Je mi smutno

AhojJsem smutný.Každýmu...tak už nebud hloupý.Já jsem kolikrát sama někomu sehnala práci a nakonec mě také dotyčná naštvala,když jsem řekla,že uklízím a ona na to,že by si ruce nemočila.Nakonec jí vyhodili,protože dlouho marodila a já jsem se zapřísáhla,že už nikomu nic neseženu.Opravdu jen tomu,kdo pomůže i tobě,když potřebuješ.

... taková bohužel klasika .... :-/ jj.Mě má soused taky dávat flašku něčeho dobrého a taky se tváří že mě nevidí, nezná, nepamatuje si.Osobně takový lidi mám za šmejdy. Kor když někdo něco slíbí a pak se tváří že o ničem neví.

AhojJsem smutný.Každýmu pomůžu,s tím co potřebuje,každýmu pujčím,kdyš mam a můžu půjčit,ale pak jsem vždy ten nejhorší já a za všechno vždy můžu.No a kdyš potřebuji pomoc,nebo půjčit,tak mě nikdo nezná,nevidí a neslyší.Pak jsem podrážděnej a jsem ošklivej na své nejbližší.Na rodinu a pak ne to mrzí.Prostě mě jen každej využívá.Ale já jsem taky jen človek a potřebuji občas podat pomocnou ruku.Ale to nikdo nevidí. :-(

Aničko, a jestli chceš radu na tady a teď, buď frajerka a zítra kamarádovi nic nevyčítej a přines mu třeba na znamení dobrých vztahů něco dobrého, směj se na něj a povídej si s ním. A jestli to dokážeš, řekni třeba - promiň ten včerejšek, neměla jsem dobrý den, ale už je mi fajn.A dál se k tomu nevracej.

A taky už to tak v životě chodí, že jednou jsi dole, jednou nahoře. Ti co jsou moc dlouho dole, tam hrozí deprese, a těm, co jsou často nahoře, ti si zas ničeho neváží. Proto je střídání zdravé a jestli teď nejsi zrovna šťastná, zkus se odrazit od dna a jistě brzy budeš.V první řadě bys neměla svému kamarádovi dělat takové výčitky, ve třídě se těžko vyhne jiným spolužačkám, a jestli si spolu jen chvíli hráli, nic to neznamená. Třeba se teď prospíš a zítra to uvidíš jinýma, o den staršíma očima. A každý týden a měsíc bude na tobě znát, porosteš do krásy a budeš nacházet spoustu překvapení, které nám všem život uchystává.A proto nesmutni, raduj se, že umíš dělat dobré skutky, každý to neumí. A taky se raduj, že hodně čteš, v knihách najdeš spoustu rad a zajímavostí a navíc tě vždycky posunou někam dál.

Aničkko, vztahy mezi chlapci a děvčaty jsou někdy složité, někdy moc krásné a někdy bolavé. Málokdy se stane, že by vztah byl oboustranně vyrovnaný, a ten, kdo má druhého víc rád, je zranitelnější. Možná, že jsi to teď právě ty. Děvčata, které jsou povrchní potvůrky, ty se nikdy ve vztahu netrápí. Ale holky, které jsou citlivé jako ty, si možná občas popláčou, ale jejich citový život je mnohem bohatší. Vím, že to ještě nemůžeš dobře chápat, ale jednou to poznáš.

Radost jsem měla ale jen...Aničko, promiň, že mi odpovědi tak dlouho trvají, zítra na pár dní odjíždím a chystám si věci. Víš, rozumím ti, že tě to mrzelo - jsem taky ženská. Ale to, co jsi cítila, byla možná žárlivost a tu je třeba ukočírovat. Jednak ti ubližuje, a potom také tvému kamarádovi zbytečně přidává sebevědomí. Nevím, jestli tu na diskuzi teď ještě můžeš být, budu v psaní pokračovat, a možná si to přečteš až zítra.

Aničko, to tě ale...Radost jsem měla ale jen chvíli. Chodime do stejné třídy a rozdělujeme se na ruštinu a němčinu. On chodí na němčinu a já chodím o přestávkách za holkama. Vešla jsem do třídy a viděla jsem uviděla jeho a Adélu jak spolu vzadu hážou flaškou na skříň a on se na mě otočil, podíval se na mě , dělal že mě neviděl a pokračoval a přiblížil se k Adele ještě blíž. Tak jsem odešla na záchod tam mě to bylo líto a holky za mnou přišly že byly mu říct že jsem na záchodě a jsem na něj naštvaná a řekly že mi vzkazuje že nic špatného neudělal a že mám přijít za nim. Tak jsem holky poslala aby mu vyřídila ať mě nechá být. A on jim řekl že mu to je jedno a že nic špatného neudělal. Já jsem na něj dostala vztek a rozbrečela jsem se. Holky mě začaly utěšovat a řekly mu ze brecim na záchodě a on jim na to ,, No a co, mě to nezajímá '' a nakonec do všeho vlezla na zachody učitelka a poslala nas pro židle tak jsme vylezly a šly

Nezapomněla pomaham...Aničko, to tě ale chválím! A neměla jsi sama radost z toho,, žes udělala ostatním radost? A co se ti stalo s tvým přítelem?

Aničko, nezapomněla jsi na...Nezapomněla pomaham mamce,kamaradkám, sice jsem se dneska pohádala s ,, přítelem '' , ale zato jsem klukům poradila jaký byl úkol a hodně čtu

A co jsi v té věci podnikla?Pomaham holkám s ukoly, pohádala jsem se s „přítelem”, pomaham mamce a čtu

Nezlepšilo se to Aničko, nezapomněla jsi na dobré skutky?

Nezlepšilo se to A co jsi v té věci podnikla?

Nezlepšilo se to

Dlouhé smutnění a...Jo, zabere, ale jen špetku a na krátko .... Ale co dál? :-/

Aničko, v tvém věku je...Díky určitě vám napíšu, ale poslední dobou se docela dost se všemi hádám. Nevím proč, ale ani se nechci potom usmiřovat :( zlobím se kvůli skoro všemu ale nejvíc když mě bratr zlobí nebo si že mne poslední dobou mamka dělá srandu.navic mě to nevychází ani moc dobře ve vztahu, takze nevím jestli není chyba ve mě.

Dlouhé smutnění a melancholie je nemoc. Jde o určitý typ poruchy nálady, podobá se depresi. Pokud nezabere dělání, přítel, aktivity, tak jděte k psychiatrovi. Utrápilo by vás to.

Aničko, v tvém věku je smutnění -i bez důvodu- normální, prostě pár dní počkej, jestli to samo nepřejde a kdyby ne, tak nám třeba napiš, proč se vlastně zlobíš.A jestli máš kamaráda, těš se, co od něj dostaneš k Vánocům, a taky přemýšlej, čím uděláš radost jemu.Dělat jiným radost je nejlepší způsob, jak zapomenout na své bolístky.

AhojJe mi smutno už od 10 let, teď je mi dvanáct a mám kluka ale stejně je mi čím dal víc smutno. Nevím jestli je to ve mně ale vždy když se zlobím (teď docela často) nejdřív jsem naštvaná pak zoufalá a je mi do breku.Prosím poraďte

Marienko,mám teď také...Pampeliško, máš pravdu, příroda sice uklidňuje, ale mužskou náruč nenahradí. Možná je to právě to, co ti chybí? Protože sdílení čehokoliv s někým, kdo je nám blízký, je nenahraditelné. Jestli někdo takový je v tvém okolí, tak udělej všechno pro to, aby byl s tebou. Jestli není, tak udělej všechno pro to, abys ho našla.To se mi to radí, co?Ale můj život je vlastně stále taky hledání.