Můžeme pomocí mentálních technik ovlivnit podobu svého těla?

Tato zajímavá informace se může zdát čtenáři objevná, ve skutečnosti se ale jedná princip, který je dobře znám a hojně využíván. Ve stavu hypnózy dochází k ovlivňování našeho podvědomí. Podobný účinek ale mívá také opakování sugescí a využívání vlastní představivosti. Mnozí špičkoví sportovci se kromě tělesného tréninku  připravují  na vítězství také cvičením své mysli: například si sami sebe představují na stupních vítězů. Prodejci si zase každé ráno před odchodem do práce snaží ve své mysli co nejživěji vyobrazit splnění svých prodejních cílů za daný den. Knihy o pozitivním myšlení se nezřídka stávají bestselery. V jedné takové populární příručce  autor radí, jak zbohatnout:  Myslete neustále na peníze a peníze se pak u vás zákonitě začnou objevovat. Člověku, který není založen příliš materialisticky, může jeho návod  znít  trochu poklesle, nicméně autor publikace je přesvědčen o jeho spolehlivosti:

Mohou ale podobné mentální techniky pomoci například ženám, které chtějí zhubnout, aniž by k tomu používaly diety a namáhavá cvičení? Tím spíše, když řada žen může dosvědčit jejich neúčinnost? Problémy s nevhodnými dietami zahrnují řadu komplikací a často naopak vedou k nabírání váhy po ukončení diety. Tělní metabolismus totiž začne ukládat více tuku jako obranu proti neznámé délce hladovění.

Autoři návodů jak pracovat s myslí stavějí na zkušenosti, že se nám dostává  toho, na co se soustřeďujeme, a pokud si to představujeme procítěně, stane se to skutečností ještě rychleji.

Mentální techniky, které vedou k proměně našeho těla – ať už jejich cílem zeštíhlení, získání svalů anebo větších prsou, tak vlastně  spočívají v ovlivňování představy, kterou o sobě a svém těle máme. Kromě vizualizovaných představ, které si o sobě vytváříme, k tomu přispívá též  časté opakování pozitivních frází. V případě snahy o zeštíhlení to může znít např.: „Cítím se vnitřně tak štíhlá, můj zevnějšek  se tomu brzy přizpůsobí.“ Podobně jako u vizualizačních technik, je i cílem těchto frází  vytvořit si o sobě ideální představu, která k sobě přitáhne odpovídající pocity a nakonec se v životě stane skutečností.

Sugesce ale také mohou fungovat v opačném směru. Sugestivní dopad mohou mít věty, kterými častujeme sami sebe nebo které na nás dopadají z našeho okolí.   Autorka knihy Jak myslet štíhle Debbie Johnsonová popisuje, že dlouho neměla problém s nadváhou, dokud se jí jednou v pračce nesrazily džíny. Kvůli tomu se do svých oblíbených kalhot nemohla vejít. Její představivost zapracovala a ona náhle „věděla“, že začíná tloustnout. Později ji přítel obdařil žertovnou poznámkou: „Zdá se, že ti začíná růst bříško.“ To se stalo začátkem jejího pozvolného skluzu do sklíčenosti z nadváhy. Následovaly kolotoče držení diet, při nichž nezhubla ani o kilo, naopak začala ještě více nabírat.  Z odstupem si autorka uvědomuje, že by ta kila nikdy nenabrala, kdyby nebyla posedlá představou, že  je tlustá. Podle D. Johnsonové většina žen získala nadváhu podvědomým používáním frází, jako například „připadám si tak tlustá“.  Autorka vysvětluje, že podvědomí  přímo reaguje na představu, kterou o sobě máme a začne pracovat na tom, aby se veškeré naše konání  s touto představou shodovalo. Podvědomí tak ovlivňuje náš výběr toho, co jíme, naše cvičení, a dokonce i náš metabolismus.

Podobné přesvědčení o úloze mysli při utváření našeho těla  zastává i psycholog D. Knight zmíněný v úvodu článku: „Prsa každé ženy narostla pomocí mysli. Mysl je vytvořila, takže je mysl může i zvětšit.“

Základní poselství, kterého se nám tak dostává při četbě o podobných objevech může znít: Kořeny našeho problému a současně i klíč k jejich řešení není v našem těle, ale ve způsobu našeho myšlení; v tom, jak sami sebe vnímáme.

Zdroj: Debbie Johnson, media

Autor: Richard Gilík