Nevlastní velmi problémový syn-PROSÍM PORAĎTE

Lukáš nebo Kuba,to je jedno.Myslím,že každý,kdo se stará o vysoce problémové a navíc nevlastní dítě,by si zasloužil ocenění a uznání.Ke svým vlastním starostem a potížím v životě si přibral dobrovolně ještě tohle "peklo".

a dokonce chvíli svého synovce nazývá Kubou a chvíli Lukášem to je ,ale náhodička

podívej se na včerejší téma "Nezvládám ho vychovávat sám",Petr tam píše o svých potížích s výchovou problematického 14 letého synovce.Třeba v diskuzi najdeš i nějakou radu pro sebe a Luka.

to jana:
nedivim se mu, ze se boji. ja mam jen blbe uzkosti a z toho duvodu by byl pro me poznavaci tyden nocni murou... treba je ma taky, pak to po nem nemuzete chtit

Dobrý den, tak prázdniny se blíží ke konci a zase začne škola. Původně jsme s manželem letos neměli moc obav ze začátku školního roku, Luky vypadal docela spokojeně že může začít znovu ale opět nás docela šokoval. Večer Luky nechtěl jít spát ale přes prázdniny ho nechávám déle, manžel mu připoměl, že za chvíli to ponocování přestane až začne škola a Luky odešel nějak uraženě spát. Včera jsme jeli k babičce na návštěvu, všechno bylo fajn, Luky ani moc nezlobil a pak se ho tchán zeptal jestli už se těší do školy. Luky razantně řekl že ne, bylo nám to trochu divné protože na začátku prázdnin mluvil jinak, ale nechala jsem to tak. Doma mi to ale nedalo a zeptala jsem se jestli to myslel vážně s tím že se netěší a hlavně proč, myslela jsem že má třeba obavy, jestli si najde kamarády nebo jestli to všechno zvládne a on na mě hystericky začal křičet že do žádné školy "pro blbečky" ho nedostaneme a že na žádný poznávací výlet v září nepojede a jestli ho budeme nutit tak si něco udělá a pak asi hodinu vkuse plakal a nebyl vůbec k utišení. Nechápu co to do něj vjelo, vždyť to teď bylo všechno v pohodě a v klidu a on po mě tak vyjede. Dneska s námi skoro nemluvil. Teď nevíme co dělat s tímhle jsme už opravdu nepočítali.

No tchán asi nepotřebuje rady z internetu a udělal to, co měl udělat dávno někdo jiný. Tady všichni jenom chudáčka z domova litují, jenže on si hajzlík zvykl no věci, o kterých se mu před tím mohlo jenom zdát a začal zkoušet mantinely. Každý, kdo se trochu o tuto problematiku zajímá, tak ví, že tyto děcka jsou trošku tvrdší protože si musí své místo na slunci vybojovat.

naprostý souhlas s vyjádřením Šárky.Váš tchán udělal dobře a Luk na něj určitě nezanevře.

Jano nebojte se, váš tchán udělal moc dobře a určitě tím neztratí Lukovu důvěru. Váš tchán mu jen názorně ukázal kdo je tady dospělý a kdo by měl poslouchat. Vy jste na něj příliš hodná ale to mu také tak úplně nesvědčí. Nebojte se projevit svou autoritu.

Přeji všem hezký den. Tak včera jsme se vrátili z dovolené. Byly jsme týden v Chorvatsku a bylo to moc fajn, stále bylo hezky a mohli jsme se Lukovi pořádně věnovat, manžel s ním byl furt ve vodě a dělali blbosti a Luk byl těch 10 dnů neuvěřitelně hodný, pak jsme jeli ještě na chatu k babičce, ze začátku byl Luky hodný, byl tam poprvé takže mu chvilku trvalo než si zvyknul na nové prostředí, manžel nás tam nechal o týden déle, protože už se musel vrátit do práce, ale pak byl Luky neuvěřitelně protivný, pořád odmlouval, nechtěl jíst, odmítal jít spát, byl drzý, snažila jsem se ho uklidnit, ale moc to nezabíralo. Nakonec se na to manželův tatínek nemohl už dívat, vzal si Luka vedle a pár mu jich dal na zadek, pak se mi Luk přišel omluvit a dva dny do konce našeho pobytu o něm nebylo ani slyšet. Nevím jestli tchán udělal dobře, takhle bychom to doma normálně neřešili, doufám že teď třeba Luk neztratí ke svému dědovi důvěru.

No mělo by tam být tak okolo 10ti dětí, takže se jim může paní učitelka naplno věnovat. Jen ten poznávací výlet nás teď trochu děsí, ale teď si hlavně potřebujeme všichni odpočinout.

kolik bude ve třídě dětí?Je to asi nějaká speciální mikrotřída,viď.Udělali jste dobře,Luky se tam bude cítit líp.A zvlášť když bude jeho třídní manželka vašeho známého.To by nemělo mít chybu!

Tak školu už máme domluvenou, Luky si vybral sám a dokonce se tzv. trefil i do našeho vkusu, podařilo se nám ho dostat i do třídy k manželce našeho známého (mimochodem moc milá paní, vypadala že je velmi chápavá). Včera jsme měli informativní schůzku a děti by měly jet hned v září na týden na nějaký poznávací výlet, ještě jsme to Lukymu neřekli, trochu se bojíme, že nebude chtít jet po zkušenostech z minulého výletu, my bychom samozřejmě chtěli aby Lukáš jel ať se hned nevyčlení z kolektivu. Tak snad to nějak zvládneme. Pro vysvědčení jsem nakonec Lukovi zašla já, no dopadlo to podle očekávání, ale to už jedno, od září prostě začneme znovu.

Robe, ale Lukáš bude ten, který tam bude trávit nejvíc času ne jeho rodiče. Každé místo nějak působí a to i na tebe. Naše dcera si také vybírala školu sama, také chodí do speciálky, prošli jsme s ní asi 4 školy a rozhodla se podle toho jak se jí tam líbilo, jaké jí nabídli kroužky, jaké je tam vybavení a hlavně jaké jsou učitelky, protože ty se vždycky přišli představit, důležitý je také celkový program a předměty a jak se řeší určité situace, takže já bych to také nechala na dítěti. Můžeš samozřejmě rozhodnout ty jako dospělý, ale já bych měla lepší pocit, kdybych věděla že se tam dítěti líbí než když budu vědět že tam jde z povinnosti a že ho ti dospělí zase strčili někam kde se mu nelíbí. A jak tohle dítě vyřeší? Jak jinak než že zase začne dělat problémy a tím se bude snažit ukázat svůj názor.

Nechci být pořád v opozici, ale podle čeho si Luk bude vybírat? Podle barvy stěn ve třídě nebo parku před školou? Myslím, že by to měli zvážit hlavně dospělí, podle kritérií, které dítě bez zkušeností moc nemůže rozlišit.

tak to jo,to jsem špatně pochopila.A máš pravdu,ať si mezi těmi 2 školami vybere sám Lukáš.Uvidí,jak to kde vypadá a co mu bude víc sedět.Moc přeju,ať má sympatické a vstřícné spolužáky.To je důležité.

Promiňte asi jsem se špatně vyjádřila, jde jen o určité formality, které jsme si nestihli vyjasnit, rozhodujeme se mezi dvěma školami a na jedné z nich nám to zařizuje manželův známý a chtěli jsme aby ho učila jeho manželka, zatím byl Luk zařazený do jiné třídy, takže se teprve půjdeme dohodnout, ale schůzku máme už domluvenou. Chtěli bychom aby bylo ve třídě co nejméně dětí, aby se Lukymu mohli plně věnovat, děti tam mají speciálně upravený program, rozhodně je tam nebudou nutit celých 45 minut sedět na místě, děti mají kratší hodiny a více přestávek. Ale ta druhá škola se nám také líbila, takže teď je to na Lukovi. Snad to už tentokrát vyjde.

vy teprve začnete hledat novou školu?Já myslela,že už to máte zařízený.O prázdninách se vám bude špatně hledat,protože ve školách nikdo nebude,aby vám podal informace.Taky se nebudete mít od koho dozvědět,jestli vás vůbec vezmou,protože už mohou mít plno.Prázdniny jsou na hledání nové školy špatné období,nikam se nedovoláte,maximálně seženete školníka.

Děkuji všem, s Tomášem a jeho rodiči jsem už v kontaktu i přes email, ale jsme od sebe příliš daleko, ale pro nás je každá rada a každá zkušenost velmi cenná. No teď byl u nás celkem klid jen jsem se pár nocí nevyspala, Lukymu bylo pár dní špatně a skoro nespal. S manželem jsme se dohodli, že začneme společnými silami hledat nějakého odborníka nejdříve pro nás.
Jinak se nám blíží vysvědčení. Myslíte že bychom ho pro něj měli poslat?
No a začneme hledat novou školu abychom v září začali s čistým štítem.

No mě by to nevadilo, s rodiči ještě promluvím ale Jani můžete mi zavolat na můj telefon:723268626.

Myslím si, že v tomto případě nejde o to být na té či oné straně. Ono v důsledku jsou totiž všichni nakonec na straně Lukáše, a to i ti poněkud ráznější. Nikdo přece nechce, aby bylo Lukášovi ublíženo, cílem je dostat ho do snesitelných mezí a pouze na způsob dosažení tohoto cíle se názory různí. A v tomto cíli jde zase především o Lukáše, protože je třeba si uvědomit, že kromě jeho rodičů, u kterých je to samozřejmé, mu jeho výstřelky nikdo tolerovat nebude a omlouvat ho kvůli minulosti také ne. Veškeré teoretické pochopení totiž zpravidla vezme za své v okamžiku, kdy se to někoho začne reálně dotýkat - například další sprostě osočená učitelka může být Vaše manželka, slovně či fyzicky napadený spolužák Vaše dítě a poškrábané auto může být to, na které jste ještě ani nesplatili půjčku. A Lukáš nemůže do konce života zůstat zavřený v bezpečí svého dětského pokoje a pokud chce svůj život prožít šťastně a ne jako sociopat, musí se naučit pohybovat ve společnosti tolerovatelným způsobem. Jak toho dosáhnout, toť otázka. V každém případě, Jani, si bezpodmínečně musíte Lukášovu autoritu získat i Vy a ne se spoléhat na přítomnost manžela - on s Vámi nemůže být pořád a Vy musíte být schopná si s Lukášem poradit i sama, nebo se ho za chvíli začnete bát. Já bych také ten zmiňovaný výprask rozhodně nezavrhovala, zvlášť když všechny ostatní prostředky evidentně selhávají. Uplatňujte na Lukáše svoji nadvládu, kterou nad 12-ti letým dítětem mají všichni rodiče, dokud tu možnost máte, protože jen tak máte šanci ještě něco ovlivnit - za pár let už to bude téměř nemožné. Využijte odborníků, když ne s Lukášem, tak sama - oni už se setkali s mnohými situacemi, vědí, co je účinné a co ne a jsou tu od toho, aby Vám pomohli. Možná by stálo za úvahu spojit se e-mailem či telefonicky s Tomášem a jeho rodiči (samozřejmě pokud by s tím souhlasili), protože vlastní zkušenosti jsou nenahraditelné a Tomáš má očividně velký zájem Vám pomoci. Tomáši, omlouvám se, že Vám dělám dohazovače, ale napadlo mě to právě teď :o) Možná by stálo za úvahu promluvit si o tom s rodiči a společně popřemýšlet, jestli byste Janě nemohli nějak pomoci.
Jani, Vám samozřejmě držím palce!