravotní pojišťovny. Držím všem palce.

Ahoj vsichni, zni to hloupe, ale strasne jste mne potesili. Strasne dlouho bojuju s tresem rukou a jsem fakt stastna, ze nejsem sama. Je to hruza, nejsem schopna se ve spolecnosti najist, nejhorsi je se podepsat. Proste nejsem schopna, ruka neposloucha a trese se. Dobrovolne jsem se vyradila ze spolecnosti.Predstava, ze bych se mela vdavat, byt stredem pozornosti a jit se jako novomanzelka podepsat, mne desi. Stahne se mi hrdlo jen pri te predstave. Taky jsem zjistila, ze panak (radsi dva) pomaha. Jsem v zacatcich reseni, ale aspon neco: Panak nic neresi, je to pomala cesta k zavislosti, protoze budete potrebovat vic a vic. Mam pro vas mozna novy pohled: socialni fobie. Chodim na psychiatrii, snazim se nevyhybat krizovym situacim, piju caj na nervy, pripadam si jako blazen, ale co... aspon s tim neco delam. Zkuste se zamerit timto smerem a treba najdete reseni. Zdravim vsechny spolupostizene. Je fajn vedet, ze v tom nejsem sama! Hodne stesti!

Vybíral jsem kasičku s milodary a třásly se mi ruce tak, že jsem drobné rozsypal. Hrozný pocit.